2006 jaro - Nová Paka
2006 podzim - Stáž nad Nežárkou
2007 jaro - Kralovice
2007 podzim - Hranice na Moravě
2008 jaro - Máchovo jezero
2008 podzim - Oslavany
2009 jaro - Dol u Blatné
2009 podzim - Rozkoš
2010 jaro - Křivoklát
2010 podzim - Babylon
2011 jaro - Staré Město pod Landštejnem
2011 podzim - Nové Mlýny
2012 jaro + podzim - to už si snad pamatuješ 8-))
Ještě byl v r. 2008 jeden skoro zimní sraz v Třeboni (v listopadu).
ješte listopad asi 2006 Plzen.
Na ten jsem úplně zapomněla. Njn, Plzeňačka.
8-))
Nová Paka, to je jako ta Pecka?
Dobře - oprava: Novopacko, kemp pod hradem Pecka.
8-)
Píšeš paměti??
To to bude vypadat, když nevíš takový základní věci...:)).
kolik jich máš osobně prožitých? letošní jarní budu mít jubilejní 10, to by chtělo nějakou zvláštnost, abych si na něj dlouho pamatovala :-)
jen si koleduj...
jako pamatku na celej zivot?????
Musel jsem vynechat jen ten "Nové Mlýny" na podzim 2011, to jsem měl trombózu v noze.
A jestli chceš něco, na co nezapomeneš... to zas nebude tak těžký vymyslet :-)))
Jejda, já taky, když počítám tu Pecku!
To zalezi na tom, kde se budes sprchovat...
No to je jasné kde a u koho,jen bude mít poloviční ručník.
Nechci radit, ale neni pulka zbytecne moc?
Že ještě nikdo nevymyslel průhledný ručník nebo župan... byl by to pěkný valentýnský dárek třeba. Trochu zvažuju, že jsem už dlouho na žádném srazu nebyl, tak že bych zase jednou přijel? :-))
Kouknout se na HMS "oblečenou" jen do ručníku?
8-)))
... a na tebe taky přece... :-))
To já tě taky ráda zase uvidím.
8-))
Chytra horakyne, Cisarovy nove saty, ...
Do site se da taky utrit, kdyz je ze spravneho materialu. A pri velikosti ok odpovidajici siti volejbalove je pruhlednost zarucena.
záleží na tom, jak složitě se bude zapínat sprcha na Hlavatici a také kam to budu mít nejblíž, přeci jen už jsem v jistém věku a není radno při přebíhání v polovičním ručníku nastydnout, že? :-))))
Ja mam jubilejni jedinou povanocni v Radave 2006?
Já mám zatím odškrtnuté ouplně všechny :)
Chceš říct, že jsi byl i v Jedovnici?!?
Tady to máš všechno komplet včetně organizátorů:
http://www.vrstevnice.com/akce/grandaction...
Nezaznamenávám tam Nepetche a Velikonoční - ty do srazových akcí nepočítám.
Ok, jde mi hlavně o jarní + podzimní sraz :-)
Ty jsou tam všechny včetně odkazů na rozcestníky.
Píšeš paměti?!?
Kulový paměti!
Bojuju s doktorem Alzhajmrem... :-)
tak to bychom ti mohli připravit pár kontrolních otázek, třeba kolik se ujelo kilometrů, nastoupalo metrů, jaká byla účast, kdo se kde zranil atd. abys nezakrněl :-) a cvičil pamět. Kamarád se považuje za znalcve Rychlých šípů, tak jsem mu připravila několik otázek v podobě úryvků a zas takový znalec to nebyl :-)
Jé to je dobrý, né že bych se považoval za nějakého znalce Rychlých šípů, ale na jejich komiksech jsem vyrostl. Dej nějakou kontrolní otázku ;o))
Jsem pro! (i když na to, kolik centimetrů mělo Dlouhé Bidlo, nejsem schopen odpovědět :-))) )
"Víc než ostatní" to je jasný :o)))
To není pravda, jeho táta byl větší ;o))
Tak já myslela, že se bavíme jen o "dětských" hrdinech :o)))
Ale dobrá, kontrolní otázka - kolik a jaké barvy bylo pruhů na punčochách HahaBimbi :o)))
Haha Bimbi - sekretářka Podkováků!
Pruhy černé + myslím hnědé? Počet nevím.
A co Podkova - šéfová Podkováků: co měla ve vlasech? :-)
Hele, já se ptala Holfiho, ale dobře, přenechám mu na zodpovězení tvůj dotaz :o)))
Zaskočili jste mě, to nevím, a je to vůbec z komiksových šípáků ??
No jistěěěěěě...
Hele, tak něco lehčího - kdo chtěl odeslat dopis "koremando"?!? :o)))
Rychlonožka. A ta kreslená pěkná slečna za přepážkou: "Tak řekni hezky česky doporučeně" Nemám šípáky právě po ruce, ale je to tak?
Hrome plantážníci, nebo Jindra Hojer?
Nene, za "Á" je správně. Byl to Rychlonožka a musel stihnout poslat nějaký dopis ten kokrétní den. Na poštu to stíhal těsně se zavíračkou :o)))
Byl to Jindra Hojer ;o))
tzv. baba himhi
Co se týče RŠ, díky nim si pořád myslím, že dnešní mladíci chodící trvale s kapucí na hlavě jsou duchem poněkud slabší.
Je to můj takový hluboce zakořeněný stereotyp.
tak se ukaž, kdo byl na svém úplně prvním srazu v Dolu u Blatné?
Něco těžšího tam nemáš? :-))
Z Rychlých šípů mám pouze několik vzpomínek.
...Jak ten hoch krásně běží!
A co tam dělá ten kluk s polenem?
Au, to je nečestné a nesportovní!
...To je ten Mirek Dušín. Za celý život neřekl ani jedno sprosté slovo. Však si jej proto všichni vážíme a obdivujeme ho! ( to jsem se málem smíchy posral. Promiň Míro)
A víc už si nevzpomínám...
Nemaluj čerta na zeď !! Himbajs
U všech plantážníků!
Dejte si placku na čelo! Voba! :-)
Jakou?!? Křenovou?!? Ta se ale snad dává na záda, ne?!? :o)))
nějak podobně. Nešlo to číst, protože ti kluci byli nějací divní a chovali se tak, jak jsme žádnýho kluka v životě se chovat neviděl a mluvit neslyšel. My takhle jako kluci mluvili jen před dospělýma. A přesně tak mi to při čtení připadalo, jako, že to ti kluci vypráví dospělým a proto tak divně a nudně.
Za tenhle příspěvek díky. Tak nejsem sám, komu připadalo divné, že se parta kluků chová jak Artušovi rytíři (a co textu stačil do comicsové bubliny vyplodit padaje střemhlav ze schodů :) )
Nezapomeň, že pro nás dříve narozené to mělo příchuť zakázaného ovoce. Prožil jsem čtenářské dětství v době, kdy se Foglar vyhazoval z veřejných knihoven.
Jj, tak nějak.
Ale je fakt, že jsem si nikdy neuvědomila, že by to na lidi už o 10 let mladší mohlo působit zcela opačně než na nás.
My to četli každou chvíli a hrozně jsme jim tu partu závdiděli. I ty puliční bitky papírovejma koulema :o)))
Přesně tak. Ještě v prváku na průmyslovce jsem prolézal okolí Anežského kláštera a do lavice si vyrýval síť pražské tramvajové dopravy.
To s tím tak nesouvisí ten věk. nevím, mě to prostě nevzalo, protože se chovali nějak divně a mluvili taky divně. tak jsem to tehdy vnímal.
Mě prostě přišly lepší a bližší tom, co jsem reálně prožíval knihy jako Knoflíkvá válka, Bořík, Mirek, Čenda a Aleš & spol do Steklače atd.
Poliční bitka papírovejma koulema by mi fakt přišla praštěná. My po sobě metali hlinený kuličky na prutech přes fotbalový hřiště než jsme šli ze školy domů, stříleli po sobě prakama nezralejma třešněma, mlátili se klackama. Pokorňáci, když nás chytli, tak nás házeli do kopřiv a my je přitom rozhodně neoslovovali slovy "himbajs plantážníku".
Když nás nasral Emiloun, tak jsme k němu na zahradu házeli šutráky provázkovým prakem.
Zkrátka nečetl jsme o tom, že si někdo postavil chatu v jezerní kotlině, ale bez použití jedinýho hřebíku si jí postavil s dalšíma třema v lese. Ale to už jsme byli větší, to mi bylo aspoň 13, předtím jsme udělali desítky bungrů po lesích okolo.
Dělali jsme si ohně a spali pod širákem u zatopenýho lomu atd. atd. A drtivou většinu sprostých slov, která znám nyní, jsem znal a uměl používat i když mi bylo sedm:-)
Nejsi ty nějakej divnej ?? ;o)))
To my to prožívali stejně jak ty "šípácí". Od asi 6 do 10 let (co si tak pamatuji) jsme prožívali výpravy, lezení po skalách, stavění různých lesních příbytků, války s "horňákama" apod. Bydlel jsem na kraji Přibyslavi, les 20 m před činžovním barákem, kde bydlela parta 6-8 kluků. Vedl nás ten nejstarší, tehdy 14 letý Kája. Bojovali jsme samozřejmě taky prakama, ale trnkama a nezralýma švestkama (nechávali po zásahu neskutečný jelita ;o))) , duralovýma trubkama, co se dávali do koberců na schodech, stříleli jeřabiny a hrách, a další a další. Ta mluva samozřejmě taková nebyla i když se nás, ty dva roky trochu větší svobody v obnoveném skautu (mě ve vlčatech), snažili učit mluvit "ušlechtile".
Takže pro mě jsou i dnes Rychlé šípy vzpomínkou nejen literární, ale i prožitým dětsvím na které rád vzpomínám.
No právě, vždyť to píšu, my blbli, bojovali, žili...
ale ne s tou mravní ušlechtilostí a slovníkem. To je to, co mi na těch příbězích bylo divný.
ALe je skvělý, že někomu jinýmu se líbí a musím uznat, že je to dobrý příklad atd, ale pro mě a kluky, co jsme znal to prostě nebylo.
Mezi 6-10 rokem to byl hlavně Vinnetou a další Mayovky, Lovci vlků apod Od Curwooda, Lovci šelem, Bílá vydra, Bounty atd. atd. A když zakázaný, tak starý rodokapsy. To bylo něco! :-)
Jo dobrý příklad. Já jsem díky tomu slova jako prdel či kurva začal používat až po 20 letech zaměstnání. Do té doby jsem byl za divného.
Divný jsi pořád, to si nemysli, že ne, ale jsi divný způsobem, který je mému srdci blízký.
A to přesto, že já se všechny sprostý slova naučil na fotbale, tedy maximálně do osmi let věku.
Bráška ještě dřív, protože tam začal chodit se mnou a to byl ještě ve školce.
Maminka ho považovala za nevinného andílka. On se vždycky když něco chtěl vychcaně usmíval jako dobrota sama a jedinej, kdo to z rodiny prohlídl, jsme byl já:-) Mamka vyšla z bludu, když šla okolo hřiště a uslyšela bratříčkovu repliku kamarádovi, kteý mu nepřihrál: "Pošli to kurva sem tu čuráku!"
Mamka pak po letech vyprávěla, že jí spadla brada chvilku jí trvalo, než pobrala, že z pusy jejího andílka splynula slova, o kterých nevěřila, že je vůbec zná...
Zavolala na něj a on hned nacpal prst do pusy, nahodil neviňátkovej výra "Jé, maminko já sem nevěděl, že jsi tady..." Už mu ot nepomohlo, byl prohlédnut a odhalen :-D :-D
Ale jo, tu příchuť zakázaného to mělo. Akorát když jsme si to přečetl, tak jsem nechápal, proč se něco takového zakazuje a díky tomu, co už jsme napsal výše, jsem prostě zakroutil hlavou a s díky to vrátl s tím, že to fakt číst nebudu.
Tak proč to bylo zakázaný, to jsem nepochopila také. Dodnes...
Jinak to ale bylo zábavné a místy i dobrodružné čtení. Mělo to svůj půvab a kouzlo :o)))
A uvědom si, že to byl vlastně jediný komiks, který tehdy byl. Bylo to něco jiného než obyčejné knížky.
Protože chlapci ve foglarovkách nechodili do pionýra. Sice nebyli ani skauty, ale tím hůř, oni nebyli vůbec organizovaní! A teď si představ, že by se toho nějaké děti chytly.
(Existuje snad jen jeden díl RŠ, kde jsou na brigádě.)
No jo, pravda.
To víš, já mám tu pionýrskou organizaci dost zkreslenou tím skvělým "pionýrem", který byl u nás při škole a který vedli normální lidi.
Až dnes začínám chápat, proč tehdy naše "pionárská organizace" byla trnem v oku jedné pančelce "soudružce", která chodila slídit pod okno "klubovny" a snažila se škodit a donášet všude možně, jak jen to šlo...
ALe byl! Komiksy v ABC!
Mimochodem nevím, kd emi ta flshka s nima dneska vypadla. Ještě jsem jí nenašel. Dám ti to nějak přes týden ve městě...
No jo, co to tam vycházelo ? Kolem osmašedesátýho John Carter na Marsu (vyšel i speciál), pak ještě něco vesmírného. Pak se to ale normalizovalo a vycházela tam taková utajeně svazácká parodie na Rychlé šípy, tuším že se to jmenovalo Strážci nebo tak nějak. A po rozvolnění ještě docela dobrý Malý bůh, taková lehká sci-fi. A k tomu občas i vystřihovánky.
A vedle ABC ještě v Sedmičce pionýrů proběhnul celý úžasný cyklus Asterixů
Jo a od malička jsem louskal v Květech Dobrodružství Martina a kocoura Kolumbusa.
No a samozřejmě Čtyřlístek :-)
Myslela jsem komiks jako celý sešit (kniha). V časopisech se nějaké krátké příběhy na pokračování objevovaly, to ano.
můj muž a jeho kamarád jsou RŠ formováni, takže na kde co z našeho běžného života používají repliky z RŠ třeba tam byla otázka "co chceš za tu flobertku" a musí se dokončit popsaná věta nebo RŠ v cukrárně "tak vám dedy pěkně děkujeme" "jaké pak děkujeme, dostanu 26,50,-za snědené dorty" tu sumu si nepamatuji musela bych se podívat co tam bylo dál. ale koukám, že i vy jste byli odchovanci Mirka Dušína, já bych to ani neznala, pár sešitů jsem měla po bráchovi, ani mně to nebavilo číst, moc se nekamarádili s hoklami
:-)
Já jsem na Foglarovi vyrostl - knihy plný klukovskýho dobrodružství! S odstupem let se něco jeví třeba i komicky, ale takou Chatu v Jezerní kotlině nebo Poklad Černého delfína si pořád rád přečtu znova a znova.
Druhým autorem mýho dětství byl Otakar Batlička :-)
Já ještě mám z dětství rád "Jaroslav Svojše - Jezero sedmi světel". Ale zkoušel jsem to nedávno číst a odložil to. Raději si to uschovám jen jako vzpomínku na čtení. Ta dospělost člověku některé zážitky zkazí.
Ano - taky hezky napsaný. Já to měl v edici "Statečná srdce" - takové tlusté sešity formátu A5.
Já taky, těch sešitů mám hromádku. Pak jsem o to přišel a po roce 1989 objevil knižní vydání.
A říká Ti něco sešitová edice Karavana? Toho jsem měl taky spoustu. Zvláště mně utkvěl "Nepolapitelný monitor" :-)
Jeden či dva někde mám. Ale nevím které.
Sakra Karavany mi ani nepřipomínejte, mamka mi je hodila do sběru když jsem šel na vojnu.
Tyhle zásahy znám. Já přišel o několik kg stavebnice Merkur a o dobře vybavené rozsáhlé kolejiště H0. Asi před 10 lety jsem dostal nějaké katalogy, tak jsem to zkusil spočítat v aktuálních cenách. Vyšlo to na desítky tisíc. :(
často je mi doma vyčítáno, že jsem vyhodila kufřík, takový červený dětský, holčičí, který byl plný starých vlakových jízdenek. ještě ty poctivé tvrdé jízdenky, které průvodčí štípal kleštičkami :-( taky už prý se to mezi sběrateli cení.
No jo, tak yo :o)))
"Slečno, prosím koremando, vlastně - romekando - eh, pořád se pletu - rekomando!"
"Ale tak řekni hezky česky doporučeně, a je to…"
Koukám, že tě rozhodilo natolik, žes to zařadila nějak blbě, ne ?? ;o)))
A jóoo, sakra... Jak mi tam skočila HMS?!?
No nic, jak tak vidím, ty jsi se v tom vyznal :o)))
Nojo, kdyz nema ani na franko. :-)
Když jsem byl v Americe, tak mi máma vyhodila kolo, co jsem měl zašitý v jedný naší kůlně, rok výroby někdy asi v sedmdesátých letech, ale protože táta nebýval moc cyklista, tak bylo hodně původní.... Já si ho tam nechal, že si ho jednou někam pověsím... No a teď už je asi roztavené asi složí jako něco jiného :-/
Bohužel jsou lidé, co si neváží věcí, protože v nich vidí jen věc, co neslouží.... Co my "sběratelé" pak máme dělat?
Hele, to nemůžeš takhle jednoznačně odsoudit. Ono to tak nemusí být.
Co ty víš, jaký vztah k tomu měla máma a proč ho doma mít nechtěla. Já se také zbavila spousty věcí z osobních důvodů, ikdyž druzí nad tím jen kroutili hlavou. Ale já jsem tu věc prostě z nějakého důvodu nechtěla.
Když jsme vyklízeli u nás staré sklepy a byt po babičce, tak jsme toho také spoustu vyházeli, protože prastrejda byl neuvěřitelný "sběratel" všeho možného podél cest.
Bylo toho haldy a všechno šlo pryč - když v tom žiješ celý život, máš toho tak nějak po krk a chceš zkrátka změnu.
No právě, to není tak, že by v tom žila! Bylo to venku v kůlně, kam občas zabloudím já a někdy naše kočky... :-D Tam to nikomu nevadilo... A ten úklid proběhl tak, že to co se hejbalo, to máma v záchvatu pracovitosti vyhodila a ten opravdový nepořádek tam zůstal... No nic, je pryč... Tak jako stromy, které máma v dalším záchvatu (myslím, že sem byl v rumunsku) ořezala tak, že teď je celá naše zahrada jak na dlani a já se půlroku zbavoval větví, co mi navršili na zahradě...
No nic, postěžoval jsem si... A tě prostě musím investovat víc času tomu, aby takové věci nedostala do ruky... ;)
Může tě utěšovat, že až budeš starý, provedeš stejnou věc svým dětem. Teď nevím, jaký mám dát smajlík.
Ano, ano, tohle je dědičné. Ikdyž se člověk snaží, aby nebylo, tak je :o)))
Pravidelně to připomínám svým dcerunkám, když se jim u mě něco nelíbí :o)))
Pravda, pravdoucí ...
Že vyházeli ´poklady´ mě nesebralo.
Štve mě, že teď přicházejí a shánějí, nemám-li to, co vyhodili, že by to potřebovali ...
8-((
To asi do určité míry jo, ale já nepředpokládám, že bych vyhazoval v tu dobu historické věci s nějakou hodnotou... nebo věci, které se používají jen proto, aby bylo vidět že uklízím :)
Jen nech bejt... Jednou uděláš určitě to samý a o finanční či historickou hodnotu ti rozhodně nepůjde. To ti garantuju...
To máš těžké s tím vyhazováním, když máš místo, tak se vrší, ukládá, když najednou místo není, půda nebo sklep se začne upravovat, tak je bohužel potřeba něco vyhodit. Je pravda, že po nás toho už asi moc nezůstane, jednak ty věci tak dlouho nevydrží a jednak je nemáme kde sklasovat. Dost dlouho jsem bojovala doma, abych mohla s půdy vyhodit staré kabáty po dědovi, peřiny ve kterých nikdo z nás alergiků spát nemůže, ale které jsme každé léto vynášely vyvětrat :-(
U nás se pořád skladovaly žíněné matrace ze starého gauče po babičce. Nikam nepasovaly, nikdo je nechtěl, ale jak přišlo na vyhození, tak maminka vždy zasáhla "ale vždyť jsou pravé žíněné"...
Přehazovaly se v baráku skoro 30 let - tak dlouho, až v nich bylo víc prachu než těch žíní, a tak při jednom úklidu šly... Maminka si sice neodpustila svoji poznámku, ale už byly v takovémstavu, že se nic jiného dělat nedalo.
tak to mám stejně...HO, Merkur všechno v kontejneru. No mašinky dostal na hraní nejmladší brácha.
Já jsem takhle přišel o mou sbírku angličáků - sice nešly do kontejneru, ale někomu se prostě věnovaly!
A že to byla pro mě dost cenná sbírka - ono v socialismu koupit pravýho "mečboxe" vůbec nebylo jednoduchý :-)
Různé věci se nedali sehnat. Zrovna dneska na mě z hlubin zapomnění vykoukl zážitek jak jsme byli někdy v 70. u známé v kladenském hotelu na Sítné. A ona přinesla CocaColu ve skleničce na víno, aby to ostatní hosté v restauraci nepoznali.
To je zajímavý, co si vzpomínám, tak právě cocacola jako snad největší symbol Ameriky byla k sehnání a koupení snad všude, ve vinárnách, kavárnách, cukrárnách a občas i v normálních obchodech. Akorát byla dost drahá, nejsem si jistý, ale v obchodě tuším 8 a ve vinárně myslím 12.
My chodili na kolu do "Slunce" za 5,- Kčs
Kdo ví jak to bylo doopravdy, je to jen dávná vzpomínka.
Nemohlo to být třeba krajové? Pamatuju, že u nás na vsi se v 80. mohli dávat v kině ruské přestavbové filmy, které v Praze prý Štěpán nedovolil.
Ono se to dost měnilo, tak jsem si to nějak ujasnil a všude byla cola běžně k mání až tak od roku 1974. Ta cena pak šla dolů na těch 5 Kč.
O sbírce angličáků mi ani nemluv. U těch jediných mě velmi mrzí, že jsme je tak nějak doma vymítili. Měli jsme docela početnou sbírku, ale postupně jsme je porozbíjeli při různých hrách.
Merkur je potřeba si hlídat. Když on zabíral vždycky moc místa. V těch krabicích to bylo jak bonbóny v bonboniéře.
V téhle skříňce je přehledně všechna klasika po mně i bráchovi: Základní 7, Dopravních prostředků a strojů 201 i 202, pohon M1, Elektro 101 a 102 a k tomu ještě dost toho, co se kdy našlo nebo zbylo. Asi tak před patnácti lety jsem přes net objednal od podobně postižených příznivců Merkuru sadu zakázkových přesných ozubených kol. Za nás (80. léta) už se dělaly jenom z plastu a ty vzaly dávno za své. Ani ty originální lisované z kovu se s tím nedají srovnat, prostě potěšení, jak má být :-)
A víš, že mně při čtení foglarovek ta nepřítomnost holek v ději vůbec nevadila. Vlastně jsem si to uvědomila až dost dlouho po přečtení většiny jeho knih.
8-))
A kdo chtěl mít v knížce holky, četl si sérii knih "Vlašťovky a Amazonky"
Tak tohle jsem měla stejně.
Naopak když se tam objevila Podkova nebo Haha Bimbi, tak mi ani jako holky moc nepřišly.