Na internetu jsem narazil na nějaký "prográmek" pro posouzení tzv. "pogo efektu" - http://www.kreuzotter.de/english/eschwinge.htm.
Co to vlastně je ten pogo efekt? Při mé chabé "znalosti" angličtiny jsem pochopil, že to je něco ohledně vlivu šlapání na zavěšení zadního kola. Je ten prográmek k něčemu? Odborníci, vysvětlete nám laikům "vo co gou" a případně jak prográmek využít při konstrukci leháče.
Dík za instruktáž.
"Application not available, because your Browser does not support Java, or Java has been disabled.
"
No, tak tuhle hru si moc nezahraju:-(
Jinak ve strojarine ma "Pogo effect" spolecneho neco s vibracema...tusim, ze s vlastnima kmitama soucasti. Tak nevim jak to aplikovat na cyklistu:-(
Viz Azub.cz (www.azub.cz/cz/download/spam-2.pdf)
"Naprostou novinkou je i tzv. NO-POGO DESIGN.Pogo efekt je způsobován šlapáním, jelikož přinapínání řetězu se stlačuje zadní tlumič. Ideální tedy je, když řetěz prochází osou čepu zadní vidlice. V tompřípadě k žadnému stlačování nedochází. A právětento problém se nám podařilo odstranit díky vyosenému uložení čepu a tlumiče."
Vidis, odpoved jsem nasel primo u vas:-)
A mas je, pod svicnem nejvetsi tma :o)
Jinak podobny programky existuji i na klasicky MTB, kde zadas rozmery kvuli prepakovani zadni stavby a mela by z toho vyjet kinematika jejiho pohybu. Nemusi jit vzdycky o stlacovani tlumice vlivem slapani, treba u myho fullika funguje opacny efekt- cim vic do toho "dupu", tim vic se tlumic naopak roztahuje, pruzeni se tim temer uzavre, takze se pri silnym zaberu kolo chova vlastne jako hardtail.
Trošku jsem si s tím programem pohrál a je to asi takhle. Když si do programu zadám parametry (rozměry) svého leháče, tak posunováním otošného čepu zadní vidlice zjistím optimální polohu toho čepu, aby mi při šlapání zadní stavba co nejméně propružovala vlivem tahu řetězu. Je ovšem otázka, jak zjistím (asi) těžiště leháče, což je taky jeden z parametrů pro správný "výpočet".
Těžiště ?
Tak obecně těžiště libovolného tuhého tělesa zjistíš buď výpočtem - ale to bych nechal pro akademii věd a nebo experimentálně. Vycházejme z předpokladu, že pro potřeby výpočtů se s tuhým tělesem počítá jenom jako s hmotným bodem umístěným v těžišti původního tělesa. No a jak hu najdeš ? Když těleso zavěsíš za libovolnou jeho část (sedátko, řídítka) tak kolmice s vodorovnou podložkou která prochází tím bodem za který to visí zároveň prochází i těžištěm. Čili doporučuju postup zavěsit postupně kolo za 3 různá místa (zadní kolo, přední kolo a sedadlo) a z místa závěsu si vždycky spistit olovnici a zapamatovat si kudy ta nase kolmice vedla. Takhle to uděláš 3x a tam kde by se protínaly je těžiště ? Já jsem to vysvětlil trochu kostrbatě, ale snad to de pochopit.
No a pak dle meho tam musis pocitat i s tezistem cyklisty (lehokolisty). Alespon dle meho. Kdyz slapes, tak pravdepodobne na tom kole sedis. To znamena, ze teziste kolo versus kolo+cyklista je jine. A to uz se bude slozite hledat. To uz pak jeb spocitat, pripadne namodelovat v nejakem programu, jak jsem psal jinde.
pokud se ti podaří určit těžiště cyklisty (což zavěšováním půjde asi hůř, zavěšený cyklista se všelijak kroutí a nezůstane ve stejném tvaru jako na kole), tak těžiště soustavy se velmi snadno vypočítá jako vážený průměr obou těžišť. Metoda co popisuje níže Jirka (s mým dodatkem) je podle mě nejjednodušší.
Toz bud graficky a nebo matematicky....no problem (teda ted uz asi z hlavy jo:-) ).
Ale jak pises...zjistit teziste cloveka je asi nemozne. Vzdyt na kole neni staticky, ale porad se jeho teziste meni.
Jinak ta Jirkova metoda je pouzitelna....a i ten tvuj dodatek...ale zas by se to muselo dodelat matematicky...coz uz by asi nebyl problem. Kazdopadne je to veda pro medveda (ne pro naseho Medveda:-) )
To bych jednoduše změřil tak že si sedneš na kolo, najedeš předním kolem na osobní váhu, najedeš zadním kolem na váhu a těžiště leží ve vzdálenosti rozchodu kol v poměru zjištených zatížení (rozvor* váhapřední/váhaZadní). Ale takhle se dá změřit jenom jeden rozměr těžiště. Výška těžiště by se dala najít svislicí když se kolo se sedícím člověkem vybalancuje na zadním kole předním kolem nahoru(ale to asi běžný člověk vypadne ze sedla).
Aj jaj, no Jirka to o komentář níž vysvětlil lépe, už mi to nějak nemyslí :( Trošku matematiky, nějaký sinus kosinus, zvážit tlaky na kolo ve dvou bodech naklonění a ono to jde pak dopočítat (soustava kola s jezdcem stačí zjednodušit na úsečku ve středech kol zatíženou někde v ose hmotným bodem v neznámé výšce nad osou úsečky).
Vodorovnou souřadnici težiště ti poradím snadno: najdi váhu na vážení lidí (co na ní zjišťujeme jak se na nás podepsaly Vánoce) a nějakou podložku přibližně stejné výšky. Dej přední kolo na váhu a zadní na podložku, sedni na kolo a nech někoho přečíst údaj na váze. Pak to prohoď a zvaž zatížení zadního kola. Z jejich poměru a z rozvoru snadno spočteš jak daleko před zadním nebo za předním kolem máš těžiště.
Výška těžiště je složitější. Nikdy jsem se s ní moc nezalamoval. Odhadnout to jde tak, že když ležíš na sedladle a nohy máš na pedálech, tak je to asi 10-15cm nad kyčelníma kloubama, ale to je jen odhad. Změřit by to šlo asi zas tou váhou (nebo siloměrem). Nakloníš se na kole třeba o 30° (prostě známý úhel, čím víc tím líp) a změříš vodorovný tlak na zeď, o kterou se opíráš. Změříš ho ve dvou různých výškách a z toho už by to mělo jít vypočíst (z výšek měřění a těch dvou tlakových sil, připadně z toho úhlu a celkové hmotnosti a jednoho tlaku, nevím jistě, nechce se mě s tím babrat). Jiná metoda mě nenapadá.
Asi by se dalo položit tu váhu třeba na nějakou stoličku a změřit zatížení kol v případě, že je jedno třeba o 40 cm výš. Z několika takových měření už by mělo jít výšku těžiště dopočítat (a/nebo geometricky zkonstruovat) - analogicky, jak popisuješ podélnou vzdálenost těžiště od kol.
Jo, už mě to napadlo. Je to mnohem jednodušší než náklon do strany.
Vůbec nejjednodušší by bylo mít inklinometr, sednout na kolo předním kolem na váhu a jakoby udělat bentstop - někdo by tě podržel tak, abys stál těžištěm nad tou váhou. Změříš úhel, při kterým to bylo vyvážený, "nakreslíš" přímku procházející nábojem předního kola pod naměřeným úhlem od kolmice a najdeš její průsečík s tou svislou z prvního měření kdy kolo stálo vodorovně. Akorát je to malinko akrobatickej kousek. A blbě by se to dělalo na jinýc kolech než SWB typu Azub.