Znalci Alp, poraďte. Zabýváme se cestou k moři v trase přibližně Passau - Benátky natěžko. Jak by se tato trasa dala absolvovat co nejsnadněji z hlediska převýšení, tedy i pro méně zdatné jezdce? Já vím, že bez kopců to nejde, ale hledáme nejsnadnější z nesnadných řešení (řekněme začátečnické). Prostě cílem jsou Benátky, nikoli horská sedla. Hodláme zkusit letos nebo za rok. Díky.
P.S. Vrtnou soupravu na tunely nemáme.
Ad PS:
Jeť tima, který už cestou sou ...
Nejsnadněji to půjde cestou tréninku. potom nejaký kopeček nevadí? Tedy pokud je čas neco najezdit. Po každém kopci bývá i sjezd!!!!!!
S tréningem v rozsahu našich kopců (Šumavských) se počítá, o tom žádná, a kopečky nevadí, ale pojedeme natěžko, takže zbytečné stovky výškových metrů bych si rád ušetřil.
Bez kopců to není ono.Čím větší obava z něj je,tím větší radost se po jeho zdolání dostaví.Pokud nemáš Ukrajinu, bych se toho nebál.Ani jít pěšky ostuda není. Kopcovitější krajina = více zážitků a vjemů.
Benátky tak daleko nejsou a kopců cestou také příliš není.
Hory by měli básníky táhnout a né děsit.
Co je to za básníka jenž odmítá hory?.
Máš pravdu, neděsí. Naopak. Ale nerad slézám z kola v půli kopce, mám takovou blbou hrdost. U nás jsem zatím vyjel všechno, do čeho jsem se pustil (po silnici).
A v tomto případě nechci zase ujet víle o půl dne a demotivovat ji. Praštila by kolem a nejela.
Ale v Alpách jsem na kole ještě nebyl, tak to nechci podcenit a taky se nechci zbytečně nějak kasat.
Pokud máš čas a nevadí ti trochu si po cestě zajet na západ, tak já jsem zkusil kombinaci Innské cyklostezky a cyklotrasy (většinou vedená také jako cyklostezka) Via Claudia Augusta a líbilo se mi to. Jsou tam akorát dva velké průsmyků, jednou se přejíždí z údolí Innu do údolí Etsche přes Reschenpass, a pak se přejíždí z údolí Etsche do údolí Piavy. Obojí jsou zvládnutelné stoupáky a minimálně na ten Reschenpass dokonce jezdí cykloautobusy pro německé cykloturisty důchodce :-)
Navíc ti stačí koupit dvě cyklomapy/cykloprůvodce a máš celou cestu pokrytou.
Já to tedy jel druhým směrem a nedojel jsem až do Pasova, protože mi došla dovolená :-(
Podle mě je Reschenpass jediný velký průsmyk na tebou nabízené variantě.....pak už se sjíždí z kopce do Merána a dál na Bolzano a po rovině k moři......
V podstatě máš pravdu, pak už se dá jet rovnou k moři. Oficiální cyklotrasa Via Claudia Augusta se ale v Tridentu dělí a my tam přijeli právě od údolí Piavy, od Benátek, takže jsme tam měli ještě jeden větší přejezd.
nejefektnější průsmyk v týhle oblasti je nepochybně Stilser/Rombo. (náročný na kondičku.) Blízko něj našli populární mumii "muže v ledu" kousek od Merana - u Castelbella - stojí hrad Juval - sídlo Messnera. Vracel jsem se tudy v r. 94 - ze Španěl, z Finistere.
Hele, ty basnickej romantiku:-) Ty chces jet do tech precpanych a smradlavych Benatek? Nechces radeji zustat nekde v horach? Nebo nekde v prirode, na plazi u more. Basnikovi a vile tam bude urcite prijemne:-)
Ja byl v Benatkach 2x a vzdy jsem z toho byl spis otravenej:-) Navic...v poslednich letech je to spis na kayak:-)
Už jsem byl v Benátkách víckrát, ale to jsem ještě neměl Vílu a Víla touží po Benátkách. Zkouším to takticky spojit s cestováním na kole a nechci ji vyděsit nějakýma horskýma sedlama pro bikery prostě...
No je to poněkud básnicky surrealistické - přejet po rovině Alpy.
Z hlavy bych na to šel takto:
1. Z Passova podél Innu do Inšpruku.
2. Z Inšpruku regionálním vlakem na Brenner (nebo po staré brennerské vystoupat = vopruz, kterej bych nechtěl v životě zažít.)
3. Z Brenneru se spustit podél Adige, všichni tvrdí, že tam je cyklostezka, (místy jsem tam na něco takového narazil) dojet až k Trentinu.
4. Někde u Trenta odbočit doleva dolinou Valsugana. Tou dolinou jsem jel kus po cyklostezce kvůli závalům na cestě horama. V úseku od Borgo jsem viděl několikrát ceduli - Venezia (Docela mne vylekala, odbočil jsem na Enego a za chvíli jsem byl zase na svým - směr Garda ! ).
Toto je nejrozumnejsi variant s nejmensim prevysenim. A na Brenner od Innu to neni az takovy "vopruz" jak pisou jini /v pripade, ze vlak do sedla by byl zavrzen/. Brenner jsem jel po pulnoci, tak jsem se na zadnou cyklocestu nedival a jel po stare ceste. Dole na I strane cyklocesta je. Jen je "houpava". Je vedena krajem udoli s vyuzitim cest k samotam na ubocich a dilem kolem zel.trati, takze jedes co nejvice nahoru a potom zase dolu. A stale se to opakuje. Az v Brixenu smerem na Bolzano to nabira klidnejsi raz / take je tam udoli jiz podstatne sirsi /.
No jestli hledáš úplně nejsnadnější cestu (a zároveň i moc hezkou), tak si myslím, že tohle je zajímavé řešení (vracel jsem se tak jednou z nějaké dovolené - ale autem:-) ):
Z Passau podle Innu a Salzachu (Tauernská cyklostezka) přes Salzburg až za Bischofshofen, pak údolím do Bad Gastein, kde vlakem (jedna stanice - vozí i auta) podjedeš Tauernský hřeben a pak podle Drávy až do Villachu a posléze přes Tarvisio do Itálie...
Na celé cestě průsmyk veškerý žádný (rovina to samozřejmě taky zdaleka není)...a navíc prakticky celou trasu kopíruje železnice, což se třeba taky může hodit.
Z Villachu do Tarvisia musíš jen přes Würzenpass (sedlo Podkoren) - 1070mnm a v jednom úseku 18% stoupání...
vílu vem do Verony, básníku :-)
to jim teda radíš dobře -- já jsem od severu na Wurzen pass měl problém to kolo vytlačit...(je fakt, že to tenkrát byl Velamos - železná kostra.)
Pravda, stoupání (a i klesáná) je dost prudký, ale je to jenom pár kilometrů, 2-3 a jsi nahoře.
Taky jsem tlačil.
Byl problém i s pouhým opřením kola o svodidlo.Stále mi to ujíždělo.
Kousek před vrškem parkoval borec auto s otevřeným motorem.Čekal až mu to zchládne.
Souhlas, Korenec-Würzenpass je opravdu síla:
"Do Slovinska vede cesta přes sedlo zvané německy Wurzenpass, slovinsky Korenecké sedlo. Hned na začátku stoupání nás přivítala tabule 18%-3,5 km. Opravdu úžasný kopec! Stoupání se nijak neodlišovalo od jiných kopců a říkali jsme si, že s tou cedulí se museli splést. Pak ale následovalo upozornění pro auta, aby zařadila na jedničku. Proč, to jsme pochopili za zatáčkou vracečkou, obandážovanou trojitou vrstvou pneumatik z traktorů. Před námi byl kilometr šikmé střechy. Kdo zastavil, neměl skoro šanci se s naloženým kolem rozjet. Opravdová zrada teprve přišla o kus dále. Než jsme se dostali navrch jinak relativně nevysokého sedla, silnice dvakrát klesla v bočních údolích o desítky metrů." (http://www.cyklostranky.cz/vypravy/alpy2004... na konci)
Tak to je skvělá informace. Mě tohle čeká možná v létě. S kámošem jsme si zaplatili zájezd u cestovky do Slovinska (Kranjska Gora), jenže problém je ten, že ten zájezd trvá jenom týden. Takže jsem vymyslel takovou malou šílenost, do toho Slovinska dojet na kolech a tam se přidat ke zbytku zájezdu. Prodloužíme si dovču o týden, ale musíme překonat rakouské Alpy od severu na jih. Tohle sedlo už bude tedy takový bonbónek :-)
To jsi trochu jinde.....z Villachu silnice přes Würzenpass vede do Slovinska (Kranjska Gora, Julské alpy atd....), nikoliv do Itálie na Tarvisio
...ale jo - hned vedle Tarvisia :-) ... z Kr.Gory odbočíš směr hranice s Itálií a do Tarvisia to je cca 30 km... mám to v nohách :-) k hranicím s Itálií cca 12km a pak sjezd do Tarvisia . Anebo mám jiné dimenze na vzdálenosti? :-)
A jinak mě těší, že většina ten 18% úsek na Würzenpass kolo tlačila :-), dík!
Verona mne nějak až tak netáhne, že bych se bez ní neobešel. Kolega Shakespeare v nějaký reportáži o tom píše, a prej to nedopadlo moc optimisticky. Traduje se, že pod balkónem super, ale pak nějaký špatný konce. Takže z Verony neučúrávám. Klidně pojedeme jinudy.
...:-) - kdepak, básníku - žádné špatné konce! Zpod balkóna jenom nesmrtelnost a ve Veroně nevyléčitelná romantika - zeptej se víly...:-) Ale do Benátek klidně jeďte jinudy .
Tak jo, optimisto. Ve Veroně by mne spíše než balkon (pokud ho tam ještě mají) lákal ten starej římskej amfiteátr, jak se v něm zpívá. To musí být nádhera.
no to věřím - klasika a italské bel canto, ale i nebetyčné ceny... :-)
Není třeba tak daleko, kvalitně obsazen bývá i festival v St.Margarethen nebo v podzemí Fertörákoss - a je to po rovině :-))) - ale Verona je Verona...
To nevypadá špatně a je to v dobrým směru, ale vadí mi tam ten vlak, prostě podjet kopec tunelem vlakem nebo se nechat vyvézt autobusem na hřeben. To nechci. Rád bych to odšlapal celé, pokud to dokážu (dokážeme).
Jo, to chápu....i když ten podjezd tunelem je jen zlomek cesty (trvá asi 10 min.), tak by jsi z toho měl špatnej pocit:-).......pak je asi opravdu nejlepší variantou cesta podél Innu a potom podle Adige přes ten Reschenpass jak už tady mnozí doporučovali.
Jel sem do Benátek celkem v polidu. Dunajská,Ennská,Murská cyklostezka - pak přišel jediný opravdu kopec - odporný Katschberg pass - ale za dvě hodiny bylo po všem. No a pak to jelo z kopce na Dravskou stezku no a přes italskou Cortinu to jelo z kopce až na nížinu.To byl největší opruz nebot´posledních cca80km bylo po klasické silnici..Takže celkem myslím 7 dní v poklidu. Ale kopečky tam sou..na to pozóóór:-)Držím palce a pěkný výlet
Musím polemizovat s Michalem, mně se Benátky teda strašně líbily, mají svoje kouzlo, romantiku, prostě něco co se jen tak nevidí. Akorát je to tam blbý s kolem, už jenom cesta na ten ostrov po cca metr širokým chodníčku mezi svodidlama.... A co potom tam s kolem? Nepočítej s tím, že si Benátky projedeš na kole. Ty jsou díky schodům na mostky přes kanály naprosto nesjízdný navíc s bagáží na kole!!! Nehledě na ty turisty, kterých tam opravdu nebývá málo.
My jsme tam tenkrát byli 4, kola jsme nechali na parkovišti pro busy a turisty a vždy po dvou vyrazili na rychlou prohlídku.
A co se trasy týče? Jeli jsme tam někdy před 8mi lety z Prahy přes St. Tropez a Riviéru :-), takže to nebyla nejkratší cesta a ani těch kopců nebylo málo, ale zpátky jsme to valili přímo a nevzpomínám si na nějaký velký kopce. Koukla jsem na starý itinerář, tak jestli chceš, hoď si to do mapy - jeli jsme přes Udine - Gemonu - Carnii - Tarvisio - Gailitz - Villach - Steindorf - Feldkirchen - St. Veit - Friesach - Unzmarkt - Pols - Katzling - Trieben - Admond - Altenmarkt - Falkenau - Steyr - Enns - Hagenberg - Neumarkt - Sumerau.
Ještě mě napadlo jet někudy (třeba přes Maďarsko :-) do Chorvatského Terstu a odtud trajektem do Benátek.
Mně se taky Benátky líbily, i když jsem je zažil vždy ve vedru a s davama lidí v hlavní letní sezóně.
Tu samotnou benátskou koncovku jsem myslel stejně jako jsme to udělali při cestách autem. Přes Jesolo na poloostrov, někde zalehnout v kempu pod pínie, a do Benátek na celý den z Punta Sabbioni lodí a stejně zpátky. Akorát na kole bychom museli asi až do kempu v P. Sabbioni (nebo ne a do přístavu autobusem, jezdí tam).
Cestu přes Maďarsko taky zkoumám, je o dost delší.
Nevíte jestli trasy EUROVELO 7 a 9, jak se tu o nich taky psalo, jsou fyzicky v terénu skutečné a značené?
Díky Peggy, tu vaši trasu zkouknu.
Ulehčovat si cestu do Benátek zkratkou přes St.Tropez poněkud nechápu.Já být váma tak to zbytečně nekomplikuju.Záleží ovšem na každém co chce vidět.Zda Maďarsko,Dolomity či něco jiného.Přes Salzburg a Grossglockner je to nejkratší a nejzajímavější.Kolikrát lepší jeden kopec velký než deset malých.
trasy EUROVELO 7 a 9 jsou v terénu skutečné a značené - někdy trochu divně a nelogicky, občas je vhodné je opustit a najít si vlastní trasu - "povinně" vedou cyklisty přes turistická centra, v létě přecpané a hlučné...:-( mimo prázdnin a dovolených by to snad ještě šlo...
I s naloženým kolem se Benátky navštívit dají.Byl jsem tam a šlo to.I přes kanal Grande jsem to přetáhl.Pokud je člověk ohleduplný a kolo vede tak se to dá.O jízdě se v sezóně určitě mluvit nedá.Lidí je tam jak sraček.
Oficiálně by tam měl být pohyb s kolem ovšem zakázán.Upozornil nás jediný člověk.S Benátek vás vezmou trajektem do Punta Sabbioni i s kolem za 3,6 E.
Nechat kola někde na parkovišti bych nedělal.
Peggy, prošel jsem si vaši trasu a rád bych se ještě zeptal:
1. proč jste z Villachu nezvolili trasu přes Katschberg a Salzburg
2. zda jste neměli potíže s hustým provozem aut na vámi zvolené trase (jel jsem přes Udine mimo dálnici autem a provoz byl příšernej).
Díky.
nespletl ses se Salzburgem? Ten je na opačným konci Rakous. Nebo je Salzburgů víc?
Na Kačbergu stračně smrdí obložení spojek a brzd. Je tam děsně strmo
Sleduju pořád směr Pasov - Benátky, tam i zpět. Třeba Mariazell, který jsi uváděl, je podle mne spíše směrem na Brno (nebo Vídeň). Pojedeme a budeme se vracet z jižních Čech.
Přes Katschberg jsem taky jel autem, protože jsme tenkrát neměli peníze na dálniční tunely, a divnej smrad tam byl, i ze mne (našeho auta). Máš pravdu.
Přiznám se, že jsme to jeli 8let "tomu nazad", plánovali to teda už docela dost dávno a fakt nevím :-(( Už to byla zpáteční cesta po cca 5ti týdenní expedici, takže to mělo být co nejkratší. Hustý provoz si ale nevybavuju. Možná v Itálii jo, ale ... tam je provoz všude. A celkem zvláštní způsob jízdy :-)
Ještě jsem ale chtěla napsat k Tvojemu požadavku na "nekopce". Jel jsi někdy přes Alpy na kole? Nebo nějaký podobný hory? Ono to není zdaleka tak náročný, jako se zdá. Zní to hrozně "30 kilometrů do kopce", ale většinou je to docela pohoda a odměnou je pak 30kilometrů z kopce. Navíc jsou sedla, např. jak píše dole Jára Krejčí - Maloja,to je skoro zadarmo, jedeš několik dn podél Inu, vlastně "do kopce", ale svištíš to pětadvacet i s naloženým kolem. Závěrečných pár km stoupání už pak ani nevnímáš pozor ale, zmiňovaná Maloja je ale horší z italské strany!!!).
Prostě se mi skoro chce radit, zkuste projet Alpama, fakt to není náročný a stojí to za to! Výhledy, pocit ze zdolání kopce, dlouhý sjezd ... třeba to slečnu chytne :-)
Mně třeba příjde mnohem horší přejet Vysočinu, to je samý 12%kopec nahoru, po 2km to samý dolu a než se nadješ, zase nahoru. Človek si neodpočine, kilometry přibývají ztuha.
Máme zkušenosti jenom z českých hor, Beskydy, Šumava, Novohradský hory, trochu Jizerky, všechno po silnici. Víla spíše ještě méně.
Zatím se mi líbí (na mapě) Innská stezka, i když je to zajížďka. A zpátky jinou trasou, tak jsem zkoumal ten váš rakouskej návrat, ale připadal mi hodně mezi autama, po hlavních tazích.
Nejkratší návrat je směrem na sever, ale tam je prostě Grossglockner, no.
z Villachu lze bez kopců kolem jezer a napojit se na Murskou cyklo, z ní jsou další varianty až k Dunaji a pak 1 den k hranicím...
Jak už psali kolegové - buď přes Reschenpass, nebo přes Brenner. Ale osobně myslím, že je to škoda.
Teď mi nedocvaklo. Čeho myslíš že je škoda?
No jo, blbě jsem to napsal. Vynechat kopce je škoda.
Správně.
Je to takový jet Alpama a nejet jima. Když si jen představím, že místo Brenneru by se dal vedle vzít, krásný a dobře sjízdný Pfitscherjoch ! Přespat nahoře na chatě, s výhledy na ledovec. Nebo na druhou stranu (západ) přes kopec (díra - Vinaders) a je tam pak krásná vojenská šotolinka, vzdušná s výhledy jako hrom.
Muzes napsat nejaky odkazy na tyhle dve sedla?Diky.
tohle je z toho Vinadersu - myslím až po bod 15 (dál sew ztrácím), pak se sjíždí po té militarstrasse v podstatě někam ke Sterzingu ve Vipitensku :
http://www.almenrausch.at/mountainbiketouren...
No a Pfitscherjoch si najdi v schymikově databance:
http://www.schymik.de/Transalp/frames/alpenpass...
Reschen od severu - z Rakous je parádní - jedeš nad kaňonem Innu....
Vím, jel jsem tam třikrát:) Je to hezká rozcvička před Stelviem:)
Hele když už jsme v těch Benátkách, můžete mi někdo vysvětlit hlupákovi, jak mohou být v Benátkách záplavy? Se to musí rozlejt do moře, ne?
Zkusím to od boku: Jednak jdou Benátky tak nějak pomalu ale soustavně dolů, takže ty mola jsou o nějaký metr níž, než bývaly ve středověku, jednak stačí, aby nějakou dobu foukal "správnej" vítr (v zimě obvyklej), kterej tam nafouká to moře klidně o další metr.
Pokud si dobře pamatuju - nejmíň do kopca je to z města Lienz proti proudu Drávy. Průsmyk je už v Italii a má jen 1250 metrů. Dále musíš taky až do Bolzana, kolem Gardy a dál...trochu klikatá cesta, ale minimum kopců.
A do Lienzu přes Hochtor a Edelweisspitze:-)))
...dá se více na východ - přes Mariazelll...a pak přes 900 metrů vysoký sedlo.
Nebo to vzít tunelem, třeba někoho stopnout. Přes Mariazell mi to připadne jako děsná zajížďka.
No, sice nejsme specializovaní vrchaři a sběrači nadmořských výšek (Víla už vůbec ne), ale nechci to míchat s vlakem ani autobusem nebo stopem. Na kole je na kole a rád bych držel dobrý styl. Když už to nepůjde, tak maximálně tlačit kolo. Tak to plánuju a rád bych to tak dodržel, pokud se nesemele něco naprosto nepředvídaného. Prostě nehodlám někde jen tak popojet nahoru busem nebo podjet tunelem vlakem, to by mi pokazilo radost. Říkám to mu udržet dobrý styl.
Tím tunelem by se taky třeba dalo projet. Ale já osobně bych na to neměl nervy. Nebo jet do Amsterdamu, tam by s převýšením neměl být problém:-p
pokud bys nejel podél moře, musel bys přes Alpy.
Na tunely si člověk brzo zvykne.Ve Francii je zvykem, že cyklisti do nich jezdí bez světel. A Prosímti, než zamíříš do Norska, tunely natrenuj. Jinak tam nikam nedojedeš.
dyť říkám, že je to klikaté.
Tunel myslíš na Hochtoru? Tím přece jedeš na každý pád.(byl jsem tam naposled v r. 90, tak jestli se tam něco změnilo, sory.)
Tunel na Hochtoru je v pohodě. Myslel jsem tauernský tunel, jestli je to teda ono, asi tak 30km severně od Lienzu.
Tunely mám nacvičený. Jenom je nemám rád a když to jde, tak je objedu. Když to nejde, tak to nějak přežiju.
Ahoj, loni jsme absolvovali naprosto shodnou trasu se třemi malými dětmi (2,4,7 let). Trasa se dá opravdu až na malý úsek za rakouským Landeckem ujet po rovině. Nejdříve se jede podél Innu až do Landecku. My jsme kvůli dětem zvolili Reschenpass. V Landecku je speciální autobus, který vyveze i kola do 1400 m a pak už je to jen malý kousek k Reschensee (1500 m). Odtud už jenom z kopce. Nejdříve podél Adige až do Trenta. Pak buď na Veronu a pak podél Pádu nebo jako my podél Brenty směrem na Padovu. Až do Padovy jsou z Passau výhradně cyklostezky, v Itálii naprosto dokonalý. Z padovy se pak jede mezi poli apod., ale bez provozu. V Benátkách resp. v Mestre je trochu šrumec, ale jde to. Počítej s tím, že do samotných Benátek tě s kolem nepustí. V únoru bychom měli mít v Rokycanech promítání o našich cestách, kde budeme povídat i o této cestě. Popřípadě můžeme nakopírovat nějaké materiály apod.. Nejlepší mapy jsou německé od nakladatelství Esterbauer. Hodně štěstí! Mail [email protected]
Nemyslel jsem jet do Benátek přímo přes Mestre, ale na poloostrov k Punta Sabbioni do kempu a potom lodí (bez kol). Akorát innskou stezkou se dostaneme k Benátkám z opačné strany.
Díky, na to promítání bych se rád dostal, ozvu se na mail.
Aby to bylo úplně bez horských sedel, tak to by byla opravdu štreka, ale (čistě) teoreticky by se to dalo. A) Dunajská stezka, pak přes Slovinsko do Itálie, nebo B) Kolem Innu až na Malojapass (to se dá jet bez výrazného převýšení skoro jako po rovině) a pak od jezera Lago di Como Pádskou nížinou do Benátek. Ale já bych tohle konkrétně jel raději přes sedla a hory :-) Obě popsané okliky jsou hodně vybočením z přímého směru ...
Jsem cykloturista, přesto nabízím variantu bez kola. Byl jsem 5 dní na Lidu a ani za tu dobu jsem nestihl Benátky a všechny okolní ostrovy dokonale poznat. Jenom přeprava místní lodní MHD nemá chybu. Chce to naplánovat termín před nebo po sezóně a "prošmejdit" i okolí. V kombinaci s plážemi na Lidu to nemělo chybu! Dřívější půldenní návštěvy Benátek byly k ničemu. Doporučuji delší pobyt. A levné letenky se určitě taky dají najít. Netouží Víla spíše po tomto způsobu návštěvy Benátek?
Ano, béčko bude správně. Aspoň zatím podle mapy se mi to tak jeví.
Každopádně podél Innu , jak opustíte Rakousko, nespěchat. On ten Mořic je přeci jen vysoko.
V Rakousku si zvykneš na ohromnou hustotu spacích seníků. Prostě homelesáků ráj. Za Landeckem začne být kraj členitější - strmé stráně hned od řeky. Ta silnice ve svislé skallní stěně vlevo vede na Reschen.
Penziony to řeší, což ovšem říkám jen jako teorii zcela odtrženou od praxe. Není liž (nebo lyž?) pravda...hygienulze zmáknout Na toaletách benzinek
Tady je na doplnění reportáž z naší cesty přes Maloju i s fotkama: http://www.cyklostranky.cz/vypravy...
Kdyz by vam nevadila zajizdka a objizdka Alp a ze najedete o 2000 km vic tak by jste jeli vetsinu trasy skoro po rovine ......
Ještě prosím vrchaře, sběrače průsmyků a horské vůdce o porovnání náročnosti těchto přejezdů (vždy od severu na jih):
1. grossglocknerská od Zell an See do Lienzu
2. brennerská silnice souběžná s dálnicí
3. ta další za Innsbruckem - Santes - Solden - Merano (rakouská B186)
Koukám na to v mapě. Docela by mne deptalo, kdyby to byly takové kopce, kde se po zastavení na kole už nerozjedeš (ne pro únavu, ale kvůli spádu) anebo kde je hustý provoz aut.
Kdybych z nich měl vybrat, kterou dát jako první pro nezkušeného alpaře?
Díky.
ad 1. Jako nezkušený alpař jsem si vybral zrovna tohle a bylo to skvělý. Nádherný výhledy, ucházející sklon. Ale vzhledem k tomu, že je to nejvyšší silniční sedlo v Rakousku, tak by to rozhodně nebylo bez kopců. Prý tam často prší nebo sněží, ale já měl kliku.
ad 2. Po brennerské silnici jsem jel jenom kousek z Brixenu do Sterzingu. Moc mě to nebavilo, ale myslím, že požadavek "Alpy bez kopců" splňuje nejlíp.
ad 3. Timmelsjoch, skoro stejně vysoký jako Hochtor, ale připadal mi o něco lehčí. O výhledech nic nevím, byla děsná mlha.
ad 4. Tam jsem nejel, ale slyšel jsem o něm jen to nejlepší.
Kopec, kde jsem se po zastavení už nerozjel jsem zažil jenom třikrát - Limojoch, Mont Chaberton a Hirschbichl Seehohe. Většina silnic v alpách má celkem rozumný sklon, tak 12%, max 16%.
S ohledem na Vílu bych asi zvolil Reschenpass.
ad 4 PFITSCHERJOCH - pořád to tu troubím o))), to je lehký,zajímavý pass.Hodně dobré místo ovšem spíše pro bikerské překonání hlavního taurského hřebene. Najedeš pod něj jako od Mayerhofenu. Poděl silnice tam pak vede stezka a cesta. Od takové velké přehrady to stoupá, místy trochu obtížnějším terénem. Já tam dost tlačil. Na sedle je báječný výhled na ledovečky a příjemná chata s jídelnou (není myslím OAV, ale je to výborné místo na přespání ) Dolů na Vipiténsko (Sterzing) je ze začátku prudký sjezd s dobrou šotolinou, žádný terain. A ještě jednou odkaz na Schymikovu passdatenbak:
http://www.schymik.de/Transalp/index.html.
Co se Grossglockneralpenstrasse týče tak pozor !
Plíce se vám díky řídkému vzduchu nebudou moci vejít do hrudníku a z nosu se vám bude spouštět krev.
Nebylo by od věci popřemýšlet o podpůrném kyslíku.
http://cestovani.idnes.cz/z-jestedu-do-pisy-jel...
Ten borec jel na čas a stylem téměř-nonstop. Takhle to s náma nevidím. Takže podpůrný kyslík neplánuju, to spíše tu konzervu krevní tučnice, jak tu někde doporučoval nerekmirekbik. Jestli to ještě existuje. Jinak nahradíme májkou. :-)))
Určitě si vezmi dostatek krevních tučnic, prý je teď dělají i v úpravě pro vegetariány, anebo alespoň nějakou tu paštiku. Jedeš do hladových krajů a kdo Ti skývu, neřku-li knedlík v Rakousku a Itálii podá?
To samý s tím kyslíkem o)))). Představ si to. Zastavíš na Brenneru usedneš skromně k jezírku, otevřeš tučnici, namažeš paštiku a nadýcháš kyslík z konzervy. AMS je svinstvo, nedávej jí šanci!
podle mě jsou všechny zhruba na stejné úrovni. Nejefektnější je ten Solden - Merano. Psal jsem to tu výše :
nejefektnější průsmyk v týhle oblasti je nepochybně Stilser/Rombo. (náročný na kondičku.) Blízko něj našli populární mumii "muže v ledu" kousek od Merana - u Castelbella - stojí hrad Juval - sídlo Messnera. Vracel jsem se tudy v r. 94 - ze Španěl, z Finistere.
A Reschen je od severu do kopca víc než je příjemné.
Stilser/Rombo ???
Timmelsjoch/Rombo
Stilfserjoch/Stelvio
Uz to ten basnik vymyslel, jak zdolat nejvyssi pohori v Evrope po rovine?:-)))
To není zas takový problém - když zahrneš i nakloněný roviny:D
No prave...kdyz clovek kouka dva metry pred predni kolo, tak najednou je kazdej kopec rovina:-)
Jeste me napadla jedna vec. On jede s vilou. Vila nechce slapat na kole. Co vim, tak by meli jet na dvojkole. Takze... Po rovine muzou slapat oba. Z kopce svistet oba. No a do kopce at slape jen basnik:-) A je po problemu....
Nejdůležitější je todlencto charisma. Jestli je má básník správně přebujelé - přesvědčí Vílu, že jezdit do kopce je úža a příjemné. Na todle je expert Pavel Knebl. Jeho Martínka (teda, už mu utekla) s ním projela celé Turecko aniž by předtím jezdila nějak víc na kole. (utekla mu cca 2 roky poté...nebo on jí ? Teď nevím )
Turecko? Nedojeli náhodou až do Číny? Myslím, že jsem od něj něco takovýho četl, leda že by se mi to promíchalo s něčím jiným.
tam byl pár let předtím s Janinkou. Sepsal o tom knížku "putování pro nic za nic" Ta akce byla neskutečně svérázná.
...to je ta : "... v mačkách i **ačkách" ? -:)
Fíha! Tak to je ten magor co to vzal v Kodari v noci, pod závorou bez povolení, přes "Most Přátelství" ?!
Tak, vážení, o toho bych obavy neměl a za přiblé rady se omlouvám. o))))
...před tou velkou cestou do Asie s Janinkou jezdil po Evropě a zmiňuje se o tom v té knížce. Ale todle si nevybavuju.
Zato jak podlízali v noci hraniční závoru - teda jako plížili se ilegálně z Nepálu do Tibetu - to si pamatuju...
Já ti nevím, ale jemu snad musí utéct každá ... :-)
Co jsem viděla tuhle ten pořad v TV o něm, tak tam s ním občas je jakási Lucinka.
Zvažuju i rikšu, mohli bychom se střídat. Stoupání bych odpracoval sám, jsem přece galantní... :-)))
takhle to řeší Lucka s Michalem když jedou s Ernestem
. Veze se v rikši a do kopce běží, aby jim ulehčil. Knížka o tom vyšla u cykloknih (je to pes. )
Já vím, že tak vezli psa. My psa nemáme a kocour nepojede. Já myslel, že povezu v rikše vílu, když nebude chtít makat do kopce.
V tom případě je zásadní otázka, kolik víla váží.
Víla?...kolik váží???...no přece jako křídlo motýlí!!! :-)
9 května se v Benátkách startuje Giro d Italia.
Pozdravujte když tak Armstronga.
dyť jsem taky myslel na Vílu. Takhle by nemusela šlapat kopce na kole
taky alternativa :
http://horizont.bk.cz/np/akce/05051900.htm
Jela jsem to asi před třemi lety. Z Passau po Innské cyklostezce do Innsbrucku, je to v podstatě po rovině, jeden den je trošku kopcovitý, pak přes Brenner (to je ale 35 km do kopce, ale dá se to i s kolem vyjet vlakem). Potom vede krásná cyklostezka až do Trenta, sice je prvních asi 15 km po frekventované silnici, ale zato z kopce, i potom to pořád příjemně klesá. Z Trenta jsme to brali po Brentě a pak přes Feltre dolů k moři. Tam je to trochu kopcovité (nějaký hřeben se prostě přejet musí), není to příliš dobře značené a je také trochu problém s přenocováním. Nejsou tam kempy ani příliš míst na volné táboření. Celkem to vyjde na 900 km. Úžasné, jeli jsme to 9 dní ze Šumavy.
Říct že je to z Innsbrucku na Brenner 35km do kopce mi přijde podobné jako říkat že z Fusche na hochtor je to 33km 12% stoupání. V případě druhém by byl hochtor při daných údajích při startu v 813m/m ve výšce 4773m/m.A jsou lidé jež to jsou schopni v rámci chválení své výkonnosti říct.Ono to na ten Brenner do kopce je ale jen místy.Pamatuji si jen nedlouhý úsek stoupající nad Innsbruck.Místy jede člověk ale i z kopce.Myslím po staré silnici. Jestli se dá s kolem i po oné dálnici nevím asi těžko.
To je keců vo jednom kopci o)))
Samo, že jet po dálnici na Brenner je totálně nemožné. Já jezdím po staré brennerské výhradně dolů, jako po technické spojce a to při návratu z hor, od Gardy apod., když nechám auto někde v Insbrucku nebo okolí. Vyjedu z italské strany vlakem zamávám Sudtirolsku a dolů si to mažu jen tak pro radost s větrem okolo uší. V létě tak jezdí od každého vlaku desítky bikerů vracejících se přes Innsbruck na Mnichov apod. po vykonání nesmírně hrdinských skutků v alpských terainech o))). Samozřejmě, že to není zcela jednoznačně pořád z kopce, je tam několik menších hupů, kousek před Innsbruckem to klesá dost zprudka.
Naproti vždycky jede nějaký (podle mne) šílenec a masochista, který se vyžívá v jízdě po silnici mezi auty a pak si stěžuje na automobilisty a doma vypráví jak byl v Alpách.
Zvláště v sobotu je tam dost silný provoz, páč rakouskej vidlák je šetřivej a nechce se mu platit brennerský mýto .
Prostě hrabat se na kole na Brenner je podle mne blbost jako dům a na bajku je to blbina na druhou a na těžko na třetí. To radši jedu někam do přírody. Větší krávovina už je jen jet na biku Hochalpenstrasse.
Ono jezdit v terénu v lůnu přírody bez hlučících a smradících aut je jistě prima.Pokud ovšem jedeš s naloženým kolem jehož váha má přes 40kg tak to po nějakých kozích stezkách budeš brát těžko.
Považovat přejezd Hochalpenstrasse na biku za blbinu na třetí či ještě hůř ovšem nechápu.Nevím jak pro tebe ale pro normálního občana českého republiky je to povětšinou zážitek na který se nezapomíná.Označovat člověka jedoucího po silnici mezi auty za masochistu je divné taktéž.Ono najít dnes silnici bez aut snad ani nejde.A pokud odsuzuješ i cyklostezky tak už opravdu nevím kudy by měl člověk jezdit.
Když se člověk pohybuje po silnicích uprostřed hor tak není v Alpách ? Měl bych snad kolo vytáhnout na zádech na Mont Blank?
Co je alpský "terain" netuším. Není to něco sprostýho ?
Tak s sebou těch 40 kg krámů netahejte, když Vás svazují a brání Vám vychutnat to na co je HORSKÉ kolo. Přímo na Mont Blanc se na biku nejezdí, ale dá se objet nádhernou vysokohorskou cestou.Na Hochalpenstrasse, na Stelvio a už ani na Gavii bike prostě nepatří. Jsou to asfaltové pasy a každý z nich víceméně má bikerskou alternativu. Alpy pro bike začínají zhruba tam kde končí Třetina se svou knížkou Jak se jezdí do nebe.Když se člověk s bikem pohybuje na silnici tak není v Alpách, to potvrzuji.
Kudy? Jen se podívej na tu passdatenbank, například - odkaz viz shora.
Jo a jinak má pravdu judy.e, protože se shoduje přesně s tím co jsem já psal tady hned na začátku o)). V Trentu vodbočit Valsuganou, podél Brenty a přejet na Piavu (jako na to Feltre). Já to muset jet z Pasova po cyklostezce, tak si snad radši hodím mašli. Všude vokolo je tio tak nádherný a hrabat se s holandskýma důchodkyněma po těhle cyklostezkách a přes Brenner to by mne zabilo. Kolikrát tam jedou i baby přes 50 (!) let starý. Jen kdybyste nebyli líný a vzali to třeba k tý Valsuganě přes sedýlko Pěti křížů, tak jste chvíli v přírodě jak v Rumunsku anebo nahoru na plošuinu přes Enego, to je zážitek, znám tam príma zkratku.
S poslední větou souhlasím. Cinque Croci i Altopiano Sette Comuni jsme projeli loni a rozhodně to stálo za to.
Sem rád, že ses mne zastal. o)))) Mě se tam moc líbilo, po přejezdu Dolomit to bylo takové uklidňující, skoro domácí, karpatské.
neregmirekbik musí být strašný magor, divím se, že takového vola pustí bez dozoru na cestu. Až bude ve věku těch důchodkyň tak se bude muset držet trávy, aby se mohl vy_rat.
50 letý baby nejsou starý.Je to jen úhel pohledu.
Na kole jezdí i starší a není třeba je za to urážet a napadat.Pořád je lepší věnovat se projížďkám po cyklostezkách než ležet celé dny u telenovel typu Velmi křehké vztahy apod.Já už viděl s brašnama ženský i jistě hodně nad 60.Vezly toho pomali více než já.Tohle je třeba obdivovat a né urážet.
Jinak jízdu mimo asfalt příliš nemusím.Přijde mi to jako zbytečné ničení kola.Já to jsem schopen ručně přenést i přes 5cm vysoký obrubníček.Celoodpružené kolo je jistě ovšem něco jiného.To bych do terénu jistě vzal.
Hele já budu vděčnej za tu cyklostezku. Nemám horáka, ale neodpruženýho krose, navíc natěžko a navíc na silničce jsem vyrostl. A víla má jenom silničku. Ale tu radu s menší konzervou krevní tučnice, jak jsi někde dával, tak to jsi mne dostal. Určitě vezmu s sebou, a ne jednu. Podle toho mne tam poznáte na cestě, podle vepřových hodů :-)))
vozit konzervy - to seš teda drsoň. Já už nevozím ani polívky v sáčku, že jsou moc těžký. Řeší to bujon, ale ne hovězí. To je jen osolená voda. Když do něj zavaříš 20 deka těstovin, Máte s Vílou večeři i následnou snídani.
Jet na kole z Pasova po cyklostezce je pro mladé určitě nuda. Co mě však na Vás nejvíce mrzí je to, že si myslíte, že baby přes 50 jsou již k ničemu. Chystám se na kole do Itálie, je mi víc než 55 a přesto si troufám i do kopců. Jde jen o to nebýt líný a hlavně jezdit a jezdit. Přeji spoustu krásných zážitků s kolem.
o)))))to si nemyslím, že baby přes padesát jsou k ničemu! Jen tvrdím, že my mladí bychom měli mít větší cíle než 50 letý babičky a dědečci a ne s nima jezdit po cyklostezkách.
Jinak mi to taky někdy přinde takový divný, říkám si hele baba 50 let a vona se tady hrabe s kolem. Pak si uvědomím, že je jí o 5 let míň než mě. o))))
Ejhle šprýmař, tenhle člověk. Zase mu naletěli, já taky. Zajím to konzervou krevní tučnice a ty dávej zatím bacha na ty ledy na Lipně! :-)))
Prej ty ledy dávají taky různý rány a zvuky, znáš to?
Praskání ledu je jako skoro všechno v tomhle světě už změřeno. Musíš poslouchat a hlídat jestli se praskání odehrává okolo 12 (asi?) velkej herců (doslova "megaherců") Dokud to tak je jde jen o pnutí ledu, ale jakmile tato hodnota klesne (nebo stoupne?) tak bacha na to ! Výborný je proto mít s sebou na bruslení člověka s absolutním hudebním sluchem.
My normální to rozlišujeme tak, že když to je jakoby pískání, takové lehké biiiing, tak je to o.k. Ale když se ozve dunivé bong a voda začne téct do bot tak to ruplo.
No ja jsem cekal, ze z toho vyleze nejaka kulisacka mirkovina:-)))
Letos mi bude 75 let a každý rok jezdím 2x ven. Z jara tzv. jarní 500, to jedu do Burgenlandu nebo k Dunaji, tam už je teplo. V srpnu nebo září pak jedu delší cestu do Alp nebo Dolomit. Jezdím sám a natěžko, spím v lese nebo na vesnických sportplatzech. Vezu 2 štangle turisťáku, pár polívek a kafé (vše instant). Zbytek dokupuji v Bile nebo Sparu, ceny jsou už skoro stejné jak u nás. Alpy přejíždím při cestě do Itálie přes Semering (1100m) nebo Brener (1300m). Do Švaizu jezdím kolem Innu (St.Moritz) nebo přes Arlgberg (1800m) k Rýnu. Jsem z FM a k hranicím (Břeclav, Dvořiště) jedu vlakem. Dále už pomalu na starém horáku. Co nevyjedu to vytlačím, dívám se kolem sebe a jsem rád, že ještě žiju.
Doobrý dědku o))), takhle bych na tom chtěl za 20 let být .
Smekám. K tomu není co dodat.
Do Benátek jsme jeli z ČR na kole již 2x, osobně doporučuji z Pasova do Innsbrucku Innradweg - je super, pak klidně po staré silnici na Brenner. Jel jsem ho třikrát a až na pár blbů na motorkách to ujde, i natěžko v pohodě. Mrkni na http://www.skp-styl-litomerice.cz/, tam je popis trasy z ČR do Benátek, včetně fota (akce v orce 2008- Bohemia - Olympia.
Tohle byla pěkná diskuse, pamatujete? Díky vám všem za ni. Zítra ráno vyrážím natěžko, na cyklokrosce s weberem. Podmínky se sešly a tak si splním klukovskej sen, dojet na kole k jižní slané vodě. Jedu sám, víla nechce. Tak mi držte pěsti. :-)))
Tak si to pořádně užij, protože jestli si plníš svůj sen, je třeba si ho opravdu užít na maximum.
Takže užívej a hlavně co nejméně defektů!!!
Tak jsem zpátky, právě jsem dorazil domů. Celkem 22 dnů, 1826km, dal jsem Benátky, moře (na Lidu), na zpáteční cestě i Grossglockner (Hochtor a císařskou vyhlídku z Heiligenblutu, obojí nalehko). Až se vzpamatuju, dám odkaz na fotky a něco napíšu. Jerguše jsem nepotkal, on je na leháči rychlejší :-))).
No to musel být parádní zážitek, musím se přiznat, že tiše závidím :-)
V mládí po otevření hranic jsem jezdil stopem do Itálie k moři. Teď bych si to někdy dal na kole, ale nemám nikdy tolik volného času (dovolené) najednou :-(
Na fotky jsem teda zvědavý.
No a měls teda s sebou tu konzervu - krevní tučnice?
A co báby přes padesát na cyklostezkách?
A jak se Ti jelo přes Brenner?
o)))
Krevní tučnici jsem zanedbal. Měl jsem bujóny, vařil to s koupenýma těstovinama a jinak to bylo na rohlících, sýrech, banánech a cole. Vezl jsem si sirup unisport od nutrendu a ředil ho. Ale moc jsem nevařil, nakonec jsem nejčastěji hodoval z papírů, vsedě na chodníku před vesnickým sparem nebo u pumpy s nohama nataženýma do vozovky a s otevřenou lahví coly vedle sebe.
Holky jsou u nás hezčí, ale tam jsou vlídnější, víc se smějou, rády zdraví, jsou ochotnější ztratit slovo s osamělcem na dlouhé pouti.
Bral jsem to přes Landeck, švýcarskou Martinu, serpentinama na Reschenpass a na jih.
Já jsem už taky zpátky. Přijel jsem v neděli večer. Jel jsem z Hodonína taky do Benátek , akorát přez Švícarsko a Francii. Za 30 dní 3500 km. Taky jsem si splnil dlouholetý sen. Na fotkách se už taky pracuje, mám jich něco ke třem tisícům.
Nedáš něco dohromady na promítačku do Nivnice?
Dnes rano muj syn mi psal sms,že uživani u more po tyden na kole. Syn a 2 kluci minuly tyden start z Landeck pres Livigno,Stelvio,Merano,Garda,Verona,Benatky,Lignano do Koper.Dnes večer jedou domu vlakem z Koper. Já dnes cely den balim,zitra já a moje dcera oficialne odejit z domu do Alpy,moc tešim! Určite budu dat fotky po navrat z Alpy :-) Držte nam palce :-)
Krásně si to užijte a ať máte štěstí na cestě. Pozdravujte Alpy! Hned bych jel zase !!! :-)))
Nadchl nás nápad jet na kole k moři.Chtěli jsme se zeptat ,jak se nejlépe dostat z Horního Dvořiště do Pasova aby jsme nejeli po hlavní silnici.Anebo jestli je lepší jet z Lince po dunajské cyklostezte? Mohli byste nám prosím poradit?Díííkk
Zrovna před chvílí jsem se vrátil z podunajské. Asi bych ti doporučil jet do Summerau vlakem, odtud do Lince a pak do Pasova. Druhá možnost jet do Nového Údolí vlakem a odtud do Pasova, ale tam to neznám , akorát ta cesta vlakem z Budějc do N.Údolí je děs. Těch 90 km to jede pomalu stejně dlouho , jak kdybys jel na kole.
Ze Summerau je to 40 km, pár kopečků a pak 15 km z kopce do Lince.
Z Dvořiště jsem to měl vymyšlené přes Vyšší Brod, Všerubský průsmyk do Lince a proti Dunaji do Pasova, ale nakonec jsem to jel jinak. Doporučil bych Nové údolí - Haidmuhle-Altreichenau odbočit doprava- Jandelsbrun-Sonnen - Hauzenberg - Pasov. Část Jandelsbrun-Sonnen je do kopce, jinak spíše dolů včetně krásných dlouhých sjezdů. To co jsem jel tentokrát já, jak píšu v blogu, bych nedoporučoval, provoz a zbytečná dřina.
Díky za radu.Jeli bysme z toho Nového Udolí.Chceme to zkusit v sobotu.Ale když jsme koukli na předpověď v Rakousku na příští týden,tak nás to dost rozhodilo,samá voda.V Alpách jsme ještě nebyli,a tak jsme chtěli něco vidět.
Před týdnem jsme se vrátili od Gardy kam jsme se dostali po VIA Claudia Augusta z Landecku. V podstatě se jedná o část cesty do Benátek z údolí Innu přes Rechia pass a pak podél řeky Adige. Prakticky celým údolím vede vyšperkovaná cyklostezka, která je místy až příliš dokonalá.
Jenom to chci odemknout a oprášit. Pár kamarádů se tu ptá na cyklocestu na jih a tady jste mi nasypali hodně dobrých rad (díky za ně). A když takto nevložím příspěvek, tak se to trvale neodemkne. Tak můžeme pokračovat. :-)