Jak jsem tak procházel diskuzi, tak mi vychází, že bych měl týden běhat po doktorech a pak teprv budu vědět jakou tepovou frekvenci mám udržovat (no trochu přeháním, vím). Jsem amatér, ale přecijen bych chtěl trénovat alespoň trochu "věděcky" :-). Už proto, že mě to baví, ale i proto, že je to tak asi opravdu lepší. Na nějaké závodění si rozhodně ambice nedělám, ale chci pracovat trochu na své zdatnosti, nepřehánět to, ale neflákat se. Můžete mi někdo shrnout zákaldní zásady?
Jestli ti jde spíš o vytrvalost (což je na kole základ), tak to nesmíš přepálit. Neulejvat se, ale jezdit tak, aby ses pokud možno nedostával do anaerobních pásem. Jednoduše, aby ses vydatně nezadýchával, neměl kyslíkový dluh. Na to je právě dobrý ten tepák, pomůže ti držet tu hranu. Když budeš jezdit takhle na výdrž, pojedeš čím dál rychleji, snadněji a dál a síla se s tím dostaví. Takže radši lehčí převody, v kopcích si podřadit na lehčí a ještě lehčí.
1) Spolehlivé ucelené informace se nehledají v tlachárnách, ale v knihovnách a odborných časopisech. Všecko bylo popsáno, lépe se učit od kapacit, než od takových tlachalů jako jsem já.
2) Najdi si partu podobné výkonnosti a cílů, samotného tě to nebude dlouho bavit.
3) Trénink musí bavit, odpočinek, regenerace, kompenzační a doplňkové sporty jsou nedílnou součástí tréninku.
Dobrá sbírka článků je zde:
http://www.cyklistikakrnov.com/clanky-na-webu.html
a sbírka odkazů:
http://www.cyklistikakrnov.com/Odjinud/ODJINUD.htm
zejména sekce Zdraví a Trénink, ale i další...
Bych navrhoval přeskočit body 1 a 2 a začít rovnou tou trojou - odpočinek, regenerace, a hlavně pitný režim :-)
Není nutno běhat týden po doktorech, stačí si nechat změřit laktát.
Někdy v roce 2006 jsem tohle vyšetření absolvovala u CASRI http://casri.cz/web/index.php/sluzby
Koukám, že teď je jejich nabídka mnohem větší než byla tehdy. Rozhodně to alenebyla zahozená investice.
Dostala jsem výsledky a doporučení "jak na to" :o)))
Tohle jsem tehdy obdržela.
Doktorům se vyhni obloukem, ještĕ v čekárnĕ nĕco chytneš.
Navíc zdravý pacient je jen nedostatečnĕ vyšetřený pacient. Zásada našeho tĕlocvikáře byla, "co bolí roste". :-)
Hlavní je asi pevná vůle a ten kvalitní pitný režim. Podívej kam dostaly ty "vĕdecké" methody Armstronga. :-)
Přiznám se, že ani po několikerém přečtení jsem příliš nepochopila, proč jsi tohle zavěsil pode mne.
Asi mi v krvi chybí potřebné množství chytré vody...
Zdravý človĕk u doktora nemá co hledat.
Nĕkdy je to nebezpečné i pro nemocné.
Tvoje doporučení se mi vůbec nelíbí, proč se nechat vyšetřovat proto, že chce jezdit na kole. K čemu to je dobrý?
Přečti si něco o měření laktátu. Evidentně vůbec netušíš, o čem jsem psala.
Pokud na sobě chce někdo pracovat nebo chce vědět, jakým směrem zaměřit trénink, pak změření laktátu má velký smysl a je to minimum, co pro sebe může udělat.
Chápej, že jemu , jako "motorkáři" je to na prd.
Tomu rozumím, ale když už do toho krafe, tak by si o tom měl něco přečíst.
Já také nevím co to ten laktát je? Já to mám také?
Právě, proč měřit něco, ao čem nevíš že vůbec náš. :-)
To, že ty to nevíš, neznamená, že to neví ostatní!
Tak si to přeměř a hlídej :-)
Prej nejhorší je smrt z vylekání :-)
Proč ze sebe děláš hlupáka?!?
To, že to nezajímá tebe a že ty to k ničemu nepotřebuješ přece neznamená, že je to něco zbytečného nebo špatného. Tak proč se tomu vysmíváš?!?
Ti, kteří chtějí cíleně trénovat nebo závodí, pro ty je to potřebná věc.
Ty nezávodíš ani cílenĕ netrénuješ, jen cílenĕ machruješ, laktözo :-)
Možná by sis o tom měl nejdřív neco přečíst, než tu začneš tímto způsobem plácat nesmysle :)
Není doktor jako doktor. Zátěžová sportovní prohlídka může odhalit různé neduhy (např srdeční), které by se jinak mohly projevit až při velké zátěži (při závodě) a skončit i smrtí. Tím nemyslím měření laktátové křivky.
Ale prd, jsem doktorský dítě a ve špitále jsem vyrost, neříkej mi nic o doktorech.
Vyhnout se obloukem, jinak ti něco najdou a něco zakážou. Když ti je pár let, atkopvej doktor má pociit, že by ti něco měl najít, a nedá pokoj, dokavad těma přístrojema nezjistí čeho máš málo nebo naopak moc, a pak tě začne trápit a mučit.
Obloukem, říkám, velkým obloukem.
Zdravý člověk je jen nedostatečně diagnostikovaný pacient.
Přesně, ale vysvětluj to lidem, kteří zdravotnictví znají z Nemocnice na kraji města :-)
U dochtora můžeš jen něco vošklivýho chytnout!
Dnes spíše OVRZ, Dr, House a Scrubbs...
Asi máš pravdu, jsem vurt mentálně v minulém století :-)
Koukám, že pojem sportovní lékařství je ti cizí.
K doktorům, kteří by mi něco zakazovali, nechodím. Je potřeba mít dostatek známých mezi doktory, aby člověk nemusel chodit k těm zakazujícím.
Nejen sportovní lékařství ale i sport, před kterým musíš vyhledat lékaře a hůř, sport po kterém musíš vyhledat lékaře, je mi velmi cizí.
Už jsem ti to psal, jsem z lékařské rodiny a děti lékařů, nestůňou. Každé děcko když ho zaškrábalo v krku zůstalo doma, jen já dostal vykloktat nějakou žlutou sračku co mi spálila jazyk i krk a už mě hnali do školy. :-)
Takže kamarádi a známí jsou k prdu, protože člověk by si mohl užívat postavení "kulicha" a prd, nějak nestůňu, ted zatím.
Ono to chce s rozumem, nepůjdu na "preventivní" prohlídku jen proto, že chci uject pár stovek kiláků na kole, když žiješ v rámci možností rozumně, postupně zatěžujeě, nic b\ se stát nemělo, a když ti bude fakt blbě, tak už to poznáš i bez ranhojiče.
"Sportovní medicína", tedy medicína soustředěná na maximální výkon v určitém čase, je něco, co tenhle svět vůbec neměl poznat. Zejména v cyklistice je už mnoho let hodně za hranou nejen etiky, ale i zdravého rozumu a mnohdy ta "medicína soustředěná na výkon" nenávratně zdraví ničí.
Prostě s rozumem.
Uznávám, že sportovní medicína, tak jak ji využívají profesionální závodníci je dost za hranicí.
Já myslel hlavně sportovní medicínu, tak jak ji znám z povinných preventivních prohlídek, na které jsem chodil kvůli biatlonu. Z prohlídek, kde mi změřili EKG, tepovku při zátěži a vždy mi řekli, že mám slabé břišní svaly. U mně nikdy nic nenarazili, ale některým kamarádům našli zádrhele na srdci. A teď nemluvím o dospělých lidech, ale o puberťácích, u kterých ten problém vznikl růstově, a před rokem tu nebyl. Ty možná dokážeš odhadnou svoje tělo, ale když ti je 15 a rosteš, tak své tělo ještě tak úplně neznáš.
Tady já nemluvím o medicíně soustředěné na maximální výkon, ale o medicíně předcházející vážným problémům při maximálním výkonu.
Btw. víš, že u výkonnostních sportovců zákon požaduje prohlídku sportovního lékařství?
Já bych "výkonostním sportovcům" zvednul i zdravotní pojistné :-)
Nicméně nevím o tom ,že by zákon něco takového předepisoval, ani nevím, jak je v zákoně definováno něco jako "výkonnostní sportovec".
Předpokládal bych, že pořádá-li někdo nějakou soutěž, může si do startovních podmínek nějaké zdravotní testy jako požadavek dát.
Pokud se pouštíš do nějakého náročného fyzického počínání, asi je dobré si zjistit, jestli nemáš nějaké vrozené hendikepy, ale u kolegy, který říká, že už mu bude k 50ce, bych předpokládal, že na nějaké takové věc se přišlo už o dost dřív.
Moc už si to nepamatuju, ale myslím si, že nějakou zevrubnou zdravotní prohlídkou jsme procházeli při odvodu.
Mám pár kolegů, kteří si furt hlídají čísla cholesterolu, furt si voměřjí tlak a tep, a kdo ví co ještě, ale přitom každý má půl prasete nadváhu a pořád není línej se nažrat bůčku.
Pak je jakýkoliv hlídání číslíček naprd.
Spíš je důležitější než ta čísílka hlídat si co jíš a jak se hejbeš. Děsí mě přístup něketrých kolegů, kteří si prostě zobnou pilulku na cholesterol, a myslí si, že tím je všechno v cajku.
Tělo je dost složitej stroj a ti ranhojiči pořád a stále ještě těžce tápají, i když toho umí už překvapivě moc, jsou pořád jen na začátku, je to fakt složitý, všechno souvisí se vším, zatlačí cholesterol, vyletí cukry, pustí se do cukry a dostaví se dýchavičnost, masakr.
Až budu u mámy vyforím ti u skříňku s práškama, abys věděl, jak to funguje, když se na to jde "vědecky". Našinec by byl po obědě jen z těch škrobových potahů těch tabletek, co všechny spolyká. Normální masakr. Každý druhý lék, s sebou nese nějaké vedlejší účinky, a když víš, jak na ty účinky zapůsobit jiným lékem, je to príma, jenomže jak vyháníš jedno druhým, objevuje se třetí, a pak z toho je kilo prášků denně.
Jsem hluboce skeptický k tomu oměřování a jakmile nějaké čísílko není v tabulce, hned mu dát za uši práškama. Radši nic nevoměřovat.
Však já také tazatele neženu k doktoru. Ale nesouhlasím s tvým názorem, že je sportovní lékařství k nečemu.
Jíst bůček a vysoký tlak tlačit dolů prášky také považuji za zhůvěřilist. To je tak když se řeší následky a ne příčina.
Kdyby doktoři pouze naléčili nemocné, ale doporučovali lidem, jak žít tak aby předeli problémům, bylo by to super. V tom vidím celkem zásadní zádrhel současné medicíny.
Souhlasím s tím co jsi psal. Navíc to není jen o sportovní lékářství.
Také je velmi dobré poznat svoje tělo. K tomu tepák (dlouhodobě používaný) hodně pomůže.
Já znám třeba nejednoho turistu na kolech v mojem okolí, kteří svoje tělo neznají skoro vůbec. Situace přepálený výjezd s následným předčasným odpadnutím nic zvláštního.
Jak jsou pak někteří při prvním vyzkoušení tepáku děsně překvapení, že nejsou ani schopni jet delší kopec (a nemusí to být nic prudkého) v základní vytrvalosti.
Je pravda, že pokud někdo patří do skupiny, že nemá rád intenzity a raději všude pomalinku napohodu, tak se do takových situacích nedostává a má to pro turistiku vlastně daleko jednodušší (teď myslím pro ty co neznají dobře svoje tělo).
Ale jo, já jen že se v poslední dobĕ vyrojilo kolem spousta kluků, co se nechají preventivnĕ vomĕřovat. Souvisí to asi s vĕkem a výmĕnou manželek za nový model.
Omĕří se, zjistí se, že čísla jsou taková jako je má polovina nebo vĕtšina lidí mého vĕku, a pak začnou polykat ty pilulky,
Řešení je jinde, a to zrovna vám vykládat nemusím.
Hochu, hochu, co to s tebou dneska po ránu je?!?
Nejdřív pliveš hořké sliny a teď samomluva?!?
To chce ještě jednu ranní kávu :o)))
po ránu? já už mám dopolední pauzu.
Bič na ty ouředníky líný.
Omyl. Já jsem na nohou od 5:15 a to mám dovolenou...
Vokna umytý, vykuxováno, na knedle zadĕláno?
Šup, šup.
O co byl dřív svět jednodušší. V 15 byl doktor akorát ten, co jsme se ho snažili oblafnout, aby nám napsal nějakou nemoc do omluvného listu.
Tak jsem přemýšlel, jak to s tĕma prohlídkama vlastnĕ bylo, tak kromĕ té vojenské, nás snad honili i v při nástupu do práce, ale tam šlo taky jen o nĕjaký to razítko.
Solidní testy ale dĕlali na transfuzní vždycky před odbĕrem.
Pak už si nepamatuju.
Dobrej byl vopruz s tĕma razítkama pro dĕcka na tábor. Všechna odjela certifikovaná a zdravá a vrátila se jich půlka ze salmonelou :-)
Jestli jsi nedělal závodně žádný sport, byť na amatérské úrovni, tak nebyl důvod chodit ke sportovnímu doktorovi.
Já jsem sportovala někdy od 11 nebo 12 let a pokud jsem chtěla na závody nebo na zápas basketu, tak jsem zkrátka musela mít razítko od sporťáka.
Hele a na jaký tábor jsi to jezdil, že jsi si vozil domů salmonelu?!?
Já jezdila na tábory od 7 let a musím říct, že jen jednou jedinkrát nás potkala úplavice, když jsme poobědvali na výletě pod Kletí plněnou papriku :o)))
Já nedĕlal žádnej sport, dul jsem do trumpety.
Já nikdy z tábora nic nepřitáh, a to jsme sežrali co se našlo, ale dĕcko to přivezlo, normálnĕ púlka dĕcek marod. Jindy zase přitáhla vši. Naštĕstí je to už za náma.
To mĕ nasralo nejvíc, právĕ to lejstro o bezinfekčnosti strašnĕ nutnĕ požadovali, na poslední chvíli jsem ho shánĕl aby holka mohla vůbec odject a pak mĕ jí přivezou po 14 dnech se salmonelou, ještĕ že jsem byl pryč, to by si vyslechli jadrnou otcovštinu.
Bezinfekčnost potvrzujjí rodiče, lékař vydává potvrzení o zdravotním stavu.
Hele, ty vši jsou dneska skoro normálka. Bohužel.
A ta bezinfekčnost je potřeba právě kvůli tomu, aby pak bylo možno vůči podepsaným zákonným zástupcům vyvodit důsledky z jejich nezodpovědného jednání (hradí návrat dítěte zpět domů, oznámení hlavnímu hygienikovi o šíření infekční choroby apod.). Tam ale hraje ještě velkou roli, zda to byl od nich úmysl nebo vůbec nevěděli, že dítě přišlo do styku s infekcí či vší.
Bohužel ale toto všechno přichází na řadu až po výskytu...
Hele, na organizátory můžeš řvát jak chceš, ale oni jsou ti poslední, kdo za to můžou. A můžu ti garantovat, že pokud se infekce či vši vyskytnout, tak s tím mají ještě nemalé problémy.
Tohle je na zhodpovědnosti nebo spíš nezodpovědnosti rodičů, kteří dítě na pobyt odešlou. Na ty si měl řvát.
To už je taky pár let, malé dítě je už taky dost velké, tenkrát to muselo bejt od dochtora, tak jsem musel za mámou pro razítko :-)
Popisuješ krásně princip fungování našeho byrokratického státu. Potřebujeme lejstro, razítko, další lejstro aby se moha hrát známá hra "hledáme viníka".
Pochopitelně, že to posral někdo v kuchyni, nějaká blbá pomazánka, majonéze z čersvých vajec, či která ptákovina.
Ovšem všechno je v cajku, protože lejstra sedí. Věechny ty potřebné dokumenty se doplní, razítka seženou, dodáky vystaví, byrokratickej kůň zařechtá, a poblitej a zesranejch dětí plnej autobus.
Ono by stačilo víc dávat bacha na to, čím ty děcka krmí.
Celá ta slavná "bezinfekčnost" platí asi tak 20 vteřin od vystavení lejstra. Stačí pak vzít za kliku v tom OUNZu po jinym pacošovi, co mu teprve bude zjištěna infekční žloutenka, a hned si neumýt ruce a pak si rozbalit bomparu.
A vymalováno, i když s certifikátem bezinfekčnosti.
Úřednickým papírováním nahrazujeme myšlení, a zdaleka ne jen v tomto oboru.
Muze se stat, ze koupis potravinu kontaminovanou salmonelou v obchode a vypada zcela v poradku. Nemoci se proste obcas prihodi a neni potreba hledat a ostrakizovat vinika. Je to sice v danem okamziku neprijemne, ale vyhnout se vsem infekcim je kontraproduktivni.
O tom mluvím, dávají se dohromady lejstra a razítka z papíry, jak Radka výše píš, aby někoho mohli "hnát k zodpovědnosti".
postavil bych proti razítkům a byrokracii zdravý rozum. Tak nějak asi vím, co v létě nekupovat a co nejíst, tak se za těch padesát let a kousek nestalo, že bych někdy chytil nějakou salmonelu.
Absolutní sichr asi nebudeš mít nikdy, ale dá se zřejmě preventivně krmit děcka tak, aby nic nechytla. Pamatuju tábory, kdy jsme si vařili sami, byly služby v kuchyni, nikdo něměl žadný "zdravotní průkaz" a jiné byrokratické vopičárny ale ta salmonela prostě byla naprosto neznámá. Teď to řádí každý léto někde. Zřejmě to souvisí se zvýšeným množstvím používání různých polotovarů.
A místo myšlení se otiskujíé razítka avystavují potvrzení a průkazy.
Mozna mas jen spatnou pamet, ja si pamatuji, ze za meho detstvi zase radila pravidelne uplavice.
Když ty jsi byla dítě, já už byl na vojně, či spíš po ní :-)
Ale vážně si nepamatuju, že bychom nějak na těch táborech marodili. Jezdili jsme do Sluneční zátoky, schválně jsem to hledal a ještě to existuje (http://slunecnizatoka.czu.cz).
Koukám že je to tam furt, kapitánský můstek i žabí kámen, Neklanova lávka, ale Šedý Lišák ani Černý Bobr už asi nežijí, to by hochům muselo být přes 90.
Vida má typ na výlet, jen so se vyčasí zajedu 40 let nazpátek, asi si tam zabulím ....
Hele, nechci tě chytat za slovíčka, ale bezinfekčnost odjakživa podepisovali rodiče a doktor dával potvrzení o zdravotním stavu dítěte.
Vyplývá to i z logiky textu.
Zřejmě tě mate, že to bylo a zpravidla stále bývá na jednom papíře, takže se to zaměňuje nebo spíš slučuje. Důležité ale je, pod jaký text se kdo z nich podepisuje.
Ale to jen tak na okraj.
Já si to fakt nepamatuju, a není to ani podstatné, muselo se prostě k doktorovi pro nějakej štempl, to si pamatuju. :-)
Proboha na co to je. Já prostě jezdím na kole...
To jsou takový vlny, vždycky je něco najednou moc zdravý a něco naopak moc nezdravý, takovej pododník Švejcar se dokázal v životě dvakrát votočit, nejřív propagoval umělou výivu a zavrhoval kojení a pak naopak, a furt to měl "vědecky" podložený.
Jednou je šíleně nezdravý máslo a zdravý enem rostliné tuky, pak naopak, gamesy s cholesterolem a puriny, aniž by bylo prokázáno, jak moc se ze stravy do těla vstřebávají, všechno je to lehce nebo i více napojeno na nějakej ten byznys.
Ale žádný strachy, chtěj jen tvoje prachy :-)
Protože jsi použil výraz vědecky, i když v uvozovkách, odkážu Tě na stránky www.kpo.cz kde v rubrice "Fyziologická poradna" je série článků, která by mohla do začátku pomoct. Píše je sice doktor, ale docela zajímavě. Už na jejich akce dost let nejezdím, ale snad se ty základní věci tak rychle nemění.
Ten článek (zatím ten první) na KPO mne zcela pohltil. Klobouk dolů před panem doktorem, jak umí fungování organismu vysvětlit i blbovi jako jsem já, který zná jen mechaniku :-). Jen v jednom si dovolím nesouhlasit. Každý v domění, že "všechno už tu bylo" má pocit, že nemá co lidem říct, ale je třeba si uvědomit i to, že každý jednou začíná a to je potřeba právě od těch elementárních věcí, které jsou "každému jasné" a tudíž už je nikdo neřeší. Takže jsem rád, že nakonec od začátku začal a jdu pokračovat ve čtení :-)
Pro začátečníka je imho nejdůležitější pravidelnost a trénovat s mírou, nepřehnat to, musí tě to bavit jinak toho časem necháš - měla by to být především zábava a příjemné pocity při i po. Na vědecké metody bych se v tuto chvíli vyprd, až se staneš závislým na sportu, dospěješ k nim sám a budeš už umět rozeznat, co je pro tebe dobré a co méně. Všeho moc škodí.
S tím, že člověk dokáže rozpoznat sám, co je dobré pro jeho výkony, bych nesouhlasil.
Když budu trénovat na dlouhé závody jenom vytrvalost, tak v nich nikdy nebudu tak dobrej, jako když k tomu budu trénovat i ve vyšších intenzitách. Což IMHO některé lidi tak úplně intuitivně nenapadne.
Dík za rady a názory. Doplním jen, že na kole už pár roků jezdím, partu "sobě rovných" mám, jezdíme rekreačně a nehodlám na tom nic měnit. Spíš mi šlo o to, že mi za chvíli bude 50, tak aby to se mnou neseklo :-). Proto jsem chtěl zapojit vědu :-). O extrémní výkony mi nejde.
Jestli na tom kole nemáš žádné problémy a nedělá ti extra velké problémy (nadměrné zadýchávání, bušení srdce apod.) ani jízda do kopce, pak se na vědu vyprdni a pokračuj v ježdění tak jako doposud :o)))
Hele, tak to už k doktorovi vůbec nelez, můžu ti na dálku poslat seznam toho, co ti najdou,
od vyšší hladiny tuků v krvi, přes cholesterol, zvýšené puriny až k vyšším hodnotám tlaku.
Dobrý je jim rovnou říct, že máš rád hodně slaný jídla a jseš vášnivej kuřák, tak ti nařídí omezit sůl, tučná jídla a hlavně to kouření.
A protože nejseš magor a nehulíš ani nepřesoluješ, pojedeš si po svém dál, a když se za půl roku u ranhohiče stavíš a zeptá se tě, řekneš mu že si přestal solit a nekouříš, ranhojič tě vodebera a voměří a s radostí zjistí, že se ti ta "čísla výrazně zlepšila".
Prostě vyléčilo tě jen to, že ti zakázal něco, co si nikdy nedělal. To je prostě magiue medicíny :-)
..tak jak tu někteří řekli. Na vědecky postupy se vyprdni protože každej má svoje tělo nastaveny trochu jinak. Jezdi tak aby ses ty sám cítil dobře. Snad odhadneš kdy jedeš strop a kdy máš ještě rezervu. Optimální bych to viděl tak na 80-90% svyho výkonu. Samozřejmě je důležitá kondice, výdrž, síla a vše ostatní se dostaví samo. Víc než puls (všimni si při cyklistickejch závodech že i vrcholoví sportovci mají různej puls při stejné jízdě) je důležitej posez, nastavení kola, prošlápnutí nohou, taky příjem kalorií a hlavně pitný režim! Jinak co se týče například té jízdy do kopce... dýcháme zhluboka, pomalu a pravidelně, ne rychle a mělce. A co se týká šlapání do kopca, tak čím budeš mít lehčí převod tím víc zatěžuješ srdce, čím budeš mít těžší převod tím víc zatěžuješ svaly na nohou. Pak už je jen na tobě jestli jsi silovej nebo frekvenční typ. Ale tak nějak něco mezi tím by mělo být optimum. Holt, je to na tobě v jakejch číslech se cítíš dobře ;)
Ti mě tam zaujala ta pasáž o lehkém a těžkém převodu a zátěži srdce. Můžeš to nějak rozvést ? Mám totiž krapet jiné zkušenosti a pár slušných kopců už jsem vyfuněl. Když rvu těžký převod (lehčí už není), tepy letí nahoru. Pokud můžu podřadit, šmrdlám na lehko a tep jde dolů. Je tam ještě nějaký další vliv ?
Myslim, ze primarne bude tep umerny podavanemu vykonu, ale pokud se pohybujes v rozumnych prevodech, tak aspon u me pri stejnem vykonu trochu roste tep i s otackama.
Jinymi slovy, pokud podradis a klesne ti rychlost, tak jsi evidentne snizil svuj vykon, takze pokles tepu je logickym dusledkem.
Pokud ti pri podrazeni rychlost zustane nebo se jeste zvysi a pritom ti jde puls dolu, tak jsi rozhodne mel podradit mnohem driv... :)
Ono asi bude záležet na tom, kdy se podřazuje. Pokud podřadím brzo a pro stejnou rychlost budu muset točit vysoký točky, pak tep půjde trochu nahoru. Pokud podřadím pozdě, tak z velikého záběru hodím tělo víc do optima a tep by měl klesnout. Když ve správnou chvíli a o rozumný stupeň, tak by se vlivy záběru a vyšších otáček měly tak nějak eliminovat. Každopádně, pokud někde do mírného kopečku nestepuju 120 ot/min. na nejlehčí převod, tak určitě nemůžu rozjet pumpičku tak, jako když to rvu na těžké (zbývající) převody (kdy do extrémních kopců mám až 180 tepů, na mě už skoro dost). Furt mi tam u toho lehkého převodu, byť hodně točeného nehraje to zatěžování.
Je to jednoduchy, zamysleme se nad tím už jen z logickyho hlediska. Pokud máme lehčí převod, automaticky vynakládáme menší silu do pedálů alke kvůli vyššímu počtu otáček (kmitů nohou) nám v těle rychleji pumpuje krev a tudíž více zatěžujeme srdce než svaly na nohách. Samozřejmě při plus minus stejné konstantní rychlosti!!! Takže naopak. Když si budeme držet stejnou rychlost ale z lehčího převodu dáme těžší, sníží se počet otáček, sníží se tepová frekvence ale o to víc nás budou bolet nohy protože budeme muset vynaložit větší silu, odpor do pedálů.
No a pak jsou ještě "extrémisti" kteří svoje tempo neustále mění... ale to už je zas o dýchání a nedostání se do anaerobního pásma atd... to už pak je složitější a hlavně velkej nápor na tělo.
Teda tréninku nerozumím... ale těžké převody můžu šlapat jak pomalu chci a tepu jak vzteklá. Zatímco když zařadím "večerníčka", v pohodě udržím tep rozumně dole.
to je možny... ale dost zpomalíš viď?
když tak nad tím přemýšlím tak sem asi zapomněl poznamenat že taky záleží na rychlosti, to co sem tu vypsal platí pro stejnou rychlost a taky záleží jaká ta rychlost je, pokud nad naše limity tak se pak nedivím že i při těžším převodu máš vysokej tep.
sniž rychlost a pak to zkus, uvidíš tu změnu a když se to naučíš... ;) a jak sem psal již dříve, pak budeš lítat, protože budeš znát svý hranice a při tréninku nabereš vytrvalost a sílu ;)
Tak pokud z roviny přejdu do kopce, tak samozřejmě zpomalím. Ale pokud vyjdu z toho, že bych jela konstantní kopec, tak ani ne. Těžký převod od určité hranice neudýchám a neutepu, i když nohy by ještě zvládaly. Podřazuji kvůli tepu (teda chybějícímu dechu, ale to souvisí), nikoli kvůli tomu, aby si odpočinuly nohy.
..pak máš ovšem problém s dýcháním. Špatně dýcháš a pak máš problém zásobovat krev kyslíkem a ke snaze urychlit přísun kyslíku se srdce zrychlí. Chce to dýchat zhluboka a ne mělce, pravidelně a ne příliš rychle.
A na lehké převody, které údajně tak zatěžují srdce, dýchám dobře? To je divný, ne?
Já se teda nechci nijak zvlášť přít, tohle není zrovna obor, kterému bych rozuměla. Ale na vlastní kůži to prožívám stejně jako ronda. Zatěžování srdce při šlapání "na večerníčka" mi tam fakt nesedí... čistě subjektivně samozřejmě.
dvě varianty... obě sem psal, buď na večerníčka výrazně zpomalíš, což musíš vědět ty já s tebou nejezdím, a nebo ti víc vyhovuje kmihovej styl, nic víc, nic míň.. nejspíš :)
Tak víc mi vyhovuje, o tom žádná. Jen je mi furt záhadou to zatěžování srdce. Hele, nemáš na to odkaz, kde by to bylo nějak srozumitelně pojednané? To nemyslím jako nedůvěru, jen bych tomu ráda přišla na kloub...
Ked uz sa zamyslate nad prevodom a otackami treba to rozobrat uplne.Do kopca nemozes ist konstantnou rychlostou ako po rovine s rovnakym tepom. imho to koli tomu ze okrem roviny ti tam pribudlo stupanie cize pre dodrzanie konstantnej rychlosti je treba pridat silu aby si proste vykompenzoval stupanie a teda pri rovnakom vykone nemozes ist rovnakou rychlostou po rovine a do kopca. Pre zjednodusenie si zober pravouhly trojuholnik vodorovna cast je rovina a zvisla je vyska kopca a prepona je ten kopec. Cize pri zachovani rovnakej frekvencie slapania a tlaku na pedale co ti udrzi tepak v zone co potrebujes musiis spomalyt.
Myšleno bylo konstatní rychlost (třeba 15) nikoliv stejná jako při jízdě po rovině (třeba 25). Je jasné, že při stoupání se musí víc zabírat, ale ve stoupání na mnohé kopce je možné držet stejnou rychlost a tehdy nastává popisovaný problém.
mno tak som sa mal ucit na skuusku a neni vhodnesej chvilky ako sa venovat seckemu ostatnemu okrem studia :-D
Pri slapani do kopca pre netrenovaneho cloveka je velmi obtiazne udrzat tzv. gulate slapanie pri tazkom prevode sa clovek sustredii a vyuziiva ho na plno pri lahkom prevode bohuzial 80% ludi prejde do stvorcoveho slapania. Cize tvoja efektivita rapidne klesa a to znamena pre telo dalsy vydaj energie .... Nohy v jednom bode zaberu naplno a v mrtvej polohe nezaberaju vobec ale sval musii pohnut nohou do vychodzej polohy = viacej kyslika a ztoho dovodu maka srdce aby ho dodalo. Dalej neviem aka je az presnost tachacu ale udrzat pri lahkom prevode rovnomerne tempo je probleem lebo sa snaziis najprv rozbehnut na urcitu rychlost a potom to udrzat ale kedze kopec nieje priamka odpor stupania sa menii a ty podvedomky kolises s frekvenciou slapania a to je to najhorsie co cyklista moze spravit.
Tento problem mam aj ja na lehu ale tuto sezonu to dufam odstraanim a budem vyuzivat potencial spd naplno.Proste sa musiim preorientovat na frekvencnejsie slapanie a hlavne do kopca rovinku som uz akotak zvladol.
Pro méně chápavé: konstantní rychlost při stejné jízdě do kopce! Jedeš do kopce z bodu A do bodu B po přímce c. Při prvním pokusu máš těžší převod- více síly do noh, menší frekvence tlukotu srdce !než! při tomtéž, ale při točení lehkého převodu.
Kdo nemůže spáchat experiment hned kvůli počasí, může zkusit i na schodech. Při zachování stejné rychlosti to brát jednou co tři schody, podruhé vystepovat.
Čeče, nech si zkouknout DNA, jestli se ti netočí na druhou stranu, ty nemůžeš bejt z týhle planety. Ale závidím ti. Čím těžší převod, tím nižší tepy...až do úplného zastavení srdce ;-)
Ja bych kazdopadne cekal, ze bude existovat nejake optimum, kdy k danemu vykonu staci nejnizsi tep a pri snizovani i zvysovani otacek (pri zachovani vykonu, nikoliv sily) pak bude tep rust.
To srovnani se schodama je zajimave, urcite by na nej slo napasovat i opacny extrem, treba kdyz to schodiste bude mit tolik malych (nizkych) schudku, ze kdyz bys slapal na kazdy schod, tak se ucupitas, zatimco kazdy druhy/treti muze byt pohodlnejsi.
Jeste je taky otazka, zda rezim s nejnizsim moznym tepem pri danem vykonu, bude opravdu nejvyhodnejsi. Nekde jsem treba cetl, ze nejucinnejsi prace svalu cyklisty jsou pri relativne nizkych otackach (?60?, cislo si nepamatuju), ale k dosazeni potrebneho vykonu (asi u zavodnika) by uz byla potreba prilis velka sila, proto se pouzivaji mnohem vyssi otacky, pricemz nizsi efektivitu zase kompenzuje to, ze castejsi pohyb svalu pomaha toku krve a tim i prenosu kysliku... kolik je na tom pravdy nedokazu posoudit... :)
Nebavíme se doufám o extrémech ? potom by určitě platilo, že při rychlosti 15 km/hod, sklonu 3% a kadenci 110 ot/min. bude zvýšený tep oproti kadenci 70.
Předpokládám ale podřazení o rozumný stupeň na rozumné otáčky.
A taky předpokládám debatu o dejme tomu trénovanějším cykloturistovi, ne o profíkovi, nebo špičkovém hobíkovi.
Ale abych se ještě vrátil úplně na začátek, při vyšší frekvenci (pokud netočím nějakých hypotetických 130 otáček) dejme tomu by o trošku stoupnul tep - dalo by se ale tohle nepatrné zvýšení vůbec považovat za nějaké zatěžování srdce ?
Tak jsem to zkusil teď na válcích. A z jednoho krátkého měření mi přijde, že pokud šlapu ještě jakš takš dokulata, že mám tep podobný. Ale zkoušel jsem to jenom chviličku, pak mně ty nízké otáčky přestaly bavit.
Mám spíš jiné pozorování. Na těch válcích jsem schopnej aktuálně (mám je chvilku) šlapat dokulata mezi cca 85-110 otáčkami. Takže kdybych hypoteticky zvýšil otáčky na svých akceleračních 130, tak budu šlapat tak čtvercově, že bych z nich vyletěl. A jsme u efektivity pohybu. Čtvercové šlapání při stejném výstupním výkonu žere víc energie než kruhové.
Pán to trochu přehání. Pán ať si přečte to co sem tu napsal vše od začátku a pak na jaře vyzkouší sám na sobě.
PS: nižší tlukot srdce než.. ne nízky, a ještě nízky až se stane nejnižším a zastaví se... :D
I když jste tady napsal, že nechcete jezdit jinak, než rekreačně, tak bych si tady dovolil mít jeden návrh. Používejte kolo jako dopravní prostředek. Pak sám budete vědět, kdy už musíte zvolnit.
Všechny tyhle "vědecké" metody narážejí na problém, že každý sám je individuální.
Takže, přestat trénovat a začít jezdit!