Stavím si swb s horním řízením a teď přemýšlím zda mám lanka k brzdám a řazení táhnout celou délkou v uchycených bovdench, nebo zda mám na rámu táhnout část mimo bovden. V bovdenech se mi to líbí, neb je to konstrukčně jednodušší, ale mám obavy z vůle u přehazovačky.
Nemám zkušenosti s lehokolama, ale dovolím si zobecnit tento dotaz:
Má vůbec smysl přerušovat bowden a vést lanko venkem? Na silničce mám i zadní brzdu komplet v bovdenu, pokud je bovden v pořádku, na účinnosti (=brzdná/ovládací síla) se nic nepozná.
Na mtb se do toho práší, když to špatně zakončím, tak to drhne, musím to naněkolikrát přesně rozměřit a rozřezat. Asi převrtám oka na rámu a basta!
Přerušovaný bovden zase máš možnost promazavat, kdežto celkově uzavřené lanko už tak snadno nejde. Ale také můžeš dobře namazat už při první instalaci a pak už asi nemusíš mazat vůbec.
(ale také to může být úplná blbost, co řeším ;-) )
Pokud je celý v kuse s dobrými utěsněnými koncovkami, tak se tam bordel nedostane a bez problémů vydrží i celou sezonu bez zásahu při častém ježdění v bordelu. A po sezone vždy měním preventivně i když to řadí dobře.
Mazáním se pak akorát zvýší množství bordelku, který se tam dostává, takže k zanesení pak dojde o to rychleji. Mazání je podle mě už jen nouzovka, pokud nechci měnit a potřebuju rychle fungovat.
Přhazka řadí přesně a rychle i když má kompletní nezkracovanou dvoumetrovou délku lanka a celou v bovdenu. Vyhnout se musíš jen extra prudkým ohybům (poloměr nejlépe udržet nad 10cm všude) a při instalaci ten bowden prošplíchnout nebo prokápnout olejem. Pak to vydrží věky (jeden rok, i 5000km) bez údržby.
S potíží s pružností bovdenu jsem se setkal jen trošku a to u našeho tandemu. Zadní brzda má bowden dlouhý cca 330cm a je to superlevná kotoučovka Tektro H0. Tam už je trochu cítit, že součet nekvalitní brzdy a superdlouhého bowdenu má za následek tupé a nanicovaté brždění. Na singl lehokole s bowdeny do dvou metrů bych se toho nebál.
No,, jediné kolo, které mi kdy přes opakovanou výměnu bowdenů a neustálé seřizování chronicky špatně řadilo byl Azub a příčina byla pokaždé v tom, že do bowdenu se i přes utěsněné koncovky dostala špína, která neměla kudy ven, lanko pak mělo v bowdenu přílišný odpor. Na jiných kolech, na kterých mám lanka přehazky často rezavá, nenamazaná, mnoho let nevyměněná, to řadí úplně v pohodě a připisuju to právě krátkým bowdenům a tím menšímu odporu lanka.
Teď tam mám Rohloff s originálními lanky a bowdeny. Zajímavé na nich je to, že jsou to nerezová lanka v jakémsi teflonovém (nebo jakém) uložení, v návodu důrazně psali, že se to v žádném případě nesmí mazat (je to samomazné) a vypadá to, že to jaksi funguje, odpor lanka je i po roce odhadem stejný jako na začátku (a jezdím s tím i v prosoleném sněhu a podobných věcech). I kdyby ale nebyl, tak zrovna u tohoto řazení by to vůbec nevadilo.
Ano, neda mi to, abych nenapsal svou univerzalni reakci na jakekoli vzdechy ohledne razeni, prehazovacek atd. ROHLOFF je resenim vsech myslitelnych i nemyslitelnych problemu, vzdechu, narku a jeste je v souctu lehci (to pro honice gramu... :-)
Jak to řeší třeba právě probírané špinění lanka nebo pružení bovdenového vedení?
Lanko bys tam hledal marně, nikde z něho není vystavený ani kousek. Bowdeny na obou koncích vstupují přímo a hluboko do mechanismů (rukojeť na jednom a stavítko převodovky na druhém). Špínu tam nevím jak dostat, snad možná na desítky hodin potopit do slané vody, pak by tam možná mohlo něco té soli vlézt. Pružení bowdenů viz Pavlův popis jejich typu. Navíc z principu není potřeba, aby chodily tak přesně jako u přehazky.
nemáš pravdu. U nejjednoduššího typu rohloffa (to co mám já), tedy bez té krabičky, vedou lanka vedoucí k ovládací rukojeti asi 10 cm volně vzduchem a to přímo vedle poháněného kola, takže bordel se tam teoreticky může dostat bez problémů. U toho druhého typu se tam možná může dostat taky, to nevím přesně. Finta je v té samomaznosti bowdenu a v tom, že lanko se nemaže (je suché, nic se na něj nelepí) - a to je to, proč vůbec v tomto vláknu zmiňuji Rohloff. To, že se mi do bowdenů nedostala sůl, může být ale náhoda (ono se v letošní zimě zas tak nesolilo). Ale horší je možná ten prach.
Hlavní důvody, proč by měl rohloff řadit bezchybně i při zatuhlých lankách jsou dva:
a) polohování se děje přímo v náboji (ovládací rukojeť nepřipojená k náboji se otáčí naprosto volně)
b) nikde se netahá lanko pomocí pružiny, tak jako u klasické přehazky. Lanka vedoucí od řidítek jsou jednoduše dvě: jedno řadí nahoru, druhé dolů, tvoří tak jakousi uzavřenou smyčku. Takže případné zatuhlé lanko se posune hrubou silou pilota, nikoliv pružinou na přehazce.
Tyto dvě věci zajistí, že 1) nemusí lanka chodit přesně (tedy můžou klidně hodně pružit a ničemu to nevadí 2) nevadí ani případná vůle 3) tím pádem se nemusí během provozu vůbec nic seřizovat
Co vim ja, tak je Rohloff porad jeste o neco tezsi nez klasika- rozumnej "lepsi" radici sady (gramhonic urcite nebude porovnavat hmotnost Rohloffu s Aliviem :o)
Dalsi drobna nevyhoda- ubira jistou cast vykonu. Coz ale pro bezny pojeti jizdy pochopitelne nemusi byt zadny problem.
Naopak vyhody ted nezminuji, ty jsou nesporny.
S tou hmotností to bude nějaký divočejší, protože někde se dočteš těžší a někde lehčí, a pokaždé jinak. Hmotnost toho Rohloffu je asi relativně jasná, je to jeden kus, k němu dva bowdeny a jedna rukojeť. Ale teď s čím to srovnat? Přehazka, přesmyk, jejich bowdeny, jejich řazení (často součást brzdové páky - jak srovnat?), pak je tu relativně neodhadnutelně dlouhý kus řetězu ( 3x8 nebo 3x9 systém má mnohem delší napínací rameno než rohloff a někdy rohloff ani žádný nemá). A co momenty setrvačnosti? Rohloff má hmotnost koncentrovanou v rotujících částech a ty navíc rotují každá jinak rychle. Jak velký to má vliv? Není to třeba ještě větší hendikep než ta hmotnost samotná?
No a tohle všechno je potřeba zasadit do správného rámce: počítání jednotlivých gramů má vyznam pro nejšpičkovější profesionální sportovce, jimž na zvýšení výkonu o nějaké setiny nebo tisíciny procenta opravdu jde. Pro normální lidi naprostá pitomost. Komu se to nechce počítat ručně nechť se mrkne na http://www.kreuzotter.de/english/espeed.htm a vyzkouší si to: zadal jsem stoupání 5% relativně slušným výkonem 220W na horském kole. Podle hmotnosti kola (nechal jsem 12kg) a jezdce to vyjde okolo 15km/h. Zkusme nyní snižovat hmotnost kola tak, dokud se rychlost nezvedne o 0,1km/h. Snadno se zjistí, že pro tu desetinu je potřeba odlehčit o půl kila! A desetinu člověk ani nepozná, na čase jízdy nebo na výsledné průměrné rychlosti! A to vše je ještě na silnici, v terénu se zvedne podíl valivého odporu a význam hmotnosti dál klesá, trošku šikovnější výběr stopy snadno kompenzuje kilo i víc.
K tomu odporu opět to samé: je to jen pro špičkové sportovce. Většinu času žere 90% odpor vzuchu a 5-7% pláště, zbytek jde do ložisek, z nichž část je v pohonu. Zvednutí té části, která je v pohonu, o nějaký podíl nahoru je naprosto zanedbatelné. Dokonce i 20% nárůst by byl méně než setina procenta na celkovém výkonu potřebném pro danou rychlost. Normálního člověka tohle nezajímá.
Podle mě brání rozšíření Rohloffu kombinace dvou věcí: jeho odlišnost od hlavního proudu a jeho cena. Kdyby jednu z nich někdo zázrakem odstranil (a neříkám, že to jde), za pár let bude přehazovačka historií a nakonec by to skousnuli i ti závodníci. Tvrzení, že Rohloff je lékem na všechny problémy řazení, není podlě mě vůbec přehnané. Perfektní vyřešení uzavřených bowdenů a lanek na tom má svůj podíl, abychom se vrátili k tématu :-).
Precti si, na co reagujes- pisu jinymi slovy, ze pro normalni jezdeni to neni problem.
Z praxe- pokud ti o normalni jezdeni nejde, ale zavodis (nejde o ucast na zavodech, ale o snahu o nejaky vysledek)- hmotnost a jizdni odpory te zajimaji. Rekne se 200 gramu na razeni, jenomze ono je to i 150 g na plastich, 100 g rafky, 100 g sedlo atd.atd.- ve vysledku ti to da klidne 2 kila. A nepujde jenom o cistou vyhodu hmotnosti pouzitou treba ve tvem priklade, ale i o snazsi akceleraci, ovladatenost kola (takze obrovska vyhoda i u MTB). Dokonce bych skoro tvrdil, ze na silnici o tu hmotnost az tolik nejde, jako prave u MTB. Duvody jsi uvedl uz ty.
Jeste pro zajimavost- s Rohloffem se i na MTB uz nejaky cas zavodi. Ma svoje nevyhody, ale pro nekoho vyhody prevazuji.
Hmotnost Rohloffu oproti klasice vyssi je, tvrdi to i obchodni zastoupeni teto firmy. Zaroven ale prohlasili, ze letos chteji vyrobit model, ktery bude lehci nez radici soustava Shimano XTR, tak se nechme prekvapit.
Promiň, asi jsem to zas přehanal. Napsal jsi "pro normální ježdění to nemusí být problém", tak jsem chtěl zkusit přijít se zdůvodněním toho, že to "pro normální ježdění v žádném případě nemůže být problém". To je celé.
Jinak moc nerozumím tomu "A nepujde jenom o cistou vyhodu hmotnosti pouzitou treba ve tvem priklade, ale i o snazsi akceleraci, ovladatenost kola (takze obrovska vyhoda i u MTB)." Přece to je právě ta výhoda hmotnosti, ne? Akcelerace, ovladatelnost. Pak je tu ještě prudké táhlé stoupání, kde se lehčí kolo taky hodí, ale častěji je to ta akcelerace a v terénu i ovladatelnost.
Je jasné, že čím menší je rychlost, tím menší je podíl aerodynamiky a větší podíl toho ostatního. Tím pádem mají třeba ty odpory pohonu v terénu opravdu větší relativní význam. Jenže je pořád malý. Pořád trvám na tom, že není v lidských možnostech ho objektivně cítit. Když se roznodneš, že tam je, budeš ho cítit, když se roznodneš, že není, tak tam nebude. Pohybuje se to nejvýš v desetinách procenta tvého celkového výkonu, a necítil bys ani jednotky procent. Věřím tomu, že amatér jezdící stále stejnou trasu dlouhodobě, může při sbírání spousty dat (tep nebo mech. výkon na klikách, rychlosti, časy) a jejich pečlivé analýze objevit rozdíl třeba o dvě procenta nebo podobně, s jistou dávkou věrohodnosti výsledku. Ale pořád jsem přesvědčený, že Rohloff a podobné systémy budou kus pod jedním procentem. Ale jel jsem s tím jen krátce. Otec si teď staví kolo s nějakými převodovkami, dokonce dvě v sérii, tak jsem zvědavý na výsledky.
Na lehký Rohloff jsem taky zvědavý, hlavně na cenu a životnost. Ono je těžké ten současný s něčím srovnávat i kvůli té enormní životnosti, jaké se normální systémy neblíží.
jedna věc je hmotnost a přidané odpory, druhá věc je lepší řazení, já např. s rohloffem jezdím o dost rychleji právě proto, že řadím narozdíl od předchozího stavu bezchybně a spolehlivě (což ovšem není případ závodníků s pokaždé novými dokonale seřízenými přehazovačkami). Pro normálního člověka je to ale důležitá věc. Navíc čas, který bych případně promarnil i o dost pomalejší jízdou s rohloffem (což ovšem není pravda) bych v případě přehazovačky musel investovat do jejího seřizování (což samozřejmě závodníky opět nezajímá).
Jedna důležitá věc, kterou jste nezmínili, je to, že rohloff přidává tu hmotnost do zadního kola, což v případě odpružení má negativní vliv (já ho teda nepozoruju, ale to je tím, že mám současné době odpružení v příšerném stavu).
Nemusi jit v zadnym pripade o zavodeni, nejenom ja mam i pri treninku saltr vzdycky serizeny tak, aby radil bezchybne.
O presnosti razeni za kazdych podminek tady nepolemizuje nikdo, to je proste vyhoda Rohloffu. Razeni otocnou rukojeti je uz jina vec, to nemusi zdaleka vyhovovat kazdymu.
Dal nikdo netvrdil, ze by se s Rohloffem melo jezdit buhviproc nejak vyrazne pomaleji :o)
Vliv na odpruzeni zadni stavby zrovna v tehle diskuzi jeste nezaznel, i kdyz uz se tu probiral, je zrejmy. Sam jezdim na XC fullu, ale v terenu, takze by se me tykala castecna ztrata adheze taky.
V pohode, o nic nejde. S tim prikladem- zminoval jsi vliv hmotnosti na vysledny cas pri jizde do kopce, takze jsem doplnil, ze v terenu nepujde ani tak o tenhle priklad rovnomerne jizdy jako spis o akceleraci a ovladatelnost, coz je pro teren vyhoda vetsi.
Ad jizdni odpor Rohloffu- slo jenom o doplneni. Kolik W to skutecne dela ted z hlavy nevim, jenom jsem to zminil jako jednu z jeste neuvedenych nevyhod. Nakolik to komu pripada vyznamny uz je jina vec, skutecne bych musel presny udaj nekde vystrachat.
Cely muj prispevek nebyl polemikou jestli Rohloff ano nebo ne, jenom jsem tim chtel rict, ze na nektery druh jezdeni proste jeste moc neni (pres jine nesporne vyhody).
Jsem presvedceny o tom, ze pokud se bude na klasickym kole neco "revolucne" vyvijet, pujde prave o razeni a o pohon, prehazovacky a retezy jsou hrozne nachylny na vliv okoli.
Ve směru budoucího vývoje by mě zajímaly právě ty bowdeny, o kterých to vlákno začalo. Protože jak vysvětluje PavelŠ, jde je udělat méně náchylnými k problémům jako třeba u toho Rohloffu, ale nějak mi pořád ještě připadají takové zranitelné. I triviální nehoda dokáže vhodným poškozením bowdenu kolo znepojízdnit, nebo umožnit jen nouzové dojetí. Nějak mě ale nenapadá nic drasticky odlišného od bowdenu - přece jen potřebuju mechanicky spojit dvě části kola co se vzájemně pohybují. Třeba někdo něco vymyslí.
Tady je přesnější porovnání váhy:
http://www.detskevoziky.com/?p=productsMore&...
Myslím že porovnávaly celkem přesně, u přesmykače tam je na obrázku i ten kousek řetězu, který tam musí být navíc. Akorát tam nevidim, co za osazení bylo v porovnání.
Váhové navýšení mi přijde poměrně velké, přeci jen téměř 400g už je hodně. A to v případě použití na fullu by se ten váhový rozdíl ještě zvětšil, protože na fullu by bylo ještě nutno pořešit prodlužování řetězu když jde kolo do zdvihu (které není u vyšších zdvihů vůbec tak zanedbatelné).
A pak i když uvádí, že Rohloff je na jakékoliv použití, dokonce i DH, tak mě by se na fullu ani trošku nelíbily dvě věci:
- kromě těch gramů navíc ještě výrazně přesunutí dost velké váhy z odpružené části kola na neopruženou
- významný posun těžiště kola k zadnímu kolu, ta váha na zadním náboji není vůbec dobrá pro hraní si v terénu a pro zvedání kola od země (i tak bunny hop pořádně neumím a pomáhám si za nášlapy, při představě, že by se mi posunula váha na zadní kolo už bych u pokusu o bunny hop to zadní nezved vůbec).
Ale také nezpochybňuju jeho výhody, který je také hodně.
A pak jsou tu ještě subjektivní detaily jako, že se Rohloff ovládá gripem, který já bych osobně nikdy nechtěl.
To nemyslím nijak proti Rohloffu, ale nechtěl bych žádné otočné řazení. Prostě nutnost pustit řídítka, když potřebuju přeřadit není nic pro mě. (Gripshiftové řazení jsem kdysi pár let jezdil, takže vím jaké to přesně je).
Pustit řidítka? Vždyť gripshifty jsou dělány od toho, abys je pouštět nemusel! To nechápu. Co používáš za řazení?
Pro mě je největší nevýhoda gripshiftů, že když začně pršet a nemáš rukavice (a často i když je máš), tak gripshifty prokluzují. Alespoň ty obyčejnější. U rohloffa nevím, ten jsem za mokra nezkoušel, ale běžný gripshift jsem už měl na několika dálkových kolech a vždy to dělalo značný problém.
Na druhou stranu je obrovská výhoda (zvláště u tandemů u přesmykače) že většina gripshiftů má tzv. mikroshift, to znamená, že mezi dvěmi polohami přesmykače je několik menších poloh, kterými se dá přesně doladit pozice přesmykače tak, aby nedřel o řetěz.
Asi si úplně nerozumíme a asi nejezdíš moc v těžkém terénu.
V těžším terénu musím celou dobu držet řídítka zcela, pevně a jistě a nemůžu je ani lehce uvolňovat.
Což není u Sram páček problém, prostě celou rukou stále pevně držím řídítka a jen koncem palcem zařadím.
Gripshift rozhodně dělaný na to, abys řídítka nemusel pouštět není a právě v tom je jeho problém. Pokud chceš řadit musíš celou ruku uvolnit a pootočit s ní. Sice to není úplné puštění řídítek, ale pro těžší terén je to v podstatě to samé, prostě tohle si dovolit nemůžu.
Jsou lidi, kteří to zvládnou s Gripshiftem i v těžkém terénu, přeci jen to přeřazení netrvá nijak dlouho, ale já tu jistotu nikdy neměl a gripshift mě v řazení v těžším terénu prostě výrazně omezoval.
A proto mi ani nesedí odřazování ukazováčkem, v těžším sjezdu potřebuju celý sjezd mít jeden prst na brzdě a to je u mě ukazováček (sice občas brzdím prostředníčkem, ale v tom nemám prostě takový cit a není to ono) a kombinace prostředníček na brzdové páce + ještě lehce pouštět řídítka ukazováčkem na odřazení, to už není to pravé, to už opět nedržím řídítka pořádně.
Při řazení palcem u Sramu mám pořád jistotu pevného držení, i když lehounce pohnu palcem.
A výhoda mikropoloh podle mě není žádná. Na dobře fungujících a seřízených páčkách mi stačí ta jedna poloha na všechny převody které jezdím, aniž by to mělo náznak škrtání řetězu o přesmykač. Ale je fakt, že u některých kombinací osa (hlanvě kratší osy) a přesmykač to problém někdy trošku byl.
Gripshift na MTB jsem taky velmi rychle vyměnil, na ležáku mi ale nijak nevadí i v těžším terénu, není třeba držet řidítka tak pevně, jelikož se o ně neopírám. Brzdit a řadit zároveň s převodovkou většinou není třeba, dá se přeřadit libovolně převodů i bez šlapání.
Rohloff má gripshift s trojúhelníkovým průřezem, takže riziko prokluzování za mokra je menší (navíc mám dojem, že se s tím nemusí hýbat takovou silou).
A na dobře seřízených páčkách mi taky stačí jedna poloha přesmykače (i na MTB s krátkým řetězem), s přesmykačem jsem neměl problém ani na ležáku s dlouhým zatuhlým bowdenem (abych se vrátil k tématu:-) ).
Já mám dojem, že rozdíl bude taky v tom, v jakém směru musíš ta řídítka držet. Na Azubu se spodním řízením se ti při nežádoucím pohybu pokusí vidlice vytrhnout řídítka z ruky ve směru osy rukojeti, zatímco na MTB je to kolmo k ní. Hlavní rozdíl ale je v tom, že na MTB neseš na řídítkách kus své váhy, když se jednou rukou pustíš, zapojíš zbytek těla do toho, abys nadlehčil tu druhou a nenabil si čumák vlastním zásahem do řízení. To silně limituje schopnost té zbylé ruky držet přesnou polohu při snaže řídítek někam se otočit. Na lehokole tam žádná váha těla není, můžu řídit přesně, citlivě a silně jen jednou rukou. I v terénu, zabořený do sněhu a podobně. Proto nám asi nepřijde na gripshiftech nic špatného, zatímco MTB lidi je často zavrhují.
Jo, ale ja se bavil o těch mikropolohách na tandemu. Tam je lanko k přesmykači dlouhé a často se stává, že standardní řazení bez mikropoloh nefunguje zcela přesně, proto jsme v Tandemservisu na kola, která měla jít do drsných podmínek, dávali Gripshifty. U singlů to asi bude jedno a u ležáku nejspíš taky. A v terénu. Když byl extra těžký, tak jsem se vždy soustředil jen na to, abych z toho kola nesletěl a ve vypjatých situacích neřadil vůbec. Taky proto, že jsem zvyklý z tandemu maximálně šetřit řetěz a proto řadím jen v co největším klidu. Zvyk je železná košile. I když je fakt, že v pořádném terénu jsem na klasice nikdy nebyl.
Ten terén je u mě hodně daný, že už dlouho jezdím na fullu a přeci jen tam se dá třeba po rovině nebo mírného kopce opravdu svištět i v poměrně dost rozbitém terénu, takže i tam se řadí dost. Ale i přesto, že full toho hodně pobere, tak řídítka se musí držet pořádně.
Pokud jde o úplné extrémy na hranici mojich technických schopností, tak v tu chvíli taky neřadím a musím se maximálně soustředit.
Dobrý bovden <--> žádný bovden :-)
Mám na řazení cca 40-50cm bovdenu celkem a zbytek je veden spodem bez něj. Bovden má najeto 14000Km a nemám nejmenší problém. Měním jednou ročně lanko a při té příležitosti promáznu silikonovým olejem a to je vše.
Brzdy ale raději ovládat kapalinou :-)
Na „zimní” kolo jsem si nechal na rám navařit trubičky, kterými procházejí bowdeny po celé délce. Na konci jsou ještě gumové nástavce (prodávají se), které při pohybu lanka stírají nečistoty. Lanka výhradně nerezová.
Považuji to za nejlepší řešení, díky kterému je bowden maximálně chráněn proti všemu sajrajtu. Toto kolo používám při zimních jízdách v prosolené sněhové břečce a k úplné spokojenosti.