Je všeobecně přijaté tvrzení, že nevýhoda lehokola je nižší stabilita v nízkých rychlostech, protože vlivem pohodlného posedu není možné náhodné výkyvy vyrovnávat přesouváním těžiště, což je v nízkých rychlostech efektivnější než vyrovnávání pomocí zásahů do řízení.
S tím lze souhlasit, ale nezdá se mi to zcela přesné. Nevysvětluje to totiž nižší stabilitu lehokol i ve vyšších rychlostech. Pozoroval jsem lehokolisty i klasické cyklisty při jízdě na hladké vozovce a dospěl jsem k závěru, že se nestabilita lehokola projevuje ve všech rychlostech. I ve vysokých rychlostech je tam vidět vlnivý pohyb, který je zřejmě vyvolaný samotným šlapáním. Přitom klasici jezdí rovně (nebo s daleko menší amplitudou vlnění) i když sedí bez hnutí a těžištěm nijak nepracují.
Mám teorii:
Je to proto, že značná část hmotnosti klasického cyklisty spočívá na řídítkách. Při šlapání pak vyrovnává nevyvážený moment kolem podélné osy přesouváním zatížení z jedné ruky na druhou a díky tomu jede rovně. Pokud řídítka pustí a sedne si zpříma, nemá jak vyrovnávat a kolo začne kmitat s větší amplitudou, což lze v praxi při jízdě bez držení pozorovat.
Naproti tomu lehokolista, který v podstatě řídítka nijak nezatěžuje, nemá co na řídítkách přesouvat. Reakce nohou se zachycuje opřením zad a vazba mezi silou na šlapce a silou na řídítkách mizí. Kmity od setrvačných sil při šlapání tak nemá co kompenzovat.
:)))) Hromada usmevu :)))))
Videl bych to zase ajko mirne konfliktni debatu :))))
Ale muj nazor: Je mozna, ze lehokolisti se vlni trochu vice, ale to neznamena, ze jsou lehokola mene stabilni... Alespon si myslim.
Ja jsem schopen jet na lehokole - tandemu, plne nalozenem a do kopce tak zhruba 14% mozna i vice. To znamena, ze hodne pomalu. Nizke rychlosti delaji problem jen zacatecnikum a mirne pokrocilym. Pokrocili uz ten problem nemaji. Je fakt, ze jsem jeste zadneho lehocyklistu nevidel na lehokole stat a drzet balanc, ale uz jsem na tom pracoval a nebyl jsem daleko od cile.
Zalezi take, jak cerstveho lehokolistu jsi videl a nebo jestli jel na svem kole - novacci samozrejme maji problem a na srazu to obcas vypadalo, ze se na lehokole snad vubec neda jezdit rovne, ale to jen proto, ze mnozi na lehokole sedeli prvni den... To same, kdyz zkousis pro tebe uplne novy typ kola. Lehokola mohou byt jedno od druheho tak odlisna, ze se to tezko drzi. Je to stejne, jako treba, kdyz si sednes na STRIDu (ale to si asi malokdo sedl - blby priklad, ale nic jineho me nenapada) - http://www.strida.com/ - je to vicemene normalni vzprimene kolo, ale jezdi to o dost jinak.
Toz tak...
Možní jsem technokrat, ale co je na stabilitních problémech konfliktního? Nikdy jsem neviděl, že by se lidé pohádali třeba kvůli tomu, že auta jezdí rovně, ale např. letadla a zvláště vlaky z principu věci kličkují. Je to čistě problém fyziky, cestujícímu i řidiči je to jedno.
Jo a pozoroval jsem to na videech na azub.cz.
Aha, Pavel, ten kdyz s nami byl v Chorvatsku tak mel lehokolo asi tyden, strasne nakratko, strasnou tremu a asi proto se kymacel. No a my si toho vsimli az doma na videiich...
Ja vim, ze pro me neni ta stabilita problem, ale ocekaval jsem, ze to zase nekteri pouziji, jako to vyznamne PROTI proti lehokolum. Tak uvidime, treba ne.
Doufám, že ne. Je to totiž čistě akademická debata :o) ale teď uznávám, že to asi opravdu lidé nepochopí.
Já jsem to na tom videu, pozoroval především při zrychlení, kdy se cyklista opřel do pedálů. Z toho jsem vyvodil, že to bude souvistet s nevyrovnanými setrvačnými účinky při šlapání do pedálů. Třeba na tom videu z expedice na nordkap to na tom silničním speciálu (či co to je) prakticky pozorovatelné není.
V praxi se ukázalo, že vlnivý pohyb u dopravních prostředků opravdu nevadí, pokud jeho amplituda neroste. O všem s výjimkou problémů, které nastanou při zaměřování palubních zbraní. Tam se projevuje jakýkoliv vlnivý pohyb negativně, viz. scéna z filmu: Slavnosti sněženek.
Asi bude záležet na typu, ale při té akceleraci to fakt podle mě dělá cyklista rukama. Na svém videu jsem to viděl taky, když jsem měl kameru na řídítkách Oceláče. Zrovna na nic se mi líbí, že ruce jsou natažené vpřed nejen aerodynamicky, ale taky se může za řídítka jakoby trochu tahat a pomoct si k akceleraci. Trvalo mi dlouho se naučit najít rovnováhu mezi tlakem do sedačky a tahem za řídítka tak, aby to vyšlo na maximální zrychlení a člověk si příjemně protáhl celé tělo. Tepr když jsem poprvé dal kameru na řídítka jsem si všiml, jak s nimi kvedlám.
Trochu je to vidět i tady: http://www.youtube.com/watch?v=-e3EtZTvd38
Dobrý příklad je někde kolem 20s, kde jedu z kopce po Olomoucké, vím, že brzo bude červená a tak při cca 55km/h (je tam šedesátka :-o) ještě usilovně šlapu. Krátce před semaforem přestanu a kývání kamery se uklidní. Následuje zas rozkývaný záběr na průjezd semaforu na oranžovou atd. Třeba v tomhle sestřihu jsou hlavně záběry, kde se člověk fakt snaží. Když jsem se podíval na těch nesestříhaných 23 minut, tak většina je nerozkývaná.
Jo, jo tam je to kývání řídítek krásně vidět, ale myslím, že se mýlíš v tom, že to děláš rukama. Já myslím, že to způsobuje právě šlapání nohama. Když se podíváš na toto video:
http://www.youtube.com/watch?v=1Hci_hu9MZY&...
Je tam jasně vidět rozdíl. Když jede bez držení, tak přední kolo vlní více, než když se drží. Podle mě ruce naopak to vlnění tlumí a proto se u klasických kol (zatížené ruce) projevuje méně, než u lehokol (nezatížené ruce).
Pěkný video. Barony jezdí moc příjemně. Dodnes si pamatuju, jak jsem na tom seděl prvně. Byl jsem zvyklý jen na Azuby a Optima Baron je skoro dvakrát nižší (měřeno spodek sedačky). Rozjel jsem se, krásně to jelo, pak jsem nějak chtěl udělat drobnou kličku nebo co a udělal jsem dvoumetrovou vlnu na druhou stranu stezky. Prostě jsem vůbec nečekal jak rychle se to sklopí na bok. Přitom řizení má krásně stabilní a příjemné a nikdy jsem na Baronu necítil žádnou tendenci kmitat (ale mám na něm najeto malinko). Měl jsem kopii Barona, najel jsem s ní asi 2000km, chovala se stejně, taky žádné kmity. Je ale klidně možné, že jsem na tom vypadal podobně rozevlátě jako borec na tom videu, jen jsem si to neuvědomoval.
Opravdu to vypadá, že máš pravdu a prvopočátek toho vlnění je šlapání. Zajímalo by mě, jestli to platí úplně obecně o všech lehokolech, nebo jestli je principielně možné, aby to některá lehokola nedělala. To fakt neodhadnu.
Každopádně dělání takových vlnek rukama, řízením, je mně osobně příjemné a využívám k němu každou záminku - kamínky na silnici, sebemenší díry nebo záplaty atd. Jen tak ze srandy. Zajímalo by mě, proč to vzbuzuje příjemný pocit. Proč si člověk tu nestabilitu, nebo rychlou odezvu nebo jak to nazvat, u lehokola tak užívá.
Jestli ona ta záliba ve vlnění nebude spočívat v tom, že všechny rovnice pohybů co jich na světě je jsou diferenciální a s obecným řešením typu: Y(x) = A sin a X + b cos a x + C. Prostě příroda má vlny ráda.
mám z toho videa dojem, že borec jede lážo plážo, je maximálně uvolněnej a vlní s tím tak trochu záměrně. Kdyby chtěl jet rovně tak pojede (i když možná ne bez držení řidítek). Když jedu takto uvolněnej na klasickým kole tak se mi to taky takhle vlní. Hlavně si ale myslím, že takovéto vlnění nemá co dělat se stabilitou kola při normální jízdě.
Konfliktní jsou jen lidé .. ne problémy, či věci .. J.
Pozor! Prispevatel obsahuje mnozstvi debility vetsi nez male!!!
Vsadím, že na Stridě se bude jezdit lépe (balanc), než na lehu .. J.
Pozor! Prispevatel obsahuje mnozstvi debility vetsi nez male!!!
A pane, na kterem z tech dvou kol jste sedel?????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????????
Pravděpodobně jsi byl mylně informován.
Na lehokole lze přesouvat těžiště v jakékolí rychlosti.
"Stabilita lehokol ve vyšších rychlostech je nižší" toto tvrzení je velmi usměvné, osobně bych řekl, že s rostoucí rychlostí se stabilita zvětšuje, stejně, jako u jakýchkoli jiných jednostopých vozidel.
"Stabilita lehokol ve vyšších rychlostech je nižší" jsem myslel oproti klasickému kolu samozřejmě. Jako míru stability jsem předpokládal amplitudu vlnivého pohybu. Není to přesné, ale aby jsme tu mluvili přesně to by z toho byla vědecká konference, takže proto to zjednodušení.
Mi to nedalo a znova jsem si to po sobě přečetl a tu větu ("Stabilita lehokol ve vyšších rychlostech je nižší") jsem tam opravdu nenapsal.
Opravdu nenapsal, napsal jsi jen: "že se nestabilita lehokola projevuje ve všech rychlostech. I ve vysokých rychlostech je tam vidět vlnivý pohyb, který je zřejmě vyvolaný samotným šlapáním" což je v podstatě totéž, ale nechejme slovíčkaření.
Podstatné je to, že je to jen a jen v tom, jak si kdo na lehokolo zvykne.Někdo dříve někdo později Ono totiž opravdu není jen tak, přesvědčit mozek, ať včas reaguje. Jistě při šlapání je předpoklad bočního vlnění, jelikož nepůsobíš silou ve středu podélné osy, ale vždy(zvláště u SWB) téměř na předním konci této osy. A síla vyvinutá nohou při šlapání nepůsobí přímo v ose rovně dopředu, ale to už jsme zase va fyzice a opravdu se mi to nechce rozpitvávat. Toto "vlnění" se dá do jisté míry eliminovat tím, že se naučíš šlapat takovým způsobem, aby k tomuto jevu nedocházelo, ale neřekl bych že to má co dělat s nestabilitou.
Vedle jak ta jedle. Pokud vaha jezdce na klasickem kole spociva na riditkach, slape hrozne. Cyklistova vaha spociva prakticky cela na sedle a na pedalech, telo potom tvori jakysi luk, co pracuje s tezistem (pokud je potreba), ruce jsou na riditkach volne.
To je ale poučka pro sportovce, aby to ti lempli :o) pochopili, že nemají rvát za řídítka. On je vždycky rozdíl v tom co se sportovcům radí a v tom jaká je skutečnost. Váha na řídítkách samozřejmě spočívá (taková aby to mělo na stabilitu vliv rozhodně), proč by jinak jezdili lidé bez držení více vzpřímeně než když se drží.
Lidi bez drzeni neslapou poradne do pedalu, takze hmotnost tela nespociva proti pedalum, ale jenom proti sedlu (jinak by sli do zaklonu). Ev. se tahle sila kompenzuje zatnutim brisnich svalu.
Nejaka vaha na riditkach porad je, ale spis se rovna vaze rukou, pri spravne jizde (neterenni) skutecne nejde o nic vic.
Jinak je mi osobne jedno, kdo jak jezdi, stejne tak to nekonecne dokazovani si, ze lehac predci klasiku ve vsech ohledech :o) Kazdy stroj je na neco jineho, se vsemi vyhodami i nevyhodami. Stejne tak ja se nebudu snazit jezdit na ziletce v terenu a na fullovi polykat kilometry asfaltu.
Jeste nez se tu ostatni klasicky zacnou rozcilovat a tvrdit, jak je lehokolo za jakekoli jizdy prinejmensim stejne stabilni jako klasika- zkusili jste nekdo s lehacem jizdu na valcich (tj. volne bez upnuti)? Tam se ukaze vsechno, to bude jediny spravedlivy "soudce", jinak tu budete jenom teoretizovat. Jakakoli nerovnomernost pohybu nebo spatne slapani jizdu na valcich bud nedovoli, nebo bude pripominat rodeo :o)
Nepisu to jako flame, ale protoze me tohle tema zaujalo.
Vzivote jsem na tom nejel, ale myslim, ze se to kazdy musi trochu ucit i na klasice. A pamatuji se, ze uz jsem videl video s lehokolem na valcich. A nastesti jsem nasel: http://cz.youtube.com/watch?v=t9rumB8XeHI
Nevim, jestli se tomu da rikat stabilita - je to spis o tom, ze se trosinku hure drzi balanc. Plati pravidlo, ze cim vice lezite, tim horsi to je. A ten borec na Fujinu lezi uz docela dost. Myslim, ze treba na MINIkovi s vice posazenym sedlem by to nemusel byt az zase tak velky problem.
Jinak, ja mel predevsim namysli, ze kdyz uz na lehokole clovek jezdi, tak mu vubec neprijde zrovna stabilita, jako nejaky problem. Nevyhody bych spis videl nekde jinde, ale o tom byl sahodlouhy topic, nekde jinde...
Ano, tenhle typ opravdu ponekud hure drzi balanc :o)
Na klasice dokazala i moje zena jet na valcich snad po trech minutach, takze tim to asi nebude. Na druhou stranu se dokazala po par vterinach sama udrzet i na lehokole (se spodnim rizenim).
na válcích se jezdit NEDÁ!!!!
A je mi jedno jestli mi budeš tvrdit, že jo. Prostě se nedá!!! A basta! :o))) A je jedno, co máš za kolo. Zkoušel jsem to kdysi na vojně a prostě to nejde!
Jak malé dítě .. :o) .. když něco neumíš, neznamená to, že to nejde .. :o) J.
Pozor! Prispevatel obsahuje mnozstvi debility vetsi nez male!!!
Na válcích se skutečně "nedá" jezdit, je jedno na jakém kole. Ne z důvodu nestability, lze je vyrobit třeba metr široké, ale protože je to strašná otrava:-( Alespoň mně tam chyběla ta krajina okolo, vítr ve tváři... :-)
To spraví ventilátor
Ty si z toho delas srandu, ale on je ten ventilator vazne potreba. Clovek muze jezdit v suterennim sklepe s otevrenym okynkem i kdyz mrzne klidne jen v kratasech, ale stejne z nej lije jak z kone. Telo se snazi se ochladit potem, jenomze bez vetru neplni svou funkci, tak se poti jeste vic a jeste vic..
Já bych s prvním odstavcem plně souhlasil (držet stabilitu při velmi nízkých rychlostech vyžaduje oproti klasice více soustředění). Při zvyšující se rychlosti stabilita roste (obdoba motorky) a není rozdílu mezi klasikou. Aspoň tak to cítím já : )
s timto tvrzenim bych asi souhlasil
Může za to gyroskopický efekt, nebo tak nějak. :-))
Ten má zrovna minimální vliv, závlek předního kola je ta klíčová věc.
Na netu se dají najít výsledky pokusů co někdo dělal už před desetiletími když schválně zkoušel sestrojit takzvaná URB - UnRideble Bicycle - Neřiditelné kolo. Dělal to s klasickými koly. První z nich byl stroj co měl na přední vidlici druhé kolo těsně nad zemí, které se točilo obráceně než jedoucí kolo pomocí dvou pastorků. Tím se gyroskopické efekty těch dvou kol navzájem ruší a žádný setrvačník už řízení nepomáhá. Výsledkem prý bylo pouze to, že kolo bylo lehce živější a popostrčeno rukou za sedlo spadlo na zem o něco dřiv než obyčejné, ale šlo na něm normálně jezdit. Takže ano, gyroskop předního kola stabilitě pomáhá, ale jeho vliv je menšinový.
http://www.ondrej-vojtechovsky.cz/content/view...
Nějaký slabý jedinec s pochroumaným smyslem pro rovnováhu. To my leháči bychom to zvládli daleko snáze, když jsme schopni jezdit na tak divných strojích...
Tomáš Pevný: Wadeova Jablečná Akademie ..
Z kopce
dolů je to v zimě daleko větší zábava a naplno zde ukážete, co ve vás je, jezděte však s rozmyslem a moc si to nenechte rozjet, zvlášť pokud sjezd jedete poprvé. Pod sněhem se skrývá spousta nástrah v podobě kořenů a hlavně ledu. Koukejte se dostatečně dopředu a dle toho volte rychlost. Stejně jako ve výjezdu, na ledových plotnách neměňte prudce směr. Nejlepší je přejet je co největší rychlostí, protože se uplatní gyroskopický efekt roztočených kol.
ve sněhu na kole??? já nejezdím a tak to teda nejde a podle obrázků je to takový nepohodlný a blbě se drží stabilita a za těma závějema nejste vidět
nemůžeš věřit každému bulváru... Není všechno pravda co se píše na internetu...
http://www.koloblog.cz/kolo-bez-nutnosti-drzet...
tak to jsem ještě neviděl. :-))) Nebrzdí to nějak nebo nezpomaluje akceleraci (jako dynamo na plášti)??? Nějak se to přece roztáčet musí...?
Když se ten setrvačník neroztočí, nebude fungovat. O bateriích nebo tak nic nepíšou, takže na to nepochybně využije energii dodanou jezdcem. Aby fungoval jak říkají, musí v něm být uloženo několikanásobně víc energie než v běžném předním kole. V podstatě to bude znamenat, že kolo ti bude akcelerovat asi tak jako bys na nosič naložil deset kilo nákladu.
Je to pěkný. Když si člověk přečte na jejich webu popis jak to funguje tak se dozví v podstatě přesně to co jsem tu kdesi psal - setrvačník se nebrání pádu na bok, jen se při něm pokouší zatočit do směru pádu. Tahle věcička přidá takový moment hybnosti, že to možná bude i dominantní efekt nad silami vzniklými geometrií předku kola.
To není špatné a čas od času by člověk vzal své kolo jen tak na provázku na procházku :-)
Muže zato odstředivá síla, gyroskopický efekt nemá vliv
Gyroskopický efekt má vliv. Jednoduchý důkaz je například to, že na válcích, pokud není hnán ten přední a tím přední kolo, nelze vůbec jet. Právě giroskopický efekt předního kola to umožní. Netvrdím, že příliš ovlivní velikost "vlnění," ale vliv na stabilitu má.
Opravte mě pokud se mýlím, ale kdyby ten přední válec nejel, tak žádné otáčení řídítky nemůže vyprodukovat pohyb předního kola do stran, tím pádem nelze řízeně posouvat opěrné body a když jsem podepřený jen ve dvou no tak bez řízeného balancování spadnu. Kde do tohohle vstupuje gyroskopický efekt?
Neříkám, že není užitečný, jen myslím, že ne zas tak moc a hlavně pokus se zastaveným předním kolem na válcích to nemůže nijak ukázat.
Bez gyroskopického efektu se na kole dlouho neudržíš .. pokud nejsi akrobat .. Gyroskopický efekt je založen na odstředivé síle točících se kol .. a to zabraňuje snadnému vychýlení .. čím větší (a těžší) kolo, tím větší setrvačník a tím silnější gyroskopický efekt .. a proto větší kola (klasika) jsou stabilnější, než leha s menšími koly .. J.
Tedy i horská jsou nestabilní?
(kola jako u leha ...)
Já většinou viděl leha s 20" koly .. MTB mají silné pláště, jejichž obvod je srovnatelný se silničkou .. takže jsou stejně stabilní .. J.
Pozor! Prispevatel obsahuje mnozstvi debility vetsi nez male!!!
Hovořím o kolech např. 26 x 2 vs. 622/20 .. J.
Pozor! Prispevatel obsahuje mnozstvi debility vetsi nez male!!!
Pozor! Prispevatel obsahuje mnozstvi debility vetsi nez male!!!
OK, hodně lidí tu moc neví jak setrvačníky fungují, tak se na ně mrkněme důkladněji.
Vpomeňte si na fyziku, co je to Coriolisova síla a jak se chová, pak budete mít jistou představu, co setrvačník dělá a proč. Kola roztočená kolem vodorovných os nábojů se nijak nebrání padání bicyklu na bok kolem vodorovné osy protínající dva podpěrné body. Kolo padá stejně rychel se zastavenými koly pokud bychom mu třeba zablokovali řídítka. Co setrvačníky obou kol dělají je, že se pokouší při tom naklánění stočit svou rovinu rotace kolem svislých os procházejících jejich těžišti. Efekt roztočeného zadního kola bicyklu je tím pádem skoro nulový, pouze jakoby tlačí předek rámu do zatáčky. Přední kolo se snaží při náklonu doprava zatočit řídítky doprava.
Tohle celé je jediný pozitivní vliv gyroskopického efektu na bicyklu - když chce padat doprava, tak to samo má snahu zatočit doprava a vyrovnat tak svůj pád. V principu je tedy pravda, že gyroskopický efekt točících se kol je užitečný.
Pokud chceme vědět jak moc, začnou z toho čouhat šíleně složité výpočty. Daleko ilustrativnější je proto výše zmíněný pokus s druhým předním kolem co je nad zemí a točí se obráceně. Opačná rotace znamená, že když se normální po zemi jedoucí kolo snaží při náklonu zatáčet na stranu náklonu, tohle opačně rotující kolo se pokusí přesně stejnou silou zatočit na opačnou stranu - výsledek je nula. Jestliže takto upravený bicykl byl pojízdný, řiditelný a jediný dojem z něj byl "o trochu živější", pak je asi příspěvek toho gyroskopického efetku neupraveného bicyklu ke stabilitě nenulový a pozitivní, ale relativně malý. Hlavní důvod stability a řiditelnosti bicyklu musí zjevně ležet jinde.
Další možná ilustrace míry vlivu gyroskopu na stabilitu kola je přezutí pláš'tů. Rozdíl v hmotnosti vysokotlakých 1" plášťů na 26" kola a třeba zimních 2" s ocelovými hroty je obrovský, klidně 600-700g. A tato hmotnost je přímo na obvodu setrvačníku. Rozdíl v momentu setrvačnosti celého kola kolem osy náboje pak klidně je 50% nebo i víc. Jak velký je rozdíl ve stabilitě téhož kola s různými plášti? Hodně z nás to někdy zkoušelo a asi se shodnem, že zdaleka ne tak veliký. Určitě není po přezutí na silniční pláště o 50% náročnější jet bez držení řídítek.
Rozroč si kolo v ruce a snaž se ho položit .. Bude to celkem problém, budeš muset použít značnou sílu na změnu polohy kola .. ono je, samo, rozdíl, jestli použiješ páku a hmotnost celého kola .. anebo přenos gyroskopické setrvačnosti budeš měnit přímo rukama .. Ale ať si každý zkusí roztočit libovolné kolo v rukách a ucítí tento gyro efekt .. nejsem fyzik, ale tak to vidím já .. že gyroskopický efekt nám umožňuje jezdit .. a stabilně .. J.
Pozor! Prispevatel obsahuje mnozstvi debility vetsi nez male!!!
Nepodávej to tak vědecky (jsi student VŠ? Který semestr?), takhle můžeš podat a dokazovat cokoli a stejně to nikdo nepochopí ..
Setrvačník je každé (nejen) otáčející se těleso, převážně jsou to kola. Hromadí se v nich kinetická energie. Tato energie je závislá na rychlosti otáček a hmotnosti tělesa (kol), zejména obvodové (ráfky, gumy ..) .. A proto, čím jsou kola těžší a rychleji se točí, jsou stabilnější, páč akumulovaná energie udržuje daný směr .. J.
Ja ti fandim a rad se poucim, ale pokud to pises jako odpoved tomu magorovi, je to hazeni perel svinim.
Možná jsem to měl zavěsit jinde, ale bylo to tak nějak obecně. Máš pravdu, jeho argument s držením roztočeného kola v rukách je fakt mimo.
Schválně jsem to zkoušel ještě než jsem to psal. Zdá se to s roztočeným kolem těžší, ale je to jen tím, že vynakládáš hrozný úsilí abys mu zabránil v té rotaci kolem třetí osy a přitom si nepřismahl ruku nebo ksicht o tu rotující pneumatiku. Tak jsem zkusil vzít trekové kolo, postavit vzůru nohama, otočit řídítka o 90°, rozšlapat zadní kolo rukou na vysoké otáčy a pustit rám. A člověče ta fyzika fakt nekecá, ono to padá na zem stejně rychle jako když se to netočí :-))). Málem jsem to nestihl včas chytit než to padlo gumou na zem a vystřelilo přes dílnu :-).
Ono když se to vezme z energetického hlediska, tak je to taky jasné. Rozdíl mezi energií ve stojícím a spadeným bicyklem není závislý na tom, jestli jsou jeho kola roztočená nebo ne (jsou-li tedy roztočená stejnými otáčkami v obou koncových polohách).
Kdysi jsem to hledal, tehdy jsem objevil na netu auto na dvou kolech balancované tak, že setrvačník se naklání v kardanovém rámu a šahá táhlem do řízení předního kola. Taky jsem našel vagón, kterej měl masivní stervačník co hýbal masivním závažím. Bylo to dost na to, aby i při ztrátách v systému udržel balanc na jedné kolejnici když po něm někdo chodil ze strany na stranu. Ale běda jak kolejnice neměla plochý vršek, to už to nestačilo.
Vojtěchovský: A proč se to učit na válcích? Válce vám řízení rukama neprominou. Chybí tady dopředná setrvačnost a rovnováhu pomáhá udržovat jen gyroskopický efekt roztočených kol. Každá vlnka provedená rukama tím posune těžiště mnohem víc, než když se vy i s kolem pohybujete vpřed. A ještě k tomu zvlášť hliníkové válce silně kloužou.
kolik dáš za pogumování????sem levnej
Vojtěchovského neznám, ale to je ono! Hlavní faktor za jízdy na kole je dopředná setrvačnost, která pomáhá díky závleku předního kola. A když se odstraní tohle a jediné co zbyde je gyroskopický efekt, tak je to tak obtížné, že se to evidentně leckomu ani nepovede. Naproti tomu to kolo s vynulovaným předním setrvačníkem mohl osedlat úplně kdokoliv. To jen znovu dokazuje, že rotující kola nejsou ten největší faktor.
Zpět k lehokolům a jejich menším kolům: moment hybnosti rotujícího kola se dá zjednodušit na součin hmotnosti určitého hmotného bodu, jeho vzdálenosti od osy rotace a jeho úhlové rychlosti kolem této osy.
Lehokolo s 20" předním kolem má poloměr i hmotnost zmenšeny na cca 77% (u mhotnosti to bude spíš 80 ale to je jedno). Zároveň s tím je ale ve stejném poměru i zvýšena úhlová rychlost: 26" kolo se točí jen 77% rychlosti toho 20". Výsledek? Mohlo by se zdát, že setrvačník je na lehokole zároveň menší i lehčí, ale on se taky rychleji točí, takže ta pomocná síla od gyroskopického efektu je snížena na zhruba 77% za předpokladu použití podobného obutí atd. Na válcích, kde tedy zřejmě gyroskop předního kola je jediné co je k dispozici, se to tím pádem může poznat a lehokolo s 20" předním kolem může být citelně obtížnější na řízení. Na silnici to ale nehrozí, rozdíl vlivem tohohle bude naprosto zanedbatelný a zcela přehlušený jinými vlivy.
a teď má mehanic zmotanou šišku a nebude celou noc spát takhle na něj nemůžeš
Myslím,že nemáš pravdu. Zkus si v ruce roztočit přední kolo a změň směr. Pocítíš i tu záhadnou Coriolisovu sílu : ). Rozhodně nepůsobí přímo proti změně směru. Na stabilitu má, jak už jsem tvrdil, odstředivá síla. Jednoduše řečeno, kam padáš tam zatáčíš a tato síla tě vrací zpět. Pochopitelně vše přiměřeně : ))
Mimochodem díky odstředivé síle držíš stabilitu i na skibobě a tam se nic netočí.
Nemám teď čas, ale bez gyroefektu spadneš .. poznáš to dle toho, že na válcích nelze jet bez držení, páč tam není dopředná síla, rychlost v.. J.
dumáš vo tý chlastačce co
Na valcich se da jet i bez drzeni. Chce to umet, ale zvladne to pomerne dost lidi.
to ale musí umět a nestačí mít najeto víc než všichni ve vesmíru dohromady
To, že válce se točí a ty se nepohybuješ a nebo jedeš a zem stojí je jedno (relativní). Stále je to pohyb rovnoměrný,přímočarý, bez doprovodu sil. Až když změníš směr(stopu) je tato ZMĚNA doprovázena patřičnou silou k získání stability. Gyroskopická síla opravdu, ale opravdu do toho moc nemluví : )
A taky možná se s kolegou Einsteinem mýlíme a fšechno je to úplně ináč.
Aha, a tohle je asi teda nějaký trik, že :-)
http://www.youtube.com/watch?v=-cXovZy3xd4
Já jen citoval Vojtěchovského, kterého mají všichni (krom mne) na CD za modlu nejvyšší .. :o) .. na válcích mám odjeto hodin a hodin a vím, že to bez držení jde .. jak to Vojtěchovský myslel, to nevím .. zjistím .. :o) J.
Nějak Ti tam vypadlo, že někoho cituješ ;-) Mám takové tušení, že nás tu taháš za fusekli...
Já necitoval, ale řekl svými slovy, co jsem četl .. a pak jsem našel vyjádření Vojtěchovského a toho jsem citoval i s jeho jménem .. mrkni o pár postů výš .. 21,19.. J.
Pozor! Prispevatel obsahuje mnozstvi debility vetsi nez male!!!
Pozor! Prispevatel obsahuje mnozstvi debility vetsi nez male!!!
S hodně nízkými rychlostmi máš pravdu, v principu je to rozdíl. Nicméně praktické zkušenosti ukazují, že zatímco začátečník se musí soustředit při jakékoliv rychlosti, po 30km už je to jen pod 15km/h, po 300km řekněme cca 8km/h a velmi pokročilý už ani není schopen takovou hranici určit. Osobně jezdím 5 let a cca 25000km a ať se snažím jak chci, tak si vybavuju jediný nedávný případ, kdy jsem na rovnováhu myslel a soustředil se: promáčená polní cesta s mazlavým blatíčkem kde to klouzalo do stran podle toho kam byla zrovna hlubší díra. Na silnici nic. Předevčírem jsem třeba testnul při příjezdu do práce přední brzdu zvednutím zadního kola 20cm nad asfalt (někteří svědci tvrtí 30 ale nevěřím), nechal to padnout zpátky a pak hned zatočil doprava s poloměrem tak 2,5m do fotobuňkových dveří, znovu prakticky zastavil aby se stihly otevřít a projel. To všechno bez vypnutí nohy z pedálu a hlavně bez valného přemýšlení o tom, jakou šílenou kravinu to vlastně provádím u celoskleněných dveří. Prostě to šlo jen tak samo.
Když sednu jednou za uherský rok na něco vpřímeného, musím se najednou hrozně soustředit a taky trochu kličkuju.
Řekl bych, že hlavní faktor bude ten zvyk. Bez nějakého cíleného tréninku se to prostým ježděním posune na takovou mez, na které kdysi člověk uměl klasické kolo.
Stabilizace klasického kola vahou na řídítkách mi vždycky přišla jako daný fakt, a moje zápěstí tu váhu obvykle cítila. Teď mě ale Vašek zvyklal, možná ten vliv ve skutečnosti bude menší než bych čekal.
Na některých typech lehokol může mít kmitání nohou snahu kývat řízením ve stejném rytmu, ale většinou jsem to nepozoroval. Spíš jsem měl dojem, že člověk reflexivně nevědomky jakoby trochu hýbe v tom rytmu rukama. Dá se to nechat tak nebo odnaučit, opět podle toho jak moc a jak dlouho kdo už jezdí.
Lehokolo je samozřejmě tím stabilnější, čím rychleji se jede, nicméně jeho ochota k náklonu při dané rychlosti je vyšší díky nízkému těžišti. Pokud vidíš někoho, jak s tím kýve, nebo kmitá kolem děr v silnici rychlými náklony do boku a zpět, tak to je dáno spíš tím nižším těžištěm než čímkoliv jiným. Nižší těžiště znamená menší moment setrvačnosti kolem osy naklánění a to znamená kratší čas pro dosažení daného úhlu. Dá se to využít v prudkých zatáčkách, do kterých to člověk sklopí, zatočí a narovná za takovou dobu za jakou lidi na klasických kolech teprv dosáhli poloviny zatáčky (bez nadsázky, pokud máš poloviční výšku těžiště). Bohužel to ale taky znamená, že kolo reaguje živěji i když nechceš, například když ještě nejsi tolik zvyklý a nesoustředíš se, je to na tvé jízdě daleko víc vidět než kdybys seděl na klasickém kole. Nebo když fouká poryvový vítr - stihne tě víc naklonit než zareaguješ a narovnáš.
Ještě přidám experiment co jsem dělal začátkem týdne. Máme v Brně jednu cyklostezku a v jedné její části napřed někdo zapomněl, že je to jediná příjezdová cesta k jednomu domu a udělal ji moc úzkou (ne podle nějaké normy pro auto, jen pro kola a chodce). Dodatečně k tomu pak připleskli ještě půl metru asfaltu na jedné straně. Výsledkem je takový ten malý obrubníček (odhaduju tak 6cm široký) co má na obou stranách asfalt a je s ním skoro v rovině. Kdysi ještě na crossu jsem tam zkoušel, jak dlouho dokážu nesjet pneumatikama z toho obrubníčku dolů. Teď jsem to zkoušel s Azubem Apus a výsledek je prakticky stejný - nejpozději do 30 nebo 50m mě z toho něco sundá. Vítr, hrbol, spadaný větve nebo prostě cokoliv rozhodí rovnováhu jen o malinko. Každopádně z té jízdy po tom obrubníčku mám přesně stejný dojem na tom Apusu jako jsem měl na crossu. Od toho crossu už jsem 5 let daleko, ale i tak si troufnu tvrdit, že si to pamatuju a tím pádem že teď umím držet přímou stopu na lehokole stejně jako jsem to kdysi uměl na vpřímeném kole. Nic to samozřejmě nevypovídá o tom, jak ji držím když se nesnažím, ale řekl bych taky v pohodě. Musím sehnat někoho, kdo by jezl za mnou a pozoroval to :-).
Říkáš: "Spíš jsem měl dojem, že člověk reflexivně nevědomky jakoby trochu hýbe v tom rytmu rukama. Dá se to nechat tak nebo odnaučit, opět podle toho jak moc a jak dlouho kdo už jezdí."
To je právě ono. Otázka je, jestli naopak není dobře, že člověk hýbe těma rukama. Jestli to vlnivý pohyb budí nebo tlumí? Já si právě myslím, že ho to tlumí a právě proto, že na klasickém kole spočívá na řídítkách více váhy než na lehokole, je to tlumení větší. Jenže je to jenom doměnka, kterou nemám nijak teoreticky ani experimentálně podloženou. Zajímalo by mě, jestli existuje nějaký důkaz.
To by si fakt žádalo nějaké experimenty, každopádně je to dost zajímavá otázka.
Zas bude asi drasticky záležet na konkrétním lehokole, jel jsem na takových, co si vyloženě šněrují v rytmu šlapání i na takových, je jedou jak podle pravítka i když podřadíš do kopce a skoro nadskakuješ v sedle.
Pokud bychom měli vzít třeba můj (ninkem stavěný) Oceláč, tak na něm lze jet bez držení řídítek i se šlapáním. Musím jet 40km/h což si vysvětluju tím nižším těžištěm, když na klasice jsem to uměl při 20-25km/h. Ale jde pustit řídítka, což by znamenalo, že tlumení rukama není potřeba a naopak kmity viditelné na výše zmíněném videu by byly vyvolávané těma rukama.
Naopak na celoodpruženém karbonovém lowraceru od téhož stavitele jsem měl dojem, že ty kmity rukama tlumím přesně jak říkáš. Nink si myslím stěžoval, že u toho kola netrefil geometrii dokonale. Chování v zatáčkách a podobně bylo OK, akorát to mělo snahu trochu kličkovat. Usadilo se to na jakési drobné amplitudě a ta se tomu kolu líbila, ne víc a ne míň.
> To by si fakt žádalo nějaké experimenty
Kdyz si na to na jare vzpomenu, spichnu nejake logovatko s par akcelerometry a zkusm neco zmerit. Mistni znalci to pak muzou zkusit interpretovat a napasovat na nejakou teorii... ;)
Ale je fakt, ze prvnich par kilometru na lehu jsem delal vlny, ze by se za ne zdatny opilec nemusel stydet... :) Ale uz je to lepsi.
Tříosý akcelerometr s logem samozřejmě mám, ten ti můžu půjčit, ale myslím, že teoretický výpočet dá větší představu co má jak velký vli na vlnivý pohyb.
Tak zrovna v tomhle mam jasno, moje "sikovnost"... :-)
:o)
Souhlasím plně s tím, že s rostoucí praxí a zkušenostmi se lehocyklista jízdně s kolem více sžije a jeho jízda na kole se naprosto zklidní.
Co se týče stability lehokola v nízké rychlosti, projevuje se - dle mých zkušeností - tato především při ZATÁČENÍ na silně nerovném povrchu a současné velmi nízké rychlosti. Dále pak, jak píše Jirka, na kluzkých površích.
Jinak - vyházeje opět z vlastní zkušenosti - se dá jet na lehokole v pohodě za zvolna kráčejícím chodcem na chodníku, aniž by člověk někam padal. Nutno však mít něco na tom leháči už najeto - jak bylo psáno již výše.:-)
"Co se týče stability lehokola v nízké rychlosti, projevuje se - dle mých zkušeností - tato především při ZATÁČENÍ na silně nerovném povrchu a současné velmi nízké rychlosti. Dále pak, jak píše Jirka, na kluzkých površích." .. Toto platí obecně, nejen pro leha .. :o) ..
a to je rozdíl proti klasice, že ani při malých rychlostech s klasiky nespadneš .. jak tu popisuje mnoho jezdců leha, že v kopci spaqdli .. prostě ty rozdíly tu jsou, jakkoli to kdo popírá .. j.
Pozor! Prispevatel obsahuje mnozstvi debility vetsi nez male!!!
Já myslím,že zde ještě nikdy nikdo rozdíly mezi klasikou a lehem nepopíral - spíše naopak. Nicméně zastavit v prudkém kopci s klasickým tandemem či naloženou klasikou, která má hlavní zátěž v tu chvíli na zadku mi přišlo stejně o hubu jako zastavit s naloženým lehem. Vždy jsem většinou nakonec raději slezl a kousek potlačil.
To myslíš špatně .. Ve vedlejším vlákně, kde klasiku nazývají s despektem "zábradlím" rozdíly nejen popírají, ale dokonce jsou do opačného extrému ..:o) dokonce ze mnou uvedených rozdílů udělali takový flame, že hrůza .. :o) ..
Jinak, proč vnucuješ "naloženou klasiku"? Já o nákladu nepsal .. Jen jsem narážel na to, že už pár lehokolistů řeklo, že když jedou v kopci pomalu, tak slezou, aby nespadli .. Což u klasiky nehrozí .. a pokud už, tak to musí být mnohem větší stoupák, než pro leho .. J.
Pozor! Prispevatel obsahuje mnozstvi debility vetsi nez male!!!
ta práce rukou je podvědomá, nevím jestli z vás někdo pochodoval, ale to kývání rukou je podvědomá podpora rovnováhy. Příklad poslední vojenské přehlídky, vojáci mávali a vypadá to do jisté míry přirozeně, ale hasiči šli jak panáci, jen nohy jim kmitali a připaženo.
No já nevím, jaké lehocyklisty a jaké klasiky jsi pozoroval, nejvíce kličkující cyklisty co jsem zatím viděl byli klasici, dokonce profesionálové, na závodech v závěrečném spurtu. Až na druhém místě jsou lidi, kteří se poprvé pokouší jet na flevobiku:-))))
Chci říct, že to je dost subjektivní a na opravdové posouzení bys potřeboval sehnat dostatečně reprezentativní vzorky lidí (tedy nejlépe takových, kteří se začali učit jezdit na kole ve stejném věku, mají najeto stejně km v podobném terénu a jedni jezdí od začátku jen vleže a druzí jen vestoje).
Pokud bereš stabilitu jako převrácenou hodnotu amplitudy vlnitého pohybu tak ta čistě z fyzikálního hlediska bude u lehokol vyšší, protože mají nižší těžiště, vlna bude mít úměrně vyšší frekvenci, ale amplituda bude menší. To je v určitých situacích i nevýhoda, např. když chci na lehokole myškou objet nějakou díru, musím přesunout celé těžiště, kdežto na vysokém kole jede těžiště rovně a jen spodek kola se patřičně vybočí. Zase na druhou stranu se lehokolo daleko ochotněji pokládá do zatáček (což je výhoda pro dynamické jezdce, ale nevýhoda pro začátečníky, kterým se to kolo rychle pokládá i když chtějí jet rovně a oni musí rychleji (než na vyšším kole) reagovat, když reagují pomalu, tak je to nutí zatáčet a tím vzniká dojem té nestability. Rychlejší reakce se ale dají natrénovat.
No a ještě bych dodal, že daleko větší rozdíly než mezi klasickým kolem a vysokým lehokolem jsou mezi různými typy lehokol (lowracer X highracer, SWB x LWB atd.) i mezi různými typy klasických kol (například stará cestovní kola s rozvorem přes 130 cm a snad 30" koly s těžkými ocelovými ráfky v porovnání s nějakým krátkým MTB nebo BMX - když jsem se učil jezdit na MTB, zažíval jsem podobné pocity, jako když jsem se o pár let později učil na lehokole. Přitom na tom starém "arabu" jsem předtím bez problémů jezdil i v terénu (včetně skákání a tak)).
Na to posouzeni ti staci jenom ty valce, jak jsem psal uz vys. S klasickym kolem to zvladne vetsina lidi za par minut, absolutne nepotrebujes porovnavat vek, najete kilometry, pocet roku stravenych v sedle a dalsi tebou jmenovane parametry. Proste nasedni a jed, radi se podivame.
Z lehace jsem nemel pocit, ze by sel ochotne do zatacek, na klasice se tomuhle pocitu rika, ze se kolo do zatacek lame. Je to dane konstrukci lehokola, ale v tomhle budou urcite obrovske rozdily uz diky jejich jednotlivym typum, jak sam pises. Kazdopadne jsem presvedceny o tom, ze se na to da zvyknout.
Prakticky všechna lehokola, na kterých jsem kdy jel šla do zatáček velmi dobře. Má to ovšem dva předpoklady: nesmíš se bát to opravdu položit a musíš vědět jak na to (tedy musíš mít řízení daného kola dostatečně "v ruce"). Ta první věc je pro všechna lehokola stejná (tedy se naučíš ten zpočátku divoký pocit položení se, je to podobné jako se na kánoi vyklonit daleko z lodi a opřít se jen pádlem o vodu), druhá může být naopak u různých kol velmi různá. Například až po cca 300 km nařízených s tandemem jsem teprv přišel na to, jak to vlastně v zatáčkách naklápět (nebo spíš jsem si vůbec troufnul se o to pokusit). Že to jde jsem věděl po jízdě na tomtéž kole s jinými zkušenějšími piloty. Do té doby jsem ovšem taky hodně řešil i to, jak vlastně tandem řídit rovně. S patřičnou dávkou zkušenosti jsem ale tandem nakonec zhodnotil jako kupodivu velmi živé a přesto snadno řiditelné kolo. Po přesednutí na vysoký a krátký (a navíc odpružený) Azub Max jsem měl hodně velké problémy se přeučit zpátky na svoje kolo.
No a co se týká válců: na nich bys taky musel porovnávat podobně zkušené jezdce:-) Na válcích bych to rád zkusil (myslím, že pokud to zvládne průměrný jezdec na klasice, tak bych to měl dát i já na svém lehokole), ale nemám je.
Z toho tandemu mám podobné zkušenosti, přece jen rozvor 230cm a spodek sedaček 40cm nad zemí jsou parametry které se už dost liší od ostatních kol (vpřímených i ležatých). Ale jak si na to člověk zvykne, dá se s tím zacházet dost obratně a lehce táhlé zatáčky nad 50km/h jsou s tím vyloženě potěšení :-).
Válce bych taky zkusil. Já sice nikdy nebyl talent na tyhle věci a lehokolo jsem se učil snad půl hodiny než jsem se uměl rozjet, ale taky mám dojem, že bych to zvládl. S jakými rozvory se vlastně dá na válce jít? Není tu nějaký Brňák co jedny má?
Myslím, že na těch 230cm by to byl custom.
No tandem na válce cpát ani nechci, to by asi bylo hodně divoké s tím pohonem 2x2. Ale třeba Azuby mají okolo 105cm rozvoru, lowracery klidně 130, tak se ptám, jaký ten rozsah vlastně je.
Tech 105 cm tam pujde pouzit naprosto s prehledem, silnicky v nejvetsich velikostech muzou mit i tenhle rozvor a valce se vyrabeji porad s rezervou. Popripade se daji jednoduse upravit na jakykoli rozvor, jediny zadrhel bude v sehnani lanka (na propojeni s prednim valcem) s patricnou delkou.
Tady jsem našel odpovědi na většinu otázek:
http://ruina.tam.cornell.edu/research/topics...
Tohle je taky zajímavé:
http://www.control.lth.se/~kja/Lectures...
Je to ale na delší četbu, přece jenom nejsem na tom s angličtinou nějak moc valně. Kdybyste ale něco taky vygoglili, tak sem stím. Jediná česká publikace zmiňující stabilitu na kterou jsem narazil je Mechanika jízdníhio kola od Cibuly, ale tam je tomu věnována jediná stránka a dost zjednodušeně.
Jedna věta mě ale docela dostala:
Mnoho lidí vidělo teoretickou výhodu v tom, že lehokolo s poháněným předním kolem a řízeným zadním kolem bude mít jednodušší přenos výkonu a jeho těžiště bude ležet blíže přednímu kolu, než u klasického uspořádání. U.S. Department of Transportation se zabýval konstrukcí bezpečného motocyklu s tímto uspořádáním. Ukázalo se, že takový motocykl je skutečně neočekávaně bezpečný: nenašel se nikdo, kdo by na něm totiž mohl jezdit.
P.S. No jo američani zase objevili ameriku. Tohle my tady přece už dávno víme :o)
Tož tohle mě zaujalo, prozkoumám to důkladněji. Na škole jsme Matlab k dispozici měli, teď už ho legálně samozřejmě nemám, že :-). No uvidíme, jestli JBike6 vyzkoušíme :-).
Taky jsem se v tom chtěl povrtat, ale mám MATLAB v práci tak až v lednu.
Vlnění při jízdě přikládám 2 důvody: 1) Vyšší těžiště, kde jakákoli reakce do strany, tedy zejména šlapání, působí menší výkyv, než na lehu s nižším těžištěm .. Např. 5 cm do boku u leha je jako min. 10 cm u klasiky ..
2) U leha jsou mnohem lehčí převody, kratší kliky, menší kola .. a to vše má vliv na kymácení .. Příklad: Když na klasice šlapu lehký převod, je problematičtější se udržet ( mi ne, .. obecně), než při těžších převodech .. Přece jen u leha nejsou?) převody 53/11 se 175 mm klikami a ještě na 28" kolech .. čili stabilitu lépe vyrovnám těžším převodem, než lehoučkým na lehu .. Ono vlastně to pojízdné křeslo je na pohodlí, tak tam těžké převody být nemohou už z principu .. :o) J.
Nazdar LEHOTROJANE.js!:-)
Jen pro tvé info:
Já mám na kole od nejlehčích převodů až po velmi těžké, které vůbec neušlápnu ani z kopce. Nevím, kam chodíš na ta moudra. Z mého pohledu znáš leho akorát ze zdejších diskuzí. Chtělo by to možná, abys nějaké pořádné leho nejdřív prubnul a pak bys možná mluvil jaksi... jinak.
Pozor! Prispevatel obsahuje mnozstvi debility vetsi nez male!!!
Podobné a opakující se "příspěvky" jsou ve fórech na úrovni důvodem k okamžitému zrušení registrace a banu na I.P.
Rozumím tomu dobře že JS nikdy na lehokole nejel ale všechny poučuje že to je blbost? No to se pozná frajer...
Pozor! Prispevatel obsahuje mnozstvi debility vetsi nez male!!!