NaKole.cz

Z Prahy na Jihozápad

Zdravím všechny a říkám si,proč taky někdy nenapsat vlastní příspěvek...Nějak se začít musí.
Chci se podělit o určitou vlastní zkušenost z průjezdu Prahou po pobřežních cykloztezkách podle Vltavy a Berounky.Zřejmě nepřinesu nic nového pod sluncem,předpokládám,že tudy hodně lidí jezdí skoro pořád a znají to víc než já.Ale proč nepřidat vlastní zkušenost vlastníma očima…
Jedná se o to,že normálně tudy skoro nejezdím ale potřeboval jsem odvézt jisté kolo do svého Berounského bytu, měl jsem ho schované v práci a odtud,z Holešovic taky vyjížděl. Přejel Libeňský most a za ním odbočil na nedávno dokončenou cyklostezku skrz Rohanský ostrov a Karlín.Celkem to šlo,lidí se moc nemotalo,ale co mě zarazilo,jsou betonové sokly uprostřed cety,použité jako zábrana,aby cyklista náhodou nevlítl pod projíždějící náklaďák,kterých tudy zjevně projíždí i několik za týden...
Trasa totiž křižuje stavebně-průmyslovou zónu a na několika místech ji křižují cesty,zvláště pro míchačky do betonárky…
Říkám si ale co je to za způsoby,lupnout do široké stezky betonový kvádr 0,5x0,5x1m s myšlenkou,aby přinutil cyklistu zpomalit jízdu?
Podle mě je to otázka času,kdy se o tuhle kravinu někdo šeredně vymele,stačí jet ve skupině,mít zakrytý výhled někým před sebou,pozdě uhnout a je vymalováno.Jako by se nemohly použít nějaké lidštější zpomalovací retardéry….Když už stavitel cyklostezky předpokládá tak nízké IQ jejich uživatelů,že by nedokázali zpomalit jízdu sami,vidouc před sebou rozjetý náklaďák.
Naštěstí se mi v cestě moc lidí nemotalo,jel jsem sám a sem tam někomu se zdálky vyhl.Při míjení těchto betonových kostek,byť výrazně označených mi však hluboce zatrnulo,co se stane,až to někdo přehlídne a vletí do toho…
A to je také zároveň můj zásadní příspěvek do diskuse,myslím si, že by bylo záhodno na to někde důrazně upozornit protože bezpečnosti provozu tohle řešení příliš neprospěje.
Dál jsem pokračoval stále stejnou stezkou, vedla dál kolem Těšnova,nábřeží Na Františku, tam klesne k Vltavě a bylo nutné se motat nezi davy turistů,nastupujících do autobusu.Ale nikam jsem nespěchal,tohle je celkem v pohodě. Stezka je tvořena dvěma řadami hladkých dlaždic,po kterých jediných se dá trochu jet, což vyžaduje pozornost,takže není čas kochat se rozhlížením.Ale co,nějak to jede a celkem v klidu po hezkých místech. Dokud se nedojede k Rudolfinu.Zde cyklostezka záhadně zmizí a dál - babo raď.Sice jsem to nějak zvlášť neřešil a vrhl se do normálního provozu mezi auta a tam kde to stálo,jsem to vždycky objel nějakým přilehlým chodníkem.Musím podotknout že asi nejhorší úsek je vyústění Karlova mostu a Novotného Lávka.Objet to nejde,musí se úzkou uličkou vedoucí do podloubí,není kam uhnout a při představě jezdeckých schopností průměrného cykloturisty mi z toho docela trne.Proto se ptám, co je to za cyklostezku která vás přivede do takového doslova vroucího kotle? Dodržet předpisy tady snad ani nejde, jde o prosté přežití,takže hned jak to jde tak tradá na chodník…
Za Novotného Lávkou to sice není nic moc ale silnice je širší a chodník taky, i když se tam motá dost lidí takže je třeba dívat se daleko před sebe, hodně předvídat,kličkovat a zpomalovat. V tomto případě je sólo jízda velkou výhodou ale být ve větší skupině a ještě si muset hlídat jeden druhého tak nevim nevim…
Semafory jsem překonával jako každej jinej řidič,naprosto bez problémů.Stačí se u toho neflákat,vždycky si nadjet dopředu a hlídat si všechno okolo sebe. Autisti se pak hodně diví jak je možné že křižovatku přejedu rychleji jak oni 

Za Palackého náměstím opět dvě řady dlaždiček na nábřeží ale větší klid a pohoda.
Vyšehradský tunel raději po chodníku,naštěstí nikdo naproti nevyjel  a dál až k Podolí celkem v klidu. Místama to ale chtělo pro velké davy na chodníku jet radši po silnici.
Potom následovalo celkem vítané bloudění , objevil zajímavá místa na břehu Vltavy, pozoroval veslaře,pádlisty a podobnou vodní havěť  přímo před svými zraky se jeden dokonce převrhl, když ale vidím na jak úzkých šlupkách se musí udržet na hladině tak to tedy klobouk dolů. Ta loďka je široká tak akorát na jednu nohu a musí se v ní klečet. A srandovním způsobem se do ní leze, je to něco jako koloběžka 
Mno. Potom následovalo další bloudění ve snaze dostat se na tzv.“ Most inteligence“ neboli ten dlouhý železniční co vede z Braníka.Nikdy jsem na něm ještě nebyl a ted se to docela hodilo při cestě. Ale jak jsem se tam tak motal po in-line dráze v té aleji, potom tam i zpátky přejel golfové hřiště (po cestě vedoucí napříč) žádným míčkem do hlavy kupodivu nedostal ale na konci to bylo oplocené tak jsem se musel vrátit.
Nakonec jsem to projel k Branickému nádraží a odtud už byly vidět schody vedoucí na vytoužený most. A paráda. Je to sice takové visuté smetiště ale jsou z toho působivé výhledy.
Na konci mostu – schody na druhém konci jsem znuděně minul a pokračoval dál k tunelu.Zrovna jel okolo nákladní vlak takže docela působivá kulisa  No a odtud dolů vedla celkem strmá stezka a tvářila se,že by se to dalo sjet..Hm…akorát že je třeba se vyhnout zábradlí ochozu návěstidla, pak kousek pod tím taková nepříjemná špice z bloku betonu, tam kde se to stáčí doprava je pod zatáčkou silnice asi 3m vespod takže když tak se musím chytit toho roští.Navíc nikde nikdo a já jsem na to sám. Ale nakonec po delším váhání jsem se do toho pustil,napoprvé jsem musel opustit kolo,což je na takovém sklonu totéž co lehčí pád  Ale napodruhé už to bylo lepší a na potřetí už se to skoro povedlo ale bez toho šlápnutí na zem se to neobešlo.Navíc neměl jsem vhodné kolo na takové ptákoviny takže jsem celkem spokojenej.i když to zrovna technicky příliš vydařené nebylo…
Dál jsem se napojil na nejnovější cyklostezku vedoucí odtud po břehu Vltavy do Lahovic. Mno…celkem to jde , vede po navigaci v podstatě stejnými místy jako se tudy vždycky jezdilo. Ale samozřejmě. Pod lahovickým mostem je nechutné křížení s odbočující silnicí přes přechod, je třeba koukat,zda tam někdo náhodou zrovna neodbočuje (podobná záležitost jako u benzínky v Podolí ale víc riziková)
Lahovický přístav se musí objet po silnici. Stezka končí jako když utne,chodník je pouze v protisměru,je úzkej a ještě se po něm courali stavebníci končící šichtu.Takže hurá na silnici asi na 500m v docela silném provozu.Už tady vidím rodinku s dětmi…Za přístavem začíná známá stezka která vede po břehu Berounky do Radotína,Černošic atd,tady je to v pohodě,navečer už moc lidí nejezdilo tak jsem si to v pohodě šlapal. Akorát tam,jak se staví ten šílený dálniční most, je cedule „omlouváme se za omezení způsobené stavbou“ ale při výjezdu z cesty na průjezd staveništěm tam je opět udělaná nesmyslná šikana ze tří zábran,která se dala projet jen o fous. Opět když si představím tandem nebo přívěs s dítětem, měl jsem chut jim to tam trochu zjednodušit.Opět všechno pro to, aby se cyklista náhodou nepřimotal pod kola Tatrovce. Přitom ten úsek je krátký prudký výšvih, málokdo to tam asi výrazněji rozjede…
Celkem v poklidu jsem pokračoval přes Radotín, Pigi-bar  Černošice atd a tam kde se v Mokropsech najíždí na Železniční most, jsme se potkali s Radiusem. Ukázalo se,že mě pozoroval už na těch golfových hřištích ale měl jsem jiné kolo a jinou helmu tak si nebyl jistej.Tady na mostě už jsme mířili každej opačně,on zpátky do Prahy,já kupředu na Beroun ale rozhodnutej to někde v Dobřichovicích naložit na vlak.
Tož jsme se rozloučili, já přejel na druhou stranu mostu a tam pro změnu Medůza a spol  no paráda… nakonec mi ale ujeli i oni protože jsem se dal to tydlifonovaní,než nanejtujou něčí řetěz.Stihli to ale dřív než jsem čekal a pak jsem bláhově věřil že zastrčím telefon,hupsnu do sedla a v pohodě je dohoním. Jo…A prd  Byli v trapu. Ale neva, bylo už dost pozdě, pokračoval jsem tedy dál , odtud už opravdu potmě a bral to nějakou pobřežní pěšinkou, byl jsem línej vyndavat čelovku tak jsem se plíšil potmě.Nebylo to poprvé, navíc pokud není okolo žádný silnější zdroj světla, který by nabourával zorné pole, potmě je vidět celkem dobře akorát se nesmí spěchat  V pohodě dojel do Dobřichovic a pak už jen čekání na vlak a z Berouna poslední 4km k baráku. Parádní výlet,až na ten bolavej zub  Tak zdravím všechny a snad se to dalo číst.Zdar a díky.
Krušnohorák…