léto 2019Markéta, Luděk, Víťa a Šárka Zigáčkovi
Pocity, které se mi honily hlavou, když se po dvoudenní plavbě přes Černé moře na temném pozadí objevila světla města, mě samotnou překvapovaly. Byly dvě hodiny po půlnoci. Stáli jsme na palubě, čerstvý vánek ochlazoval naše vzrušené tváře a vzduch…
Moc hezké. Na to bych neměl (mentálně). Do té Oděsy jste jeli jak ?
Do Oděsy jsme jeli autem. Byla to také zajímavá dvoudenní cesta, ale zde na cykloserver mi nepřišlo vhodné o tom psát. Dostali jsme pokyn vyzvednout si v přístavní kanceláři papíry ohledně nalodění v neděli do 17:00 hodin (přestože zaplaceno bylo přes internet), takže jsme raději vyrazili ještě v pátek odpoledne, jen co děti přišly ze školy. Rozhodli jsme se vzít to přes Polsko, tj. směřovali jsme to na dálnici Katowice - Krakow - Rzeszow a pak na Ukrajině po dálkové silnici E50 Lvov- Ternopil - Vinnicja - Umaň. Z Umaně pak na jih po E95 od Kyjeva směr Oděsa. To už byla čtyřproudovka dálničního typu, takže to odsejpalo, ale na té E50 to místy byl docela horor. Chvilku se dalo jet 90-100 km/hodinu, byly tam ale úseky, kdy jsme jeli třicítkou. Celkově se ale ta silnice rekonstruuje, občas to byla tříproudovka, ve smyslu, že jeden směr měl dva pruhy, po pár kilometrech se to vystřídalo.
Řídíme oba, tak jsme se střídali, ale zásadně nejezdíme přes noc, nejsme ani jeden typ, co sedne večer do auta a během noci dojede do Chorvatska, jeli jsme na pohodu. Zastavit na oběd, na kvas, večer v nějakém hotýlku přenocovat. Ono ani na těch ukrajinských silnicích v noci moc jezdit nejde, tedy pokud nejedeš po dálnici do Kyjeva.
Musím říci, že to časově vyšlo jen tak tak, do kanceláře jsme dorazili kolem půl páté :-) Ale nejspíš by se nic nestalo, kdybychom tam dorazili i později, tam hodina nehraje žádnou roli, loď měla teoreticky odplouvat o půlnoci, ale fakticky jsme se až o půlnoci nalodili, a odrazili jsme až v 7 ráno.
Tedy klobouk dolů, to člověk čte doslova se zatajeným dechem. Ale jste všichni zpět, tak je jasné, že to vždycky musí mít dobrý konec :o)))
Už se těším na pokračování.
Moc pěkné.Co k tomu dodat,jste opravdu moc dobří.
A děkuji za rady,když jsem se 2020 chystal do Rumunska a přes Fagaraš na těžko.Všechno dobré až na jeden zádrhel.Jel jsem od 2.7.a velký problém bylo nocování.Nebylo možné najít posečenou nebo spasenou louku.V Rumunsku hodně přšelo a v trávě byly mraky komárů.Nešlo se ani k trávě přiblížit.Žrali potvory.
Bezva akce, s chutí se těším na pokračování, a to přesto, že asi jako jediná z nakole znám pokračování, protože jsem byla na promítání z této cesty. Konalo se to ještě v dobách, kdy setkávání lidí nebylo omezeno počtem, přejezdem mezi okresy, a nenosili se náhubky. Znovu obdivuji výkon dětí, jsou to borci, tím spíše, že byly v předpubertálním a pubertálním věku.
Tak to je v prčicích, spasený nebo pokosený louky s kupkami sena dělají Rumunsko Rumunskem :-(
No jo no, pokrok nezastavíš. Chce to ještě víc na východ.
Jel jsem od Dunaje,kus Rumunska jsem projel,ale v Rumunsku hodně přšelo a senoseč asi ještě k vůli mokru nezačala.
V červenci? To už museli mít dávno posečené a tohle už určitě byla druhá tráva. První by jim přerostlá už dávno ležela.
To i vysoko v Alpách mají dávno posečeno.
Já ti nevím,celé jaro tam pršelo a byly záplavy.Já si myslím,že to ještě sečeno nebylo.
Byla to přerostá,zaschlá tráva.Ale všude.tolik komárů jsem nikdy neviděl.Hrůza.
Kdo ví jestli některé louky vůbec sečou, může být že vůbec a pak to bude rájem komárů.
Já jsem četla zatím jen Ziburu a prohlédla si vaše fotky, naložená kola vypadají šíleně a opět lituji věrného pejska, že pak zas zůstal bez vás, společné foto je hezké.
Tak před tímhle výkonem se klaním až k zemi, fakt :-)
Já bych v sobě na 99% nenašel odvahu jet do této oblasti, natož s dětma.
(ty rozbité cesty mi připomněly, když jsme s Ane putovali po Rumunsku).
Jo, dejte odkaz na vícero fotek.
Odkaz na víc fotek bude, s posledním příspěvkem. Dík za zájem...
V nějaké gruzínské hospodě se teď vyprávěj legendy o rodině až z Evropy!!!, která přijela na kolech!!!!, s dětma!!!!! a chinkali jedli vidličkou a nožem!!!!!!!! :-)
Těším se na další pokračování, díííííky!
Pochopila jsem :-))) Vynikající postřeh!!! :-)
Věděli jsme, jak se chinkali mají správně jíst, ale problémy jsou dva:
1) dcera, která je enormně nedůvěřivá k novým jídlům ("nejsou v tom houby?"je schopná se zeptat i u sladké kaše), takže to potřebuje vidličkou a nožem patřičně rozšťourat
2) ta náplň vevnitř je horká a nemá šanci rychle vystydnout, takže když je člověk chce jíst ještě teplé, a neopařit si u toho hubu, musí to rozkrojit a nechat tu náplň maličko vystydnout.
Příště (pokud nějaké bude) jí objednejte mtsvadi (gruzínskej šašlik), to je naprosto čitelný. :-)
Jo jo, šašlik byl také několikrát :-) Nicméně preferujeme libový.
Tohle je výrobek mé gruzínské snachy. A taky nám udělala činkali s varováním, abychom si dali bacha na erupci šťávy při skusu.:-)
No přesně - a pak to nejez příborem :-)
PS: Umí gruzínská snacha i adžárské chačapuri? Že
bychom se někdy pozvali :-)))))) Já se o to tuhle pokoušela, docela se povedlo, ale ono to úplně nebylo...
Umí toho dost, dokonce už i velmi slušně česky. Chačapuri jsme si dali v gruzínský restauraci v Centru Stromovka (ve Veletržní), bylo skvělý. Už si nevzpomenu, jestli jsme ho ukusovali, nebo krájeli příborem.
No vida, dík za tip, za ty roky na vesnici jsem nějak zapomněla, že taky něco takového jako gruzínská restaurace v Česku může existovat :-) Tak až pojedem do stověžaté rodné matičky, a až budou hospody otevřené, to děti uvítají, že si dáme činkali a chačapuri aniž bychom k tomu museli ZASE jet do tý strašný Gruzie plný chýší a hnusných aut... :-) Kdyžtak si tam zajdeme s mužem sami, jim koupím něco v McDonaldu. To je nápad! Už se těším.
Doporučuji nejprve zjistit, jestli gruzínská restaurace ještě existuje. po době "temna" mohou nastat drobné odlišnosti...
Děkuji, hřeje na duši.
Děkuji za inspiraci, ale tudy ve vašich stopách nepojedu (né že bych nechtěla) jako tady: https://de.mapy.cz/s/henejalove, kde jsem si na vás vzpomněla, ale domek, u kterého jste nocovali jsem nepoznala, asi nebyl přímo u cesty.
znovu, odkaz nefunguje
https://de.mapy.cz/s/dofarujuvu
Jé, mňam, to je domácí?
A ten domek - normálně jsem si to musela projít na Street view a porovnat s naší fotkou (už je to pír let), a měl by to být tento (ten bílý, patrový)
https://goo.gl/maps/Vxo6EnatYDLBKBNu8
Jj, moje výtvory, to je ta inspirace. Do loděk jsem zapomněla dát po vytažení z trouby máslo, i bez něj byly dobré a syté.
Domek - znovu jsem to porovnala s vaší fotkou ... už nevím, no. Možná mohl být viděn z cesty. Tam v těch místech pamatuji jen stoupání od Rýna. Měla jsem poznamenaná přibližná místa vašeho nocování a ono nám to vyšlo stejně úplně jinak.