Kruh Dobrého štěstí býval malý, všechny hry jsme v něm odehráli a tak zbývá ta poslední - do rumunských Karpat nalehko. Atmosféra na startu v Sibiu koncem června 2014 je čistě transalpistická. Ještě tohle vyndat z baťůžků - ubrat jedno tričko, na co vláčet hrníček, na co dvoje náhradní ponožky,…
Už jsem si říkala, že se tu dlouho neobjevil žádný blog z tvých cest. A zase je to paráda. Díky za hezké čtení a fotky.
No už jsem si říkala, že si dlouho nepsal o žádném přejezdu :o)))
Zajímavé povídání, pěkné.
Ach jo! Proč mi to děláš?!? :-))
Jen ty tvoje "tipy" na super akce nemám šanci projet ani v příštím životě! Natož tipy ostatních... ;-)
Velice rád Tě po dlouhé době čtu :-)
Díky, úplně na mne dýchla atmosféra Karpatských her. Putování nalehko a nakole po nižších karpatských hřebenech musí být skvělé. Když jsme tudy kdysi chodili pěšky, tak kolem nás jezdili Rumuni na koních a oslech a my jim záviděli.