Dědeček dneska zase provětral stavebnici.
Akorát máme na ten rozrůstající se vozový park nějak malý byt...
....žeby důvod poohlídnout se po větším? (ne vozovým parku...;-) )
Uff.
Ty Vánoce jsou mor pro dětský režim. Ten starší, ucabrkanej po všemožných jesličkách, zalomil okamžitě. Ta mladší, co se pěkně na vzdoušku vyspinkala v kočárku ještě před chvíli pěla z postýlky: "Banááášku, banááášku, houpi, houpi", což jsem si, snad správně, přeložila jako: Ješíšku, panáčku, já tě budu kolíbati:-))
Mě to čeká zítra a pozítří. Ale už se na to těším :o)))
Je to k vzteku. Včera chytla bolení v krku matka dětí, tak jsme ji odeslali s paralenem a zázvorem do postele se vypotit.
No a dnes vnoci jsem se vzbudila s ostnatým drátem v krku. Odvelela jsem se do nejzazší postele v bytě, abych to neroznášela.
Jenže jakmile se ta havěť ráno vzbudila, tak mě samozřejmě objevila a nakvartýrovala se mi do peřin.
Teď jsou odesláni do Říčan s tatínkem, dědečkem a krůtou, aby si uklohnili něco k vobědu. Tatínek a dědeček jsou zatím zdrávi. Oni se preventivně léčili barmským rumíčkem.
Jdu se potit a dostat ten drát ven z krku:-))
....semotamo mrkni na reklamu v TV- tam se to zázrakama na "šmirgl v krku" jen tak hemží(ale na Rum nebyla ani jedna) :-((
Houpi houpi je ještě dobrý, u nás letos do zblbnutí frčí popěvek "Hajdom, hajdom, tečka kom" ;-)
Možná by pomohlo když si budete doma zpívat něco jiného :-))
A má to i pokračování:
Hajdom hajdom tečka kom,
vezmem dárky a jdem dom.
Jinak jsem ale tu adresu prubla a on ji fakt strýček Gůgl zná :o)))
https://sites.google.com/site/hajdomhajdomcom/home
A to už je slušnej úlet :-)
Nač kupovat dětem drahé hračky? Náš tříletý vnuk včera "objevil" bublinkovou fólii. Po krátkém "zácviku" starším bratrem se pak půl hodiny(!) intenzivně věnoval praskání bublinek. Nakonec jsem mu musela fólii sebrat a nasměrovat na jiné činnosti. Jinak by "propraskal" celý večer.
Však ty jsi se také jistě musela jistě učit, že Barunka (maminka Antonína Zápotockého) měla na hraní jen dvě polínka.
(Mimochodem, z hlediska rozvoje imaginace je to jistě lepší než dvě barbíny.)
Nějaká podobnost s Barunkou by tu byla. Kromě bublinkové fólie si včera ještě hrál s "prkýnkovou" stavebnicí. Akorát že těch "polínek = prkýnek" je ve stavebnici víc než dvě.
Včera si mě miláčkové zatáhli k sobě do kopojíčku (to není překlep, tak svůj pokojíček nazývají) a hráli jsme si na vaření. Jeden dělal dort a druhá klohnila něco na pánvi. Pak mě posadili na židličku k malému stolečku a všechno to jídlo jsem musela, samozřejmě imaginárně, sníst. Po jídle mi Franta nabídl imaginární karamelku, na což jsem mu odpověděla, že už bylo sladkého dost a že si ji schovám na později. Strčila jsem si imaginární karamelku jakože do kapsy.
Asi za hodinu nás volala máma ke skutečné večeři, a když jsme ji dojedli, tak mě Franta vybídl, abych si snědla tu karamelku.
Jakou karamelku?
Babi, no přeci tu, co máš v kapsičce.
Výborná hra je taky "na miminko" - to si lehneš na zemi, necháš si donést polštář a peřinku (tou Tě musí pochopitelně přikrýt), no a pak usneš - no a miminko se nesmí budit ;-)
Dnes si se mnou hrál mladej na nemocnou. Položil mě do postele a dělal pana doktora se svým dětským lékařským kufříkem. Vyndal stetoskop, přiložil mi ho na hlavu a mudře zamumlal: "Vše v pořádku, ale ještě musíš ležet"
Normálně by se mi ta hra velice zamlouvala, ale bohužel nejspíš byla vyvolaná tím, že mu mladší ségra o víkendu na horách zle upadla na hlavu a byla i s mámou odvezena houkačkou do ústecké nemocnice. Kluk o tom nemluvil, ale pravděpodobně se s tím potřeboval srovnat po svém.
Naštěstí se vše v dobré obrátilo. Táta si pro ně dnes do Ústí jel, což byl vlastně důvod, proč jsem staršího vyzvedávala ve školce.
Takže za mě raději "bujaré" hry než hra na dokrory.
Ty jo, že se mi Mimísové rozbijou, to je moje noční můra...
Zvlášť když ta starší je divoch. A po požití čehokoli sladkého dvojnásobný...
Tak hlavně, že jsi zdravá :o)))
Já jsem zdravá a ta malá snad taky, i když si myslím, že jedno kontrolní CTčko by to ještě chtělo.
Klasika, děti na lyžích s přilbičkou. Na kole s přilbičkou samozřejmě. A pak se to rozhodne v noci za tmy samo vylézat z postýlky a trefí se hlavou přímo na neuklizenou dřevěnou hračku.
Prosím, prosím, smutně koukám ...
Mladí jsou s vnukem (už skoro 3 roky) na výletě ve střední Americe.
Omalovánky jsou vymalované, Sluníčka a Mateřídoušky zná i pozpátku, Dětskou encyklopedii také (a budou tam do začátku března ...
Čím byste takového cvrčka zabavili?
Děkuji, P.
Nějak tomu dotazu nerozumím. Zábavných činností pro takto malé děti je spousta. Nechybí ještě nějaké upřesnění v tvé otázce? Např. čím zabavit malé dítě při jízdě v autě?
Jsou tam na "čundru", přesouvají se z místa na místo pěšky, lodí nebo érem
Katka píše:
"Knížka Encyklopedie pro nejmenší je fakt super, ale po těch téměř dvou týdnech už je přecijen dost okoukaná.
Stejně tak Sluníčko a Mateřídouška, co Petr dostal v letadle.
Vymalováno vše, co šlo.
Hry už známe zpaměti..
Hledala jsem nějaký obchod s knihami, abychom měli něco nového, marně ..."
Možná je na tak dlouhý poznávací výlet ještě moc malej. Dítě v tomto věku může klidně cestovat, ale pořád potřebuje nějakej řád a svoji postýlku.
Když byly naše děti malé (otec Péti *1981) uváděli pediatři, že děcko do cca 3. let nemá nikam cestovat, alébrž se "popelit" kolem komína (aby vědělo, kde je doma).
Oba starší sourozenci (svorně) tvrdí, že to bylo účelové tvrzení, neboť možností k cestování bylo málo.
Já s mými dětmi přibližně v podobném věku vyjela v listopadu 1989 na dva roky. Vyjeli jsme do ciziny, ale nejezdili z místa na místo. Vše se podřizovalo dětem a jejich režimu.
Pořád sním o tom, že vnoučata vezmu do Afriky na safari za zvířaty. Jednou to určitě uskutečníme. Zatím jsou na to moc malé. šlo by to tak, že bych našla jeden centrální dobře vybavený kemp třeba někde na Okavangu a z něj bychom vyráželi na jednodenní cesty. Dlouhé celodenní přesuny a spaní pokaždé někde jinde zatím nepřipadají v úvahu.
Takovéto cesty a jejich program se MUSÍ přizpůsobit věku dítěte. Jestli tam rodiče jeli, aby oni se kochali krásami americké přírody a dítě vzali sebou, protože "ono to nějak vydrží" (s Encyklopedií, Sluníčkem a Mateřídouškou!!!), je to špatně.
To jako vážně neumí zabavit vlastní dítě?!?
Je to "moderní" žena, stará strukturo!
Ono doma je to něco jiného, 500 metrů od bydliště je veškerý servis.
V Kostarice, Nikaragui, či na Grenadě nic takového není ...
Tak proč tam to dítě tahají? To to nevěděli předem?
Jsou (oba) stejně trhlí. Obávají se, že by mohli "něco" zmeškat
Jako co tam nic takového není?!?
Copak k zabavení dítěte něco potřebuje?!?
Jistě, bez hraček apod. je to náročnější, ale na to se snad měla připravit.
Nebo své dítě zná tak dobře, že si myslela, že mu encyklopedie, Sluníčko a Mateřídouška vydrží na pár týdnů?!?
Poprosil jsem o radu, pomoc. Místo pomoci dostávám "sodu", jako bych byl původcem já.
Děkuji ti radko, jsi neobyčejně laskavá a já si tvé pomoci vážím!
Někde si psal, že máš tři vnoučata.
Opravdu jsi chtěl radu nebo jsi se jen chtěl pochlubit, v jakých dálavách potomstvo výletuje?!?
Promiň, ale tvůj dotaz fakt vyznívá jako by rodiče byli mimoni.
Máme doma 2 leté batole a vím, co je to za fušku ho občas zabavit. A opravdu mě udivuje, že toho rodiče nejsou schopni.
Je fakt, že se téma skulilo jinam, než si chtěl, ale jak si zasel, tak si sklidil.
Ale jakápak soda. Dali se na boj a musí ho dobojovat. Oni se z toho oklepou a dítě taky. Jen musí rodičové pochopit, že místo krás Ohňové země budou s dítětem vystříhávat paňáky.
Taky dobrý. Dítě to pochopí po svém.
Jen připomenu, že jsou ve střední Americe (směřují do Mexika).
Mohli vědět, že země do kterých jedou, jsou rozvojové, proti ČR zaostalé?
Už to vědí.
"Mohli vědět, že země do kterých jedou, jsou rozvojové, proti ČR zaostalé?"
Tu otázku fakt myslíš vážně nebo jsem jen nepostřehla ironii?
Děkuji i tobě za neradu.
Zřejmě místní mámy a babičky nepochopily, že chci pomoci (mladí o to nežádali, poradí si) řešit situaci, ne to "co se mělo".
Co už se stalo, stalo se ...
V dopravních prostředcích: říkadla, pohádky (vyprávěné nebo nahrané např. v telefonu), "povídej, co vidíš", ...
Při procházce po městě: zastávky u zajímavých objektů a povídat, vymýšlet si příběhy, ...
Procházky mimo město: hrát "na schovku", na honěnou, zpívání písniček při pochodu, kreslení do písku či hlíny, stavění domečků pro skřítky, sbírání kamínků, šišek, hledání "pokladu", ...
Těch činností je tolik! Ale musí rodiče taky trochu projevit kreativnost.
...pak mi (také)nějak uniká smysl tvé otázky- jak jim TY možeš pomoct se zabavením dítěte na dálku? Přece sám víš(nebo ne?), že si musí pomoct sami- je to přece JEJICH potomek...:-O
Moderní žena? Nač si pak na takovoudle štrapáci brala dítě? Moderní žena by je nechala dědovi, ať má co dělat- nebo by si ho nepořizovala vůbec! ;-)
"Miluju" lidi, co dokážou na dálku přes počítač radit druhým, zda si mají nebo nemají pořizovat děti:-))
....já zase "miluju" lidi, co si pozorně nepřečtou nač odpovídají- to nebyla žádna rada, jen profil "moderní ženy".....;-) (opožděná reakce pro nedostupný PC)
Každé dítě je jiné. Já vždy obdivovala ty příběhy cestovatelů, kdy tahali děti v cyklovozíku třeba šest týdnů. To neumím. Naše vnoučata cyklovozík upřimně nenávidí.
A že bych jim do něj dala ipoda s pohádkama to zas neusnesu já.
Tož se musíme vzájemně nějak přizpůsobovat. Taky toho teď zrovna moc na kole nenajezdím.
Život není peříčko:-))
V nejbližším marketu pobrat letáky a koupit nůžky - chvilku zabere vystřihování jednotlivých komponent, pak se dá do zblbnutí hrát na obchod ;-) Navíc se při "obchodování" dá občas i něco udělat (činnosti, u kterých není třeba moc mozku;-)
U nás zatím stačí sbírání klacíků a kamínků.
Už máme na terase slušnou sbírku :o)))
A během cesty se s takovým klacíkem dá dělat spousty věcí.
Ano. Klacíky, kamínky, šišky a počítání žaludů. Jenže s tím nikam nedojedeš.
Víš jak je ta Jižní Amerika dlouhá?
To je s dětmi v tomto věku na několik let a stejně si z toho budou pamatovat jen to, co dělal táta a co dělala máma.
Ano, sbíráním klacíků a kamínků jsem taky v dětském věku začínal, teď na podzim života jsem přešel ke sbírání gumiček do vlasů - zabavím se tím a nevím, co je dlouhá chvíle :-)
Víte, jak se opravuje střecha paneláku?
"Babi, to by musel být dlouhý zebzík, abych po něm vylezl na stcechu toho domu" (šli jsme okolo 13patrového paneláku).
"A proč bys lezl na tu střechu?"
"Kdyby potčebovala oplavit."
"A ty umíš opravit střechu?"
"Vzal bych si šloubovák, vylezl po zebzíku na tu stcechu, odslouboval bych ji, slezl s ní dolu, polozil bych jí na zem, vzal novou, vylezl naholu, polozil bych jí tam a psislouboval bych jí."
A je to! 8-)))
Když se na to jde s rozumem, tak jak prosté. Tohle kreativní myšlení evidentně chybělo té firmě co nám opravovala střechu :-)
Po Matíkovi a Patíkovi (na některé mnohokrát shlédnuté díly už jsem začínala být alergická) je u nás teď v kurzu Máša a medvěd
https://www.jenpohadky.cz/masa-a-medved
Tyhle pohádky jsou fakt dost dobrý - vůbec jsem neměla tušení, že něco takového existuje, ale teď na to doma koukáme, i když tu Mimís není.
Díky za tip :-). Zkusím to uplatnit, až bude mladej važadovat "videjo".
Nevím, kolik je mladýmu, ale tohle snad musí pobavit v každém věku. Aspoň my se u toho doma docela bavíme :o)))
Je to jak s vlkem a zajícem - na ty se dá také koukat v jakémkoli věku.
Nedávno mu byly tři roky. Teď jsem to s ním zkusila - nejprve vyžadoval traktory, pak se ale na dva díly podíval a že prý zítra zase :-).
Minulý týden jsem hlídal vnuka. Pořád chtěl pustit pohádku, tak jsem mu vyhověl. https://www.ulozto.cz/!9ZFOLzfTb3W6/snehurka-a-sedm-trpasliku-1937-cz-720x528-tx-avi
Seděl jako přimražený a koukal na bednu. Vzpomínám, že se mi tahle pohádka taky moc líbila. :-)
Jéééé, super, moc díky, já ji nedávno v televizi propásla.
Teda doufám, že je to ta kreslená klasika...
U nás teď jede Mašinka Tomáš. Má to tu výhodu, že kromě videíček jsou k tomu knížky a časopísky. Takže s vnoukem broukem chodí máma do knihovny k panu knihovníkovi, který občas poradí a přihodí do hromádky i nějakou knížku bez mašinek.
Je to fajn. Kluk se jednak naučil rozdíl mezi koupit v krámě a půjčit v knihovně a druhak si knížek začal nějak víc vážit.
Jj, Mašinka Tomáš u nás frčí také. V knihovně se půjčují knihy, máme puzzle, jednu v dřevěném provedení z Vánočních trhů, pak Ježíšek přinesl nějakou co jezdí houká, sledují se pohádky a teď mám objednanou i hru. Ta ale bude až na hory.
.
Žijeme sice jako domácnost bez dveří, ale dnes jsme zkontrolovali medvědy v Berouně a mašinky v Lužné. Zdá se, že vše v pořádku a jaro může začít:-))
Ekologická stopa jako prase. :)
Docela se obávám toho, jak dopadne luženské muzeum jestli fakt na Masaryčce udělají železniční muzeum.
Přitom
a) v Praze je muzeí a muzeí
b) žádné z pražských muzeí nenabízí k prohlídce také úžasnou možnost výletu do nekonečných lesů.
Ale no jo pořád:-)), já vím.
Ale dostali jsme vnoučka narychlo bez kola i odrážedla (vozík nesnáší). A tak jsme vyrazili na medvědy a na mašinky a pak na procházku po lesích a protože zatím nezaseto, tak taky po těch minerálech (zkamenělé dřevo).
Muzeum v Lužné je skvělé pro děti, vše více méně venku, a kdyby nás nevyhodili ve tři odpoledne (což je dle mého soudu v sobotu příliš brzy), tak jsme tam strávili ještě několik hodin. Určitě tam zase jednou budeme muset:-))
Důležité je, že kluk chřipku nedostal a...klepu na dřevo...ani nedostane:-))
...používá preventívně (R)Um?
Taková hodně typická příhoda s děmi, kterých jsou asi plné mimibazary, či jak se to jmenuje:
Rok a půl stará vnučka sebrala u mě na poličce dřevěnou figurku slona, přinesla a hrdě hlásí "šlon". Nadšeně jsem pochválila "ano, to je slon". Pokračovala "túúúú, túúúú". Neméně nadšená odpověď: "Ano, správně, slon troubí túúú, túúú".
Pak otočila figurku vzhůru nohama, píchla slonovi k zadním nohám a důrazně sdělila "pipina". (A potvora malá asi vytušila, že je to něco mimořádného, protože tady moje nadšené "ano, tady má slon pipinu" nenásledovalo, a opakuje to od té doby pořád a každému.)
Řekl bych, že pro mnoho lidí to bude docela překvapivá informace :-)
....a proč nenásledovalo "nadšené ano...? Žeby bylo dítě chytřejší jak babička? :-O ;-)
Ještě ty začínej s PROČ?
....to víš- důchodci se vracejí do dětských let....;-)
Vozový park se nám nečekaně rozšířil
https://vrstevnice.rajce.idnes.cz/20180414...
https://vrstevnice.rajce.idnes.cz/20180414...
Je to zkrátka ženská :o)))
https://vrstevnice.rajce.idnes.cz/20180414...
Na půdě včera Mimiš objevila kolečkové brusle.
Ale začátky jsou těžší než si myslela
https://vrstevnice.rajce.idnes.cz/20180414...
Tak přesně tímhle způsobem ve středu jela, tedy pokoušela se jet na bruslích jedna asi tak 25 letá, takže tvoje Mimiš má asi tak 20 let náskok :-))
Všestranný sportovec :)
Ještěže žil kdysi generál Laudon, respektive že o něm někdo složil písničku. Díky té "povídací" pasáži:
- Stůj!
- Kdo tam?
...
jsme dnes zvládli s vnuky (3,5 a 6 let) pěší výšlap z Capartic na vrchol Čerchova a zpět. Většinu cesty kluci vymýšleli, jaká ženská vede tu vojenskou kontrolu a vůbec nemysleli na bolavé nožičky.
A měli jste i třeba "plešatou s křivejma nohama"? My to zpívávali na vodě, bylo to akorát do rytmu pádlování (nebo vylejvání vody) na pramici ;-)
Tak tuhle jsme zrovna nezpívali. Zato jsem zjistila, že hoši "ovládají" nějaké cizí jazyky, které vzdáleně připomínají finštinu či holandštinu. Některá slova jsem ani nebyla schopná po nich zopakovat.
8-))
"Mohl bys nám dát vědět, kdy budeš doma?"
"?"
"Až půjdeme do porodnice, aby se někdo postaral o Péťu ..."
"A kdy máte termín?"
"No, doktor říkal, že 6.7., ale zároveň že je to obvykle dřív."
"Takže na chatu už odjíždět nemám?"
"Ale jo, jenom kdybys byl doma, až to bude akutní!"
(´vole!´8-D)
Déšť je nuda, ale louže umí suprové :o)))
Tyhle chvíle s dětmi se nedají zapomenout.
Představ si - moji kluci, dvojčata, asi v tomhle věku. Jdeme celá rodina na procházku po lesní cestě, uprostřed najednou hovno. Kluci se zájmem proti sobě podřepli k tomu hovnu, zkoumali to pohledem, mlčeli, asi po půl minutě Daneček vstal, pronesl nahlas "hovno", načež vstal i Míša a rodina pokračovala v procházce.
Jojo, kluci jsou chytrý po mně :-)
Od včerejška jsou na mě tři :o)))
Nádhera malinká:-))
Mars nebo Venuše?
Mars :o)))
Tak si ho užij, miláčka malinkýho.
Sakra, to ti zas přibyde kilometrů s kindervágnem:-))
Veselit se bude tatínek - právě jsem zjistila, co že to kluci dělají venku za keřem. Na vrcholku hromady jemného písku (určeného na zasypání výkopu) stálo synátorovo kolo. Stálo samo, neb mělo zadní kolo zahrabané do písku po horní ráfek. Synátor právě nasedal, že "hele jak to odpálím a sjedu to". Sjel bokem do písku, kolo zůstalo stát. Zavelela jsem vyhrabat a odnesla ho dom s tím, že dokud ho tatínek neodpískuje, má kolo zaracha.
Nemáte někdo dobrý tip, jak snadno dostat jemný píseček ze zadní brzdy, zadní osy, zadní kazety, zadní přehazovačky a zadní části řetětu (ve vzorku pneumatiky ho dokážu nechat)??? ;-)
Voda, normální hadice na vodovod a delší dobu vystříkávat slabším proudem.
Dobrý je také zahradní postřikovač rostlin na 5 litrů. Naplnit vlažnou vodou s kapkou saponátu, natlakovat a stříkat a stříkat :-)
Zahradní postřikovač používám jako cestovní očišťovadlo horáka, když je bláto, dobře to funguje, a se 4 litry dost dobře umeju kolo.
HOši dnes odpoledne společně vyčistili a promazali kolo. Neuhádnete, co dělal synátor, když jsem ho večer volala domů... Jojo, vyjížděl na výše uvedenou hromadu písku, aby ji vzápětí sjížděl:oD Prý se ale písek do kola URČITĚ nedostal, když ho přece nezahrabávali, ale jenom projížděli... Mimochodem jiný kamarád drtil tu hromadu na takové té skládací koloběžce s minikolečkama;-))) Je krásný ten dětský svět... Já onehdy cítila takové výčitky vůči bruslím, když jsem se vracela 4 km v bouřce...
Chlapský cyklovýlet. Já, syn, vnuk(4). Vedro. Během jízdy se synem řešíme možnost zastávky v hospodě Na Kopečku a pivní nabídku. Vnuk zřejmě pozorně naslouchá.
Vnuk: Dědo, chceš si užít alkohol?
Já: Matýsku, já si chci užít tebe.
Vnuk: Tati, chceš si užít mně nebo alkohol?
Dnes s vnoučaty na hřišti:
Děti se rozhodly hrát si na školkový výlet po Praze. No jo, reakce na nový školní rok.
Takže jely na výlet vlakem (houpačka), kde se ztratila paní učitelka (kaštan). Nikdo se po ní nesháněl.
V tramvaji (houpací kůň na pružině) se ztratily děti (žaludy). Bylo vyhlášeno pátrání. Přijeli záchranáři (po skluzavce pušteny kamínky). Děti nalezeny. Vnouček zavelel, že se jde k dědovi na návštěvu. Zamířil k plotu, za kterým rostla dýně. Ukázal na ni prstem a pravil: "Děda je doma! Kouká na televizi."
Když jsem to před chvíli vykládala dědovi, tak se urazil, že on teda není žádná dýně:-))
Je vidět, že děti ovládají železničářský slang, když paní učitelka je kaštan.
Modřanskâ, sobota odpoledne.
Čas kdy vyjíždějí ONY.
Ty dlouhonohé, štíhlé.
"Kam jedem, dědo? "
"Do Prahy, kluku".
Je to jak v pohádce, jedem podél Vltavy, krása...
"Dědo, kam jedem?"
"Do, Prahy, kluku"
"Dědo, mám přehodit? "
"Přehoď, kluku"
Dědo, furt jen dědo.
"Kluku, když mi něco chceš, cinkni na zvonek, nemusiš vsude řvat "dědo" .
Maji tak dlouhe nohy, nebo je to jen klam zpusobeny tema bruslema?
Otazek mnoho. "Dědo, kam dál" .
Kluku, to kdybych věděl...
a) je to způsobeno těma bruslema
b) můj kamarád tenhle týden slavil padesátiny, tak jsem mu vysvětloval, že je to fajn, že se mu opět rozšířil okruh hezkých ženských. Nakonec bude každá "sau šíne fró", jak říkával dědeček. (so schöne frau)
To je nehezké, skoro jako razil Marian:
"není škaredých žen, jen málo pijeme" :-)
Za oslovení dědo se nestyď. Přeci kluk nebude na tebe cinkat jak na služebnou:-))
Nestydím se
Sere mě :-)
Ale jen tak malinko, tak, že to ani nebolí, vlastně vůbec to nebolí, naopak.
Smutnější by bylo, kdyby kluk na takovou trosku řval "tâto"
Dětské víkendové hlášky:
V lese
Děti, tahle houba se jmenuje klouzek, je jedlá a dobrá a můžete ji sbírat.
Za pět minut.
Jéé, našel jsem Kalouska!
V kuchyni
Co je to za sýr?
To je feta.
Aha. Mně ta bufeta moc nechutná.
Máte-li děti nebo vnoučata v Praze a okolí, jděte tam. My tam byli minulý týden v sobotu se čtyřletým a dvouapůlletou šest hodin a nenudili se.
Muzeum, které pochopilo, že v dnešní době se s vycpaným vypelichaným vlkem neuživí.
https://bydleni.idnes.cz/studio-mjolk-narodni...
Bez husičky to na Martina prostě nejde
My byli s dětma včera na Martinském posvícení v Archeoparku v Liboci. Vnouček se ptal Martina v kostýmu s pláštěm, proč se tomu říká posvícení, zda se u toho svítí.
Jenže Martin, zdálo se mi, byl již trochu "posvěcen" svařákem, tak pouze děl: "Jo, synku, to bych taky rád věděl?"
Ten Archeopark je takový zvláštní. Sice tam cosi vybudovali, ale pár let už tam nic nepřibývá a blbý je, že je otevřen jen při pár akcích ročně.
Nějak jsem nepochopila smysl tohoto zařízení.
Nebylo cílem získat nějaké dotační peníze? To by pak dávalo smysl.
Domnívám se, že z hlediska dotací bude zrovna tento projekt živořit hluboko pod průměrem. Zcela určitě ho pobijou sprotovní (zejména fotbalové) svazy a jednoznačně také obskurní politické strany, které již dávno nežijí ze stranických příspěvků a známek ale ze státnívh dotací:-))
To bych neřekla - tohle jsou jejich stránkyhttp://www.archaia.cz/liboc/liboc.htm
Tady je i pár fotek http://www.kudyznudy.cz/aktivity-a-akce...
Popis čtenáře nadchne, ale realita poněkud odradí. Bohužel třeba roční přehled akcí nikde nenajdeš.
To je asi věc vkusu. Osobně, kdybych v tuto chvíli měla děti v příhodném věku, tak bych třeba zkusila ty jejich archeologické příměstské tábory. Malej Franta je už teď, jako ostatně snad každý kluk, zamilovanej do zkamenělin a archeologických vykopávek, takže u Tigra kupujeme ty jejich preparáty dinosaurů v sádře, které si dokáže hodiny a hodiny vyšťourávat:-))
Prostě, jak kdo chce.
No, nechci ti brát iluze, ale mám pocit, že tábor už je poněkud pasé...
http://www.archaia.cz/liboc/lib_tabr.htm#tabory
Týdny experimentální archeologie také asi příliš nefungují
http://www.archaia.cz/liboc/lib_exp.htm#tyden
Jediné, co by mohlo snad ještě fungovat, jsou ty kurzy, ale moc bych na to nesázela http://www.archaia.cz/liboc/lib_kurz.htm#kurzy
Poněkud "mrtvě" působí i stránky provozovatele Archaia http://www.archaia.cz/
A nové stránky na které je tam odkaz, je jen "nepopsaný list"...
Ale je docela škoda, že to nežije. Myšlenka je určitě zajímavá.
Iluze mi nebereš. Pořád pořádají věci pro děti, i když už na ně neberou ani korunu dotací.
Furt lepší než prohlásit své děti před světem za duševně nemocné a veřejně propírat jejich diagnozu. Za dotace!
Však se jen podívej kolem sebe, co někteří otcové dokáži kvůli dotacím udělat svým synům.
A to jsou přesně ti, co ohněm spravedlivých a s plamenným srdcem bojují proti pár obskurním neziskovkám, které z dotací vydolují na činnost svých krásných 15 000 ročně:-))
Tentokrát bez dětí, ale o dětech. Vyrobily jsme adventní kalendář s tetou Týnou. Já šila pytlíčky, ona plnila. Na zítra nám zbyly ještě 2x2 pytlíčky na poslední dny.
Ale prokecaly jsme u toho celej večer a vyžahly láhev Bordeaux z dědova archívu:-))
Sníh máme letos odškrtnutý. Za mě už může přijít jaro!
A to zas NE! Já v týdnu koupila v lidlu podprdelníky https://www.lidl-shop.cz/CRIVIT-Kluzak-na-snih... , zkoušeli jsme je včera, jedou jak blázen. A podle obrázku se dají zaháknout za sebe, takže si můžou rozbít hubu dva naráz;-). A potřebujeme otestovat, jak dlouho v naší péči vydrží, takže klidně ať sněží...
Na ty jsem také koukala, ale máme ještě ty klasické plastové.
Navíc mě ta možnost zaháknutí zatím odradila. Ne, nechci na kopci řešit, kdo bude mašinka a kdo vagonek a pod kopcem rozmotávat klubko nohou a rukou :o)))
Já sice na dnešek boby připravila, ale pro změnu lilo jak z konve. Přesto jsme vyrazili v pláštěnkách pro chvojí na adventní věnec. A potěšilo mě, že jsme vyrobili věnec dokonale minimalistický s tím, že všechny ty pozlátka necháme strace - zlodějce. Dokonce mi prošlo i to, že jsem zapomněla zakoupit nové svíčky. Stejně to vyschne a v půlce adventu to budu znovu přeplejtat:-))
Mě se na nich právě proti těm tvrdým plastákům líbí to, že se dají srolovat nebo obmotat na bágl, a tedy brát bez větších omezení na libovolný výlet. A to nejen s dětmi. Už se těším, až je vezmeme na slunovrat na Kleť, abychom dolů nemuseli jet po zádeli jako vloni;-) Taková sjezdovka, jestli bude sníh, to bude výzva :-D
No jo. Už to začalo najíždět. Dvě dětské postýlky dnes zabydleny. Do Ježíška se rozrosteme na třináct.
Zítra musíme stihnout rozsvěcení světel na Karlově mostě. Věděli jste, že na Karlově mostě rozsvěcí lampy pan lampář ručně?
https://www.novinky.cz/muzi/457713-prazske...
To mě připomnělo víkend v Vratislavi. I tam ,na Tumském ostrově, rozsvěcí lampář ručně. Byli jsme tam na prohlídce organizované městským info centrem - prohlídka je mimochodem zdarma - průvodkyně nám krom historie Tumského ostrova převyprávěla i historii osvětlení ve Vratislavi. Pak přijel lampář a při svém obíhání těch asi 120 světel rozhodně nechtěl spolupracovat s nějakými turisty, myslím, že ani nepozdravil, natož že by něco sám řekl.
Když je někde zmínka o lampářích, tak vždycky jenom o rozsvěcování, ale nikdy nikde ani zmínka o zhášení :-)
Tak lampář z Karlova mostu je velmi komunikativní. Táhla se za ním hromada děcek, se všemi si povídal a nechal děti rozsvěcet. A protože je postavy skutečně impozantní, davy turistů se před ním rozestupovaly.
Darovala jsem asi před měsícem vnoučkovi takový sranda raketoplánek s mrňavým solárkem, který po nasvícení raketoplánek oživí. Taková titěrná hračka od Tigra za pár korun.
Kdybych věděla, co způsobím:-))
Vnouček je zcela pohlcen zkoumáním vesmíru. Ve školce vysvětluje paní učitelce gravitaci, pamatuje si všechna jména raketoplánů, odříkává jména planet podle vzdálenosti od Slunce (babi přeci Pluto už není planeta), když popletu jména kosmonautů, kteří přistáli na Měsíci, jsem okamžitě opravena.
Dnes nám černá díra schlamstla po koupání pyžamo.
Myslela jsem si, že na knížky pro děti od Lucy a Stephena Hawkingových máme ještě několik let času.
Mrška malá věděla kde v knihovně jsou a už máme rozečteno.
Taky mohla, mrška malá, vědět kde máte v knihovně Petr, Ida a miminko. To pak jsou mnohem zajímavější debaty.
To mohla. Naštěstí jsme mrsku odtáhli na sníh a dnes mrska ujela na běžkách 14 km, což myslím je na 4,5 roku celkem dobrý výkon. Krásne slunecno, děcko ani jednou nezazlobilo a na raketoplány nevzpomnelo:-))
To jsem na běžkách odjel za celý život.
Tohle je vlastně o mě:
https://www.youtube.com/watch?v=asiV4wxYQRg
Ivan Mládek, Ve Špindlerově mlýně
Dovolím si malou reklamu pro kluky (a taky holky) v každém věku. Když se zkazí počasí, navštivte Jiřetín pod Bukovou a jděte na exkurzi do továrny Detoa. Uvidíte parádní věci, jak se dělají dřevěné hračky a pak si velcí i malí kluci mohou pohrát v místní dílně a vyrobit, co jim libo.
My tedy furt ještě jedem v kosmickém výzkumu:-))
A zde ještě odpověď pro PepikW z tématu o navyšování limitu rychlosti pro elektrokola (nechci to tam řešit, patří to spíše sem).
Jak bude v reálu vypadat space vehicle poháněnej solným roztokem uvidíme, až ho po předání společně sestavíme. Je to stavebnice DIY.
A protože pět let je půlkulaté výročí, povedlo se mi ještě vydyndat pro vnoučka pěknou obálku a vložit do ni pro obě vnoučata lístky na loď tajemství.
Sice bych raději něco z mysu Canaveral, ale stejně, myslím, že obálka se známkou bude docela dobře pasovat i do sbírky známek a obálek, kterou jeho tatínek podědil po dědečkovi.
Můžeš prosím vysvětlit o co se s obálkou a lístky na loď tajemství jedná?
Díky
Jo, teď už můžu. Slavili jsme dnes vnukovu první pětiletku a protože je momentálně zamilovaný do vesmíru, tak dostal vesmírné vozítko poháněné slanou vodou. Přišlo mi, že dát mu rovnou auto na baterku je nesmysl, ať se nejdřív trochu přiučí té elektrolýze.
Ostatně, věděli jste, že to dnes už pohání i skutečná auta? I když trochu pochybuji, že jde skutečně o roztok NaCl, tak pokud se ty děti budou o tohle zajímat a učit, tak by to mohla být cesta:-))
https://www.jet.sk/news/view/auto-ktore-jazdi...
Jo, a obálka s lístky?
Obálka s kosmonauty právě kvůli tomu vesmíru. Lístky na Loď tajemství na představení Šťastný princ (Oscar Wild) proto, že nejen vědou živo je dítě:-))
Plus máš za toho Šťastného prince.
Jinak doporučuji, až ho budeš chtít vzdělávat ve věcech okolo lidského těla, tak s ním navštívit drážďanské Muzeum hygieny. Má to tenhle debilní název, takže spousta lidí neví, jaká se tam skrývá skvělá expozice, kde najdeš všechno od početí až do smrti.
Děkuji za inspiraci, té není nikdy dost.
No a navíc se nám letos totálně rozložila naše potulná herecká společnost. Kostymérka si dovolila odjet na vodu a herci posedávali pod švestkou, ochkali a achkali, že je moc vedro.
A to přitom byl letos docela studený máj (v stodole ráj):-))
Tak, přiznám se, že jsme konečně po několika pokusech to blbý lunární vozítko na slanou vodu konečně rozjeli.
Ty spousty malinkatých kousíčku, z kterých se to skládá, mi pily krev. A to jsme vždy museli čekat, než malá čečetka, která nám ty kousíčky vždy roznesla po celém domě, půjde odpoledne spát.
Ale jezdí to. Sice se baterka vybíjí poměrně rychle, ale zas čínští inženýři do toho vrazili dostatek náhradních elektrod a slaná voda taky nedochází.
Ušila jsem si na sebe bič, ale dobře mi tak.
Hlavně, že jsme zvítězili:-))
Od pátku se veselím s tímhle long vehiclem nebo s korábem. Nikdy bych nevěřila, jak příšerně z toho můžou bolet ramena a svaly kolem dokola v oblasti žeber. Poslední dvě noci jsem dala jen s brufenem.
Ujet na kole 100 km je sranda proti 2hodinové procházce s tímhle plně naložným povozem.
Ale stejně jsou ty mrňata radost :o)))
Dnes náš první vnuk přišel o svůj první mléčný zub. Je na to patřičně hrdý a cení chrup, kudy chodí, pizizubka malej.
A já jen přemýšlím, kdy se ten čas zastaví, kdy přestane tak strašně utíkat...
Po roce opět v Mirákulu.
Celý den jsme se veselili na prolejzačkách, trampolínách apod. a celou noc se evidentně budu radovat z bolavých kyčlí a nohou...
Ale hlavně že mrňata byla víc než spokojená :o)))
Raduju se s vnoučaty už od soboty sama na Lipnici. Jsou to miláčkové, poslouchají, koukají, pochodují a jsou to zlatíčka. Hlavně musí být furt program.
Až na to, že dnes kolem půl osmé jsem měla pocit, že spáchám dvojnásobnou rodinnou vraždu. Naštěstí v osm to zalomily v podstatě rovnou ze stoje do lehu:-))
Svatba.
Novomanželé mají po obřadu za úkol nafotit unylé umělecké fotky.
V tom jim do toho vlítne naše šmírácké dítě.
Novomanželka je ráda. Chechtá se jak za svobodna.
A tak skončilo jedno důležité životní fotografování:-))
Konec konců stejně by uměleckou fotku kazila ta hromádka čehosi na okraji trávníku, auta, barák.
Měli jsme přes víkend vnoučata u nás. V sobotu jsme byli v divadýlku a v neděli jsme vyhráli v loterii a měli jsme zavézt pětiletku na turnaj do Plzně. Rodiče ho přihlásili na rugby.
Přijeli jsme jen tak tak. První dva zápasy byly pro našeho klacka naprosté fiasko. V prvním zápase po úvodním hvizdu si dítě dřeplo na kolena a zkoumalo umělou trávu, na které se hrálo. Než to vyzkoumalo, bylo po zápase. Nenechalo se vyrušit až do konce. V druhém zápase dítě zkoumalo tkaničku na svých trenýrkách a trénovalo kličku. Nenechalo se vyrušit až do konce zápasu.
Opravdu jsem nechápala jejich trenéra, proč tu naši lemru staví a nevyhodí.
Ve třetím zápase konečně pětiletka pochopil, že je na turnaji a zapojil se do hry. Díky své tělesné konstrukci, faktu, že je minimálně o půl hlavy vyšší a o pět kilo těžší než všichni protihráči, s přehledem vybojoval každý míč pro své mužstvo, pak nahrál a nechal spoluhráče položit pětku.
Konečně jsem pochopila, proč si ho staví do základní sestavy.
Pak ještě navrch odpoledne ušel deset kilometrů v Brdech na Padrťské rybníky. Ostatně, byl odpočatej, však dva zápasy v podstatě vůbec nehrál:-))
Čas předvánoční, brrr:-((
Babička, jako vždy, dostala prázdné pytlíčky, aby je naplnila adventním kalendářem (babička látkové pytlíčky ušila již před pár lety, pytlíčky se uchovávají každoročně, obsah každoročně mizí)
Dva sourozenci, pytlíčků hafo. Čím je babi naplní letos?
Nechci do toho cpát jen nějaké čokoládky či bonbonky.
Letos jsem zakoupila Alšův vystřihovací betlém, polystyrén, tempery, napínáčky, barevný papír, špejle a párátka.
Z polystyrénu jsem vyrobila základnu pro betlém a pro oblohu, nabarvila temperama, spojila špejlema. Nevejde se to do pytlíčků, takže základnu přinese mimo jiné dobrůtky Mikuláš.
Do pytlíčku pak dostanou děti každý den jednu či dvě betlémové postavičky, na hrubo vystřižené, jinak precizně ořezané tak, aby šly z podkladu vytlačit. Děti si je mohou den po dni do polystyrénového podkladu přidělávat napínáčky.
Výsledkem by nakonec na Štědrý den měl být kompletní Alšův Betlém.
Takže teď stříhám, řežu, počítám špejle a špendlíky... a nadávám si, zda tohle mám vůbec zapotřebí:-))
jo, naše holky tak dlouho chtěly Lego advenťák, až zavedly tradici.
Rodiče koupí lego, naporcují, rozdĚlí návod na stránky, vytisknou a holky skládají.
Denně kousek...
Hádej co asi teď dělám?-> jo, pytlíkuju.
Ovšem Alšův betlém je hezčí...
A u nás letos volbu lego vs kosmetický adventní kalendář vyhrál ten kosmetický... Teda jen u dcery, syn na dotaz, jestli chce koupit taky, že maj i klučičí, pohdravě odvětil, že jsou tam jenom věci na mytí, a to teda fakt nechce :-D. Takže v práci shromazďuju jedenkrát pytlíčky a náplň do nich...
A jinak už jsem v letáku viděla ze zvířecích adventních kalendářů i verzi pro hlodavce... Rybičkám teda advenťák dělat nebudu, v rámci adventu jim vyčistím filtr a doleju vodu, a můžou při tom koukat na pohádky a věnec ;-)
Zjišťuju, že sestavit Alšův Betlém tak, aby si ho děti mohly sestavovat postupně samy od Mikuláše až po Štědrý den, a přitom ještě vyvíjely i nějakou vlastní tvůrčí činnost, je skoro jako sestavit lego technik:-))
Alšovy postavičky jsou tak členité, že mám co dělat, abych je vykrájela správně. Nejdřív je nahrubo vystřihnu z podložky, pak je po obrysech vykrajuju zalamovacím nožíkem. Než jsem se naučila, jak to dělat, aby mi postavičky rovnou z podložky nevypadly, pokazila jsem hejno Alšových husí:-))
Naštěstí v Betlému je ještě celé stádo Alšových oveček:-))
Děti pak budou mít za úkol postavičky, domečky, jesličky, zvířátka... vytlačit z podložky, na spodní hranu nalepit plochou špachtličku (to umí) a postavičku přidělat k polystyrénové podložce špendlíkem, aby bylo možno Betlém přestavovat, případně po Vánocích zase rozdělat a schovat do skříně.
Nu a nyní právě došlo ke krizi. Postoupila jsem k Ježíškově maštali a zjistila, že malíř ji umí krásně vyšvyhnout dvourozměrně, ale pokud ji chci instalovat do prostoru, musím ji přidat třetí rozměr. Takže maštálku podlepím dvojkou polystyrénem. Jenže krájet Alšovy kudrlinky z polystyrénu perořízkem nevypadá moc hezky. Vzpomněla jsem na tátu (dej mu pánbů nebe) a zjistila, že potřebuju odporový drát.
Jdu sestrojovat odporový krájecí drát:-))
Tedy klobouk dolů, ty se fakt vyblbneš :o)))
Myslíš:-))
https://www.youtube.com/watch?v=JBVWkvMuh_k
Vidíš, táto? Dostal´s mínus:-))
Ale nic si z toho nedělej, tomu bys nerozuměl.
Jestli ono to spíš nebude za to "vyšvyhnout".
Tátu bych do toho netahala... :o)))
P.S.
Ode mě ten mínus není!
No to jsem teda pěknej blbec:-((
Sice bych teď klidně mohla tvrdit, že za to může můj tlustý palec nebo moje příliš sofistikovaná technika, ale zdá se mi, že bych byla za blbce ještě většího:-))
Sypu popel, promiňte, musím si na tu gramatiku dát větší pozor.
Nuže, věc si stojí následovně:
Mikuláš, kromě nadité punčochy, přinese také základ pro adventní Betlém. Šedivé papírky zastrčené do podložky naznačují, kam patří figurky. Figurky i šedivé papírky jsou nadepsány čísly. Děti již čísla znají, tak by se v tom měly vyznat (foto č.1)
Další dny pak přinesou jednotlivé pytlíčky s figurkami. Figurek mi zůstalo hafo, Aleš byl velmi plodný, takže maminka nebo tatínek může dle situace dětem figurku na vystřižení přidat, eventuálně můžou rodiče přidat čokoládku z přiloženého pytlíku, když tedy byly děti v daném dnu hodné (foto č. 2)
Výsledkem celého procesu by ideálně na Štědrý den měl být sestavený celý Alšův betlémek, který by měl mít podobu přibližně jako na obrázku č. 3.
Jsem ustříhaná, umalovaná, uřezaná, ulepená a vůbec....jdu si otevřít Svijany:-))
Tak tohle je perfektní nápad! :-)
Včera jsme se s Ane cestou z jižních Čech stavěli nakoupit v táborském Kauflandu, obchod velkej jak kráva, tam bych i zabloudil... a kupovali jsme i kapsičky pro naši zmlsanou kočku, a v tom oddělení měli za dvě stovky ADVENTNÍ KALENDÁŘE PRO KOČKY!!! (měli i pro psy). Já na to koukal jak vidlák :-)))
Vlastně mě to nepřekvapuje. Je to jen další krok od kočka, která je v domě proto aby chytala myši, přes krmení koček zbytky od oběda, později kupování speciální stravy. Logicky muselo následovat něco takového. Další krok budou speciální poznávací zájezdy pro kočky a jejich eventuelní lidský doprovod.
Tak, cestovka pro plyšáky už existuje.
Vzhledem k tomu kde dělám, se plyšáci mých dcer proletěli v letadle:-)
Co by člověk neudělal pro své dítě...
Včera ráno jsem psal s nadsázkou o cestovkách pro zvířata a ejhle, teď jsem narazil na lázně, pekárnu a masáže pro psy.
https://decinsky.denik.cz/z-regionu/pekarna...
Po té, co jsem dcerunkám kdysi takhle pytlíčkovala Mikuláše a byl to vždycky děs běs, udělala jsem radikální opatření. Ze staré ruské vlajky jsem ušila dvě velké mikulášské punčochy. Fakt velké, vejde se toho do nich opravdu hodně. Mikuláš je vždycky naplní a po Mikuláši se mi zase pěkně vrátí zpět. Teď je plním vnoučatům - jo, ruské vlajky bývávaly z pevného materiálu :o)))
A jak poznám, která patří které?!? Jedna má na punčoše nesmazatelný obrys srpu a kladiva :o)))
Sladkostem v punčoše se snažím vyhýbat, takže letos dostanou těstoviny s tlapkovou patrolou, trika s tlapkovou, haloweenské těstoviny, vodovky se Zimním královstvím a s Bleskem, "kouzelné" fixy, nějaké to ovoce a místo zbude i na čokoládu a nějaké to lízátko.
Já tomu samozřejmě nerozumím, malé děti nemám, ale jestli tlapková patrola není stejný jed pro duši jako sladkosti pro tělo.
Ty jsi jako dítě neměl své oblíbené hrdiny?!?
Já jo, naše dcerunky také. A pak s nimi také chtěly mít tričko, penál apod. V tomhle směru jsou ta mrňata naprosto normální.
Už kolem nás prošlo prasátko Peppa, krtek (ten teď frčí u nejmladšího), Arlo a špunt a možná ještě něco dalšího.
Z mého pohledu jsou Blesk Mc Queen nebo tlapková patrola ještě docela pohodové postavičky. Dá se koukat i na ty pohádky s nimi.
A proč jim neudělat radost s tričkem, když vím, že ho bude chtít nosit a bude z něj mít radost mnohem větší než z nějaké čokolády.
V tom možná bude problém. Neměl. Až někdy na počátku puberty Roalda Amundsena. A s tím tričko nějak nebylo.
A ani si nějak nepamatuju, že by moje děti po něčem takovém toužily. Vlastně ano, bavil je Star Trek, ale to zase bylo až někdy na druhém stupni ZŠ, tak to se obešlo bez nakupování triček a těstovin.
Takže tím jsem fakt nepolíbený, jen ze všech stran slyším, jak babičky shánějí tlapkovou patrolu.
Ale je pravda, že to těm dětem usnadní život v dětském kolektivu, když mají to samé jako ty ostatní a mají si s vrstevníky o čem povídat.
Copak s vrstevniky, to je sranda, ale ja si musela doplnit vzdelani o co jde a pravidelne jsem zkousena, zda si pamatujo jmena vsech sesti pejsku. Ne, nepamatuji...
Ted mam jeste mezeru s pohadkou Ledove kralovstvi.
Tak to jsem ještě nepolíbenější. Ani žádné takové babičky kolem sebe nemám, tak jsem dlooouho přemýšlela, zda jsou "těstoviny s tlapkovou patrolou" nějaký kuchařský recept... a jaký má smysl to dávat dětem do punčochy. Že by mohlo jít o nějaké "oblíbené hrdiny", to by mě fakt nenapadlo ani ve snu.
Chceš říct, že ani u vás jste neměli/nemáte žádné oblíbené hrdiny?!?
Já ti nevím. Asi to šlo mimo mě. Když jsem měla děti malé, tak většinu jejich oblečení jsem šila nebo pletla já a hrdiny jsem tam fakt nenašívala.
A teď s vnučkou na to zatím taky nedošlo. Možná proto, že ani já ani dcera nemáme televizi. (Teda dcera už asi jo, prý ji vyvdala. :-)
Také jsem dcerunkám šila a pak jsem na oblečení dávala obtisky - prodávaly se takové tenké nažehlovací, takže nebyl problém udělat zástěrku se šmoulou nebo včelkou Májou.
Když přišlo období Barbín, tak zase byly nějaké sešity a sbírali jsme do nich samolepky.
Dnes to také není vysloveně o televizi - jsou časopisy, knížky, omalovánky, samolepky... A pak školka :o)))
Ale to už jsme dost odbočili od původního tématu.
Těstoviny s tlapkovou patrolou jako recept!
To mě fakt pobavila ta představa špaget s malými chlupáčky.
A až pojedou děti na výlet, uděláme jim štěkanátky z tlapkové patroly.
No, já si hlavně pod pojmem "tlapková patrola" nepředstavila žádné chlupáčky, ale spíš nějakou ručně hňácanou specialitu.
Když tohle slovní spojení slyšíš poprvé a vůbec netušíš, která bije, tak ty asociace holt jsou jiné.
Jako tip na Vánoční dárek jsem dostal toto:
**************************************************
Pro někoho koho nemáte rádi...
Ideálně pokud má dotyčný malé, tak dát to jaké dárek tomu dítěti (rodiče to pak nebudou moct zabavit a dítě to bude samo neustále spouštět znovu a znovu)...
A pokud možno dodat s 20 náhradními baterkami...
https://www.alza.cz/hracky/mluvici-plysovy...
Umí to TOP 15 alzáckých hlášek, v čele s "Pozemšťaneeeee!!!".
***********************************************
Asi teď budu zatracena, ale všechna naše mrňata na hlas alzáka v televzi reagovala kolem půl roku/roku velmi pozitivně - nějak jim to zkrátka zní.
Kdyby byl tenhle k dostání před 4 lety, tak ho máme doma :o)))
Proč zatracena. To je právě ideální dárek pro vnoučata. Samozřejmě s podmínkou, že si to vezmou domů. :)
Zvukové hračky zůstávají u nás - mě to nevadí.
Naopak, aspoň vím, že je dítě živé a zdravé, když jsem v jiné části bytu :o)))
Vis co je horsi nez barak plny kricicich deti? Barak plny deti, ktere jsou potichu
Něco jsem hledala v PC a našla jsem fotky z léta.
Děti, to je zkrátka radost :o)))
Dětským světem vládnou pohádkové postavy a u holčiček momentálně vyhrává Elsa 2 (u nás pak ještě Tlapková patrola).
"Obávala" jsem se, kdy ta chvíle nastane a právě nastala - "babičko, nutně potřebuju ušít šaty Elsy, protože Michalka už je má a tak chce být pořád jen Elsa... A musí být modré a musí mít dlóoohou vlečku."
A tak babička sedla a ušila.
Teď prý Elsa ještě potřebuje trůn, ale tak aby vypadal jako ledový - to je na řadě dnes.
A pak prý ještě Elsa měla bílé šaty... - no, asi se příští týden nudit nebudu :o)))
Ale sluší jí to, babičko :-)))
Já teda vůbec nevím, kdo to ta Elsa je, ale co vím, že dětičky v mateřských školkách jsou do ní zblázněný. Starší syn Ane pracuje v mateřský školce jako učitel (nebo vychovatel?) a když přijede na návštěvu, tak vypráví, jak jsou dětičky do ní poblázněný :-)
Jj. Dneska jsem k šatičkám přidala ještě čelenku.
Já sice ten film viděla, ale moc pozorně jsem to nesledovala, tak mám mezery.
Neboj, TENFILM uvidis jeste jeste dostatecnekrat
Také mám takové tušení :o)))
Ale na jednu stranu jsem ráda, že chtěla "jen šaty Elsy".
Představa, že by si vymyslela kostýmy tlapkové patroly, to mi jde trošku mráz po zádech :o)))
Tam mi zatím stačilo naučit se jména těch šesti + Everest a v bazáru za desetikačku koupit kostým Marschla :o)))
Jo tak zasadni rada, nechodte nakupovat do peny. Tam maji plysaky z ledoveho kralovstvi, deti se dnes u pokladny shadaly jak kone, pac zuza odmitala rict emilovi vysledek slovni ulohy "kdyz za 200 utracenych kc je 1 samolepka a plysak je za tusim 32 samolepek plus nejaky doplatek, kolik stoji plysak". Emil byl linej to pocitat, tak se ji zeptal, ona mu rekla, at si to spocita sam, a uz to jelo... Mimochodem cena plysaka je dost husta (kdyz uz se ji dobrali, po peti kilometrech autem...)
Jo a to jeste u regalu s moukou emil na plny pecky konstatoval, ze ty jemny mouky tady maji taky spoustu, oproti te polovicni, te ze tak moc nemaj... Je to legrace, kdyz je obcas posilas na nakup pro konkretni, ne pro ne bezne polozky
Plyšáky z ledového království máme vyřešené. Ty už byly v LIDLu i v Kaufu a byly zamítnuty jak s ohledem na cenu, tak i s ohledem na fakt, že doma máme plyšáků tři pr... - prostě strašně moc :o)))
Jo a co se týká té slovní úlohy, tak s Emilem teda cítím. To bych se zhádala taky :o)))
Jak já nemám ráda počty...
Dneska jsme přidaly pro Elsu trůn - musel být vysoký, zakrytý až na zem, musel vypadat jako ledový a musely tam být sněhové vločky.
no a být normální začátek března tak stačilo vyhodit židličku na noc ven:-)
Hezký model.
Přiznám se, že mi už to "ledové království" leze krkem.
To jdeš holce koupit k Vietnamci další rukavice na lyže a oni tam mají zase umělohmotnou "Elzu". Nekoupíš, dítě brečí.
V létě se bude vdávat tetička a už dnes jsme s Rozkou nachystané, že na svatbu ušijeme šaty. A přemýšlím, jak to udělat, aby šatičky nebyly "ala Elsa" ale "ala Sven" nebo "ala Olaf"
Tak se Svenem by sis asi poradila. Olafa bych na svatbu v létě nevolila :o)))
Také musím ušít jedny sváteční šatičky. Z těch stávající už nám mrně vyrůstá. Ty ale nebudou podle žádné předlohy, ale z toho, co mám doma - vršek z lososové krajky a kruhová sukně (aby se pěkně točila) z tmavě modrého tenkého čehosi.
Nejdřív jsem ale ještě musela přidat druhé Elsovské šaty - bílé prý Elsa měla když vyrostla.
Hezké, ale proč se s tím šiješ?
Vždyť jsou toho plný krámy. Šatičky, botičky, trička, sponečky, náušničky....
Dokonce, když jsme byli s dětmi na oběde v restauraci, tak princezničce prostřeli pod talíř odpudivou plastovou věc s motivem....Elsa.
Samozřejmě nic nesnědla, zkoumala umělohmotné prostírání :-))
Jistě, všude je toho plno, jenže ceny jsou teď vyšroubované docela vysoko a co si budeme povídat, holčičky jsou v těch univerzálních velikostech jako v pytli.
V poslední době mě zase baví šít a když mrně přišlo s prosbou, tak jsem neodolala.
Spolu jsme vybraly obrázky a dostala jsem k tomu i spoustu dalších instrukcí - až jsem se docela divila, jak to skoro 5ti leté dítě ví co chce.
No a odměnou mi byla dvě rozzářená dětská očka. Teda až po kontrole, zda je opravdu vše, jak má být :o)))
K těm bílým šatům jsem musela sehnat ještě sněhové vločky do vlasů a světle modré legíny. Děda se sice divil, proč lítám po obchodech a hledám zrovna světle modré, ale když proběhla kontrola, zda je vše komplet, tak pochopil...
Jo, není to jednoduché :o)))
Děda se bez vnoučat nudí, tak alespoň zajistil dárek pro vnoučka k narozeninám. Snad se situace do května uklidní, abychom to mohli předat...
Pěkný. Mám pocit, že dědové to odloučení snáší snad hůře než babičky. Taky jsme už u nás rozestavěli lego technik:-)
:o)))
Schvalne za jak dlouho nachytas dedu, jak s bagrem pracuje na zahradce
Toho se nebojím. Dlaždice pod bazén jsou položené a předělávat to určitě nebude.
Spíš mám obavu, aby dětičkám ještě nepřikoupil kamion. Nějak podezřele si je na netu prohlíží :o)))
No, já si pamatuju, že jsem jednou na chaloupce vyslala prudící dítě s bagrem, ať jde třeba hrabat na kompost. Vydržel tam celé dopoledne :-)
Náš klučina už teď miluje "s dědou do garáže". Výhradně sám. Vydrží tam bez problémů dvě hodiny, protože děda tam má spoustu strojů a modelů a další elektro auta...
Předpokládám, že teď je neuvidíme celé dopoledne. Viděla bych to, že pojedou přehazovat pískoviště na hřiště - tam je dostatečně velké.
Jen ještě musím vymyslet, kam si dá jídlo a pití - bez toho nevyráží nikam :o)))
Dcera (5. třídá) právě komentovala jednu z blbých tv reklam: "No, to jo, budu vypadat skvěle. A k čemu mi to teď asi bude???"
Dneska jsme přivítali na svět nového člena naší rodiny - zatím sice jen virtuálně, ale je to kluk jako buk :o)))
Takže odedneška už jsou na mě ta mrňata čtyři :o)))
Gratuluji!
V poslední době míváme vnoučata u nás skoro každý pátek a sobotu. Tentokrát taky. Včera si děti nadělaly těsto na vanilkové rohlíčky. Dnes dopoledne si je upekly.
Pak jsme po obědě měli sraz s rodičema a šli jsme na procházku kolem komína. A na procházce jsem si vyslechla postesknutí, že bába s dědkem děti rozmazlují.
Nechtěla jsem lejt olej do ohně, tak jsem přitakala, že od toho dědek s bábou prostě jsou.
A opravdu jsou. Když máme dostat děti, předem zkoumáme možnosti, kam je vzít a co nového vidět.
A pak jsme si u nás všichni dali svačinku a rodiče si děti odvedli domů, kde Mikuláš zajisté nechal pro oba ponožku naditou dobrotami.
A já pak vyběhla nahoru do dětského pokoje a zjistila jsem, že je tam nádherně uklizeno. Ty děti si to uklidí samy, nejen hračky, dokonce si tam vysajou koberec, aby se příští týden vrátily do čistého. Jaký to rozdíl proti jejich rozbordelařenému pokojíčku doma.
Tak nevím, fakt je rozmazlujeme?
Ale, ale, u nás si dneska si také dcerunka-maminka u oběda posteskla, že vnučku rozmazluji. Ale já hned opáčila, že na výchovu má vnučka ji, já jsem jen tu od toho rozmazlování :o)))
Po pravdě - do výchovných metod svých dcer se opravdu motat nehodlám. To bych měla asi pjůser :o)))
Ale vždyť jo:-))
Nijak úkorně to neberu. Ostatně hnedle vzápětí si rodičové domluvili s dědkem a bábou další víkend.
Předpokládám, že kdyby to bylo tak strašné, tak něco takového neriskují:-))
Situace je vážná:-))
Nevím, zda pod dojmeme současné situace nebo inspirování tlapkovou patrolou, se mi dnes těsně před obědem připlížili do kuchyně dva supertajní a superhladoví agenti. Záhy se odmaskovali a jali se mi snořit pod pokličkami ve všech hrncích na plotně.
(Sice s nimi o tom nemluvíme, ale mršky zřejmě kapírují. Pamatuji si, že v osmadevadesátém jejich táta, teta a ostatní kamarádi, pod dojmem reportáží z ulic, chodili do kuchyně v průvodu a hlasitě skandovali: "My máme hlad! My máme hlad!"
Tak to buď ráda, že tě nezapojili do hry.
U nás jednou musím chytit a zkrotit Spirita, v Tlapkové patrole jsem starostka Goodwayová, které se věčně ztrácí její Čikoleta, atd. atd.
Zatím neumí psát, tak vždycky dostanu ústní pokyny. Je mi vysvětlen podrobný scénář co mám dělat a co říkat.
Ahojky, text od me syna.
Děťátko, zatím máš pět měsíců a jsi na cestě k nám do světa! Ještě čeká tě dlouhý čas, ale ubíhá to rychle a zvládneš to! Postaráme se, abys mělo klidný spánek v tom břišku až do momentu, kdy odejdeš z něho a uvidíš skutečné světlo. Světlo bude tvůj velký začátek a tvoje malinkaté oči začnou poznávat nás a náš svět.
Přiznáváme se, že jsme tebe nečekali vůbec. Ale nečekané překvapení přinese největší štěstí a jsme dvojnásobně šťastní. Měli jsme svoje plány jak naložit s volným časem ještě před tebou. Pak jsi se objevil! Byli jsme hrozně překvapení a bez váhání jsme tě okamžitě přijali s sebou! Kašleme na volný a bezstarostný čas a namísto toho budeme strávit s tebou. Náš svět, v kterém budeš vyrůstat, není dokonalý a dějí se tady krásné i ošklivé věci, ale my ti ho ukážeme co nejlíp a co nejvíce tak, že život tady opravdu stojí za to. Budeš svůj život milovat.
Lucas a Michaela
Vaši milující budoucí rodiče.
Moc hezké!
Hodně podobný dopis jsme dostali před pěti lety pod stromečkem. Koukali jsme s manželem na obálku, co že nám asi dcera věnovala za voucher a pak už zbytek Štědrého večera strávili v lehkém šoku.
(Když nám o čtyři roky později strkala obálku o své vlastní svatbě, už jsem věděli, která bije, ještě před rozlepením.)
My dostali vždycky obálku s fotkou.
Šok to byl poprvé a po čtvrté. Ta dvě mrňata mezi tím byla tak nějak očekáváná.
My dostali sdělení vždy úplně začerstva. Jak ten Štědrý den, tak svatba vyšly vždy nějak okolo tří dnů po pozitivním testu. :-) To ještě na fotku nebylo.
Tak to nám to tajili až to bylo opravdu průkazné.
A svatbu nám jedna dcerunka oznámila až po, resp. proflákla to vnučka :o))) Ale je fakt, že jsem to tušila, když se sháněla po rodném listě.
Dekuji vam!
Vy také měli krásně překvápko!
Vloni syn s Míšu planovali na cyklotoulky cele měsíce Svycarsko, smuka Coronu, letos museji do Svycarsko na cyklo, necejane prekvapit cekat dite, oni rekli, že nevadi bez Svycarsko, priste rok koupit cyklovozik pro dite, jit di Svycarsko. Ja prekvapim, že oni rekli,, koupit cyklovozik,,.
Vzali jsme dnes vnoučata do ZOO a na safari do Dvora Králové. Bylo to překvapení a bylo dost drsné, překvapení držet celou tu dlouhou cestu z Prahy.
Ale vydařilo se. Strávili jsme tam sedm hodin a na konečné safari jsem sedmiletému vnukovi svěřila foťák, ať si nafotí, co mu libo. Pár hezkých fotek (v té stovce zkažených) kupodivu udělal.
Moc hezké to bylo a myslím, že rodiče zápis do fotografického kroužku nemine:-))
Ješte nejsem babička,ale jsem chuva od brezen 2020 2 deti,pouze pravidelne čtvrtek,jeho rodiče stejne čas prace pouze čtvrtek,jej tata neslyšici mi vybral. Dodneska deti me zboznuje. Deti (holčička 3roky a pul, kluk 1 rok a 10 mesice)jsou slyšici, umeji znakovat. Ja a 2 deti komunikovat pres znakovy jazyk, mama slyšici ,pracuje tlumočnice ZJ na tv zpravy, otec neslyšici pracuje ve škole,take lektor ZJ ve vysoke školy. Kluk trochu umi ZJ,ale neco nevi ZJ, nerozumim co chce kluk,kluk mluvi co chce,holka preloži do ZJ,ja pustim kluka.
Zbytek 15dni,jsem nervozna, že chci honem pochovat. Dlouho čekám cca 15dni.
Jinak já ušila vikingske šaty podle přání od přítelkyně od me syna.
To je na Vysoké, že?
Veselá příhoda s dětmi.
Minulý prodloužený víkend jsme byli domluveni, že se rodinně sejdeme ve Vachau a budeme jezdit kolem Dunaje, kde to dají i vnoučata. Sešli jsme se ve velkém počtu, my staříci, naše děti, naše vnoučata, moji sourozenci s partnery.
Hned první den, kdy přijely naše děti s našimi vnoučaty, se vnučka ptala, kde má kolo?
No, zapomněli ho doma:-)) Sice se vraceli pro follow me, ale že nenaložili kolo pro vnučku jim nedošlo.
Naštěstí žádný problém. Kolo se půjčilo. Bylo krásné, mělo stojánek a taky nosič a taky dynamem poháněné přední a zadní světlo. Těžké jak prase, ale efektní a vnučce se líbilo. Nakonec jsme toho pojezdili docela dost.
A mě hlavně pobavilo, že zapomínání nemusí být nutně funkce stáří:-))
Ahojky, co je noveho u nas? Dnes teprve jsem novopecenu babičku, jmenuje Artur. Oni jsou v poradku.
Taky velká gratulace novopečené babičce.
Já jsem dědeček již 2 vnuček, ale už skoro týden čekám na vnoučka a on si furt dává na čas ... :-)
Tak to se chystá asi nějaký šlechtic :o)))
Dal si načas, týden po 2. termínu dnes nad ránem se narodil první vnouček v celé rodině...
I když jsem musel o půlnoci vstávat a honem jet 35 km hlídat vnučku, tak pro ten klid babičky to za to stálo :-)
Mooooc vam dekuji za přaní.
Hladce rodit diky učast tlumočnice ZJ. Pritelkyne rekla,že kdyby bez tlumočnice muže stres,take ztraty čas bojovat. Na učast tlumočnice ZJ opravdu hladce jak postupne rodit. Bylo to perfect.
Gratuluji babičko !! To u nás máme od středy pátého vnoučka Máťu. Ale jsme klidní, náš Ford má až 9 míst :-)
Když se děda rozhodne, že je čas píkoviště přeměnit na staveniště http://vrstevnice.com/auta2.mp4
To je ovšem super! Já si snad pořídím pískoviště.
A to je na cestě ještě bagr a buldozer - aby každé mrně mělo svoje vozidlo.
A nejvíc taťku teď trápí, co pořídit tomu nejmenšímu 2-letému :o)))
Pískoviště bylo asi 1 x 1 metr. Na stavveniště byl zabrán prostor cca 4 x 4 metrů. Tráva už je dneska pryč, prostor bude vysypán drtí a zeminy je dost. Ale když to dědu baví... :o)))
Náš vnouček už dlouhou dobu pokukoval po radiem řízeném tereňáku, co zde u nás zbyl po jeho otci. Ovšem bylo už neopravitelné.
Tak jsem se letos rozhodla, že k narozkám dostane RC terénní vozítko.
Když jsem ho donesla domů, tak můj muž říkal, no to je ale kravina. A v zápětí si ho rozbalil a na první dobrou během třiceti minut vytřískal autu šťávu:-))
Ahojko,
Jsem podruhe babička. Jmenuje Vilemína, 3700g, bez měření. Moje dcera a vnučka jsou v poradku. Za 10dni vnuk bude rok. Vilma 3.10., Artur 13.10.
Gratuluji, babi.
Hezké, to vždycky potěší :-)
https://www.youtube.com/watch?v=QW6Lj1RcDk8&...
Ahojky , oznamuji vam,že už jsem potreti babička.
Včera ve čtvrtek v 23.23h, jmenuje Freya :-)
Gratulace
Krásná práce :-)
Dekuji. Za chvilu bude 17.11. symbol svobodu, Freya rychlejši prchala z briška, hlavne snacha a Freya jsou v poradku.
Asi se už nemohla dočkat :-)
A pokud to nebylo nějak příliš brzo tak asi pár dní nevadí.