V posledních dnech mě několik lidí odkazovalo na stránky D-FENS, na článek týkající se porovnání vlivu individuální automobilové dopravy (IAD) a veřejné dopravy (VD). Vzhledem k tomu, že mi opakovaně tvrdili, že se jim článek zdá "uvěřitelný", tak mi to nedalo a zkusil jsem si ho přečíst. Na první pohled skutečně vypadá uvěřitelně. Nicméně při podrobnějším pohledu se jeví jako typicky manipulativní.
nejprve si přečtete tento článek: http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2011112001
Zdá se Vám uvěřitelný? Navzdory tomu je plný zavádějících údajů. Nechci článek rozebírat dopodrobna, zaměřím se jen na nejvýznamnější manipulace.
V jednom odstavci autor tvrdí, že polétavý prach nemá pouze antropomorfní zdroje. Dokazuje to tím, že je možné naměřit nenulové hodnoty znečištění i daleko od jakýchkoliv zdrojů.
"Odhady, jak dalece se silniční doprava (celkově, nejen individuální) podílí na zamoření vzduchu polétavým prachem, se různí. Nejčastěji uváděné údaje jsou v rozmezí 14 až 40%. Dalších 40-65% způsobuje výroba tepla a elektřiny, kolem 10-20% průmysl, kolem 5% drážní i letecká doprava. Čísla jsou pouze orientační a velmi se liší podle místních podmínek, včetně geografických a sociálních.
Prachové částice najdeme ve vzduchu i mimo města a daleko od zdrojů znečistění. Zelené mozky tvrdí, že polétavé částice jsou důsledkem lidské činnosti, jmenovitě spalování, ať už za účelem výroby tepla nebo při provozu úhlavního nepřítele - osobního automobilu. Není to pravda. Polétavý prach je důsledkem přirozeného rozpadu materiálů, otěru různých povrchů nebo stavební činnosti. I v těch částech měst, kde není žádný významný provoz ani tam nejsou významné zdroje znečistění, například v obytných zónách na periferii nebo v rekreačních oblastech, bývá běžně naměřeno 20-30 mikrogramů/m3."
Ale hned v dalším odstavci si tento argument vyvrací:
"Významný zdroj aerosolu, například teplárna, může ovlivnit situaci nejen ve svém okolí, ale i na jiném vzdáleném místě, protože částice jsou mobilní a zůstávají ve vzduchu dny až týdny. Nejjemnější částice frakce PM2,5 a PM1 lze odstranit ze vzduchu prakticky jen mokrou depozicí. Pokud tedy pomýlený pan radní za pomoci stovek policistů, kteří budou rezignovat na svoje úkoly v boji se zločinností a půjdou dělat bodyguardy bohyni Gaie uzavře město pro dopravu, nestane se vůbec nic, kromě toho, že se tisíce a desetitisíce lidí budou pohybovat v znečištěném prostředí a riskovat zdravotní komplikace, a to včetně těch policajtů."
Tak jak to tedy je? Může se prach šířit i dál od antropogenních zdrojů znečištění nebo ne?
Tuhle máme první povedenou manipulaci. Ve dvou odstavcích po sobě autor připomíná, že polétavý prach má různé zdroje. Zejména klade důraz na produkci tepla. Ve vší obecnosti v tom má pravdu. Jenže píše o Praze (na několika místech píše o pražském politikovi a o pražské nevládní organizaci) a té se tento problém netýká. Praha má hlavní teplárnu v Mělníku (65% produkce) a ty zbývající co jsou v Praze jsou obvykle na plyn. Autor se snaží ve čtenáři vyvolat dojem, že silniční doprava je jen marginálním zdrojem znečištění. V Ostravě možná, ale v Praze o které píše, to je hlavní zdroj znečištění.
nyní se vraťme o odstavec výše:
"Další oblíbená pověra je, že emise pevných částic unikají z auta jen skrz výfuk. Vznikají totiž také frikcí, např. z pneumatik, brzd nebo spojky. Pokud tedy zeleně založená městská správa někde vítězoslavně sníží maximální povolenou rychlost, odsoudí okolní obyvatele k vdechování převážně metalické frakce PM2,5 se silně oxidačním potenciálem původem z brzdových destiček aut, které tam "ekologicky" brzdí. Ale jinak je to zcela zdravé a ekologické a přínosné a musíme to zavést, protože je to správně. S vědomím toho si lze vyložit nedávný požadavek sdružení Auto*Mat na snížení rychlosti na 30 km/h v centru Prahy jako pokus o teroristický útok."
a srovnejme ho s následujícím:
"Je třeba vzít v úvahu, že zážehové motory spalující benzín prakticky neprodukují pevné částice nebo zcela zanedbatelná množství, a to bez ohledu na emisní normu, kterou plní *). Protože nějakých 60% všech vozidel používaných v individuální dopravě jezdí na benzín, můžeme je z inverzního smogového problému **) vynechat úplně, tedy alespoň za podmínek inverze. Emise pevných částic jsou doménou motorů vznětových, mluvíme nyní o sazích, které jsou produktem spalovacího procesu."
Takže benzínová auta nemají pneumatiky, brzdy a spojku když je nezapočítáváme? Ano, na Světě je další manipulace. Když se to autorovi hodí (útok na nevládku), tak se od aut práší. Když potřebujeme eliminovat zdroje prachových částit z IAD, tak už ne. Když už jsme u toho i ten útok je manipulativní. Opravdu věříte tomu, že když budete jezdit pomaleji, budete více brzdit (poznámka: kinetická energie vozidla jedoucího 50km/h je 2,8x větší než energie vozidla jedoucího 30km/h)?
A nyní se pusťme do nejzajímavější části:
"Představme si následující situaci. 120 obyvatel satelitního městečka se rozhodne dopravit se do práce auty. První skupina, říkejme jim Dusiči Prahy, pojede autem, a to jeden člověk jedním autem, což zelené zhusta vytáčí. 60% z nich má auta na benzín (žádné saze) a zbylých 24 zhýralců pojede 8 starými osobními auty s vznětovým motorem plnícím EURO III (0,05 g PM10 na kilometr), 8 průměrně starým osobními auty na naftu plnícími EURO IV (0,025 g/km PM10) a zbylých 8 soudobými auty s EURO V (0,005 g/km PM10). To je celkem realistický příklad, ne? Do práce a z práce ujedou každý 30 km průměrnou rychlostí 30 km/h (pojedou tedy každý hodinu). Za tu dobu tedy vyprodukují 8 x 30 x (0,05 + 0,025 + 0,005) = 19,2 g sazí.
Druhá skupina 60 osob, zvaná Ekologicky Uvědomělí, pojede na stejnou vzdálenost 30 km starým autobusem Karosa, kterých je pořád v provozu asi pět tisíc. Autobus má výkon 155 kW, plní EURO III (0,1 g/kWh PM10) a trasu ujede autobus za hodinu dvacet, protože je pomalejší. Celkem vyprodukuje jejich "ekologicky příznivý" autobus 1 x 0,1 g x 155 x 1,33 = 20,6 g sazí.
Dusiči Prahy : Ekologicky Uvědoměli 1:1. Záchrana přírody se nekonala. Nekonala by se ani v případě, kdyby všichni jeli tím nejekologičtějším, co na trhu je."
Zastavme. Navrhoval snad Petr Štěpánek rozestavě policisty a strážníky na pražské výpadovky? Ne. Navrhoval uzavřít centrum Prahy. On ani do těch výpadovek nemůže kecat, protože to je Středočeský kraj. Otevřeme si ročenku dopravy hl. m. Prahy. Zjistíme, že autobusová doprava představuje 23% celkového dopravního výkonu Dopravního podniku. Zbytek je realizován metrem a tramvajemi (které zjevně v Praze žádné emise neprodukují). Nicméně většina tohoto výkonu je realizována na okrajích města, kterých by se uzávěra týkat neměla. Odhadněme objem autobusové dopravy v "zapovědniku" na 10% (ať nežeru, myslím že to je ještě méně). Takže tu máme první korekční faktor: 1/4 - 1/10 pro VD (záleží jak bude rozprostřena poptávka po veřejné dopravě mimo oblast "zapovědniku").
Dále se zaměřme na normy. Pro osobní vozidla jsou uváděna v v g/km. Takže stačí přenásobit délku cesty normou a máme množství sajrajtu. Takže těmto hodnotám je možné věřit. Pro autobusy platí odlišná, objektivnější, norma. Uvádí množství vypuštěných škodlivin podle skutečně odvedené práce. Je potřeba potřeba spočítat kolik práce (výkon krát čas) autobusový motor vykonal. Autor předpokládal, že autobus jel celou dobu na plný výkon, s plynovým pedálem na podlaze. To asi není příliš reálný odhad. Tipněme si, na základě toho jak jezdíme autem po městě, že průměrně (započítávám v to i stání, brždění a volnoběh) pracuje motor na 1/3 maximálního výkonu. Ano, máme tu druhý korekční faktor: 1/3 pro VD.
V neposlední řadě autor předpokládá cestu o délce 30km. To je v pražských podmínkách nesmysl. Prakticky všechny cesty se vejdou do délky 10km (a většina do 5km). To sotva stačí na to aby se motor ohřál. Ano máme tu třetí korekční faktor. Ten ale neumím vyčíslit, vrtat se automobilových motorech mě nebaví. Kdyby to někdo věděl přesněji, ať napíše do diskuse, opravím to. Spokojme se s tvrzením, že auta se studeným motorem smrdí výrazně více než ta s motorem teplým. Autobusy, protože jezdí pořád, mají motor stále v optimální pracovní teplotě.
Shrňme si to:
Emise produkované automobily jsou v původním článku podhodnocené. Autor neuvažuje 60% všech automobilů, ačkoliv sám v článku uvádí, že k znečištění také přispívají; autor neuvažuje značný negativní vliv studeného motoru na produkci škodlivin)
Emise produkované veřejnou dopravou jsou nadhodnocené. Autor předpokládá 100% nahrazení IAD autobusy, což je zjevný nesmysl. Autor vypočítává produkci autobusů "značně kreativním způsobem". Po aplikaci dvou vyčíslitelných korekčních faktorů vychází něco mezi:
Dusiči Prahy : Ekologicky Uvědoměli 12:1
Dusiči Prahy : Ekologicky Uvědoměli 30:1
Ze závěru si už vyzobu jen střípky:
"Jaká řešení byla v minulosti použita?
Zákaz vjezdu všech vozidel nebo vozidel určitých emisních kategorií, když je smog (právní úprava v ČR toto řešení připouští a bylo již několikrát použito): Z principu neúčinné."
Opatření sice bylo několikrát použito, ale zatím vždy to bylo ve městech ve kterých je IAD pouze marginálním zdrojem znečištění (na Ostravsku i Ústecku těžký průmysl, případně "ostravské rakety"- k vidění byly v neděli v TV). V Praze, alespoň co moje paměť sahá, nikdy.
"a nemožnosti výpadek individuální dopravy kompenzovat jinak nežli stejně kouřícími autobusy nelze očekávat žádný efekt."
75-90% Tram, metro.
"Nepoužívat ve městech vozidla na naftu s EURO IV a nižším, a to všechna, nejen osobní."
Třeba vozy elektrické? Tram, metro?