Už od dob Lichtenštejnů shlíží Janův hrad na šlechtu, turisty a nejnověji i cyklisty, kteří si v posledních letech Lednicko-valtický areál opravdu oblíbili. První říjnovou sobotu si hrad musel nejspíš protřít údivem všechny okenice. Na prostranství před ním se začali sjíždět cyklisté a cyklistiky v elegantních kostýmcích i v nejrůznějších převlecích. Konal se zde totiž nultý ročník Mistrovství ČR v jízdě na skládacích kolech Brompton. (Aktualizace 8. listopadu 2011)
Letos poprvé tak do Česka zavítala akce, která navazuje na tradici závodů v Blenheim Palace nedaleko Oxfordu. Závody na skládacích kolech v anglickém stylu „ladies" a „gentlemen" jsou nejen ukázkou suchého anglického humoru, jak by si někdo mohl myslet. Dokazují také, že i malá kolečka se dají rozjet do slušné rychlosti.
Prostranství před Janovým hradem zaplnili minulou sobotu stánky, lidé, lavičky, pódium a testovací dráha. Celkově mě překvapilo množství lidí, kteří se sem přijeli podívat. Podle odhadů organizátorů se tu během celého odpoledne prostřídala tisícovka lidí. „Jsem příjemně převapený zájmem a množstvím návštěvníků," souhlasil organizátor akce a prodejce kol Brompton v jedné osobě Ondřej Brunecký. Podle něj je u nás na 500 majitelů skládacích kol Brompton a padesátka registrovaných účastníků závodu tedy byla slušným vzorkem téhle skupiny.
Podle anglického vzoru jeli závodníci ve stylovém oblečení. Na mistrovství světa předepsaný oděv zahrnuje kromě cyklistické přilby také sako, případně kabát, košili a kravatu. Český pořadatel povinný oděv neurčil, a tak Češi mohli popustit uzdu svojí fantazii. Jak se ukázalo, většina závodníků vzala tuhle výzvu vážně a na závodě tak byla k vidění celá řada neuvěřitelných kreací.
Do cíle závodu jako první dorazil Ivo Petrouš, který projel 8,5 km dlouhou trať za méně než 15 minut a nominoval se tak na příští Mistrovství světa v Anglii. Vítěz budil zájem už před závodem svým převlekem. Jak jsem se později dozvěděla z rozhovoru, nešlo ani o potápěče ani o bankovního lupiče. Zajímá vás, kdo byl tajemný muž v černém spodním prádle s kuklou na hlavě? Přečtěte si rozhovor připojený pod tímto článkem. A pokud vás zajímá, za kolik projeli trať ostatní závodníci, podívejte se na startovní listinu s výsledky.
Vyhlášení vítěze o nejlepší kostým
Foto: NaKole.cz
Stejně jako v anglickém závodě, i zde se hodnotil kromě rychlosti (ta průměrná mimochodem dosáhla až 36 km/h) také umělecký dojem. Mezi závodníky bylo množství vyvedených převleků, ať už se jednalo o anglické elegány, hráče kriketu, čertici, Homera Simpsona, dámu v šatečkách s kloboukem nebo Sherlocka Holmese. Výhru za nejlepší převlek si nakonec odnesl Jan Šmerek, který jako nejslavnější anglický detektiv všech dob projel trať v kostkovaném plášti, s dýmkou a čepičkou. „Hledal jsem typickou anglickou postavu, která by se hodila k tomuto kolu,„ odpověděl sympatický Brňan na otázku, proč si vybral právě Sherlocka Holmese. Jako zapřisáhlý nekuřák si fajfku sice nezapálil, převlek, se kterým pomáhala celá rodina, byl jinak dotažený do posledních detailů. Kapsy vlněného pláště skrývaly nejen hodinky s řetízkem a lupu, ale dokonce i britské libry. Za svoji tvořivost si Jan Šmerek odvezl do Brna sako, které vyvinul anglický výrobce skládaček Brompton speciálně pro jízdu na kole. Sako od „Bromptona“ je nepromokavé, dýchá a má reflexní nášivky.
Foto: NaKole.cz
Kdo neuspěl na trati, mohl zkusit překonat rekord v rychlosti skládání jízdního kola Brompton, který v současné době činí čas pod 8 vteřin. Složit kolo pod 10 vteřin se nakonec zdařilo jen několika lidem, nervozita a cizí kolo udělaly své. Nejlepším časem 9,54 sec zabodovala nakonec Zuzana Hudečková ve vlastnoručně vyšité vestičce stříbrným logem Brompton. Na desítky naskládaných hodin, které jsou za vytvořením oficiálního českého rekordu, mají nicméně všichni účastníci do příštího ročníku ještě co trénovat.
Foto: NaKole.cz
Zatímco účastníci festivalu se bavili při programu, na přilehlém prostranství se mezitím schylovalo k dalšímu rekordu, a sice v počtu složených kol Brompton do Škody Octavie Combi. Z řady kol připravených k rekordu mizelo v automobilu jedno za druhým a po chvíli bylo jasné, že kusy připravené od organizátorů nebude stačit. Naštěstí bylo na ploše množství skládaček, která jejich majitelé ochotně zapůjčili. A tady se už podívejte, jak vypadá auto po střechu naložené jízdními koly. Odhadnete, kolik se jich tam vešlo? Pro úplnost dodávám, že obsazená byla kromě zavazadlového prostoru všechna místa včetně řidiče. Máte svůj tip? Jak přesně jste se trefili, zjistíte v tiskové zprávě o akci.
Ivo Petrouš
Foto: Radka Žáková, plzenskonakole.cz
Gratuluji ke skvělému času. To si přímo říká o otázku, vy
jste na tento závod cíleně trénoval?
Nedá se říci, že bych vysloveně trénoval. Jezdím hlavně do práce, a to
je kousíček. Jen minulou neděli jsem jel na Bromptonu z Písku
do Prahy.
Jezdíte s Bromptonem spíš ve městě nebo mimo něj?
Hlavně ve městě, žiji a pracuji totiž v Praze.
A jak dlouho už toto kolo máte?
Šest let. Dodnes si ale pamatuji, kdy jsem viděl Bromptona poprvé. Bylo to
v Londýně před 21 lety. Jel jsem do Londýna 1. října 1990, takže dnes
je to na den přesně.
A mohu vědět, jaký je váš převlek? Na mě to působí trochu
jako bankovní lupič…
(smích) Původně jsem plánoval jet v masce horolezce. Dnes je ale
opravdu teplo, v péřové bundě bych nemohl jet. Nakonec jsem tedy všechno
svlékl a jel jsem jenom ve spodním prádle. Někteří říkali, že jim můj
převlek připomíná potapěče.
To máte asi v té brašně také horolezecký
spacák…
Jen oblečení a staré prostěradlo jako obal na Bromptona. Ve vlaku ho
raději balím.
Kam ho dáváte ve vlaku?
Ve většině vlaků se vejde na poličku pro zavazadla.
Děkuji Vám za rozhovor.
Foto: NaKole.cz
Na závod jsem se vypravila se svým Bromptonem, který mi dělá společnost na služebních cestách již téměř rok. Ve vlaku mezi Prahou a Břeclaví strávil „bromík" jako obvykle na poličce pro kufry. Neubránila jsem se zatetelení, když mě na pražském Hlavním nádraží oslovil průvodčí. „Tenhle vlak nemá připojený vagon pro úschovu jízdních kol,„ informoval mě. „To se někam vejde, já ho složím,“ odpověděla jsem jako obvykle v těchto situacích. Tahle výhoda skládacích kol mě vždy potěší. Balíček, který svými rozměry nepřesahuje obyčejný kufr, lze uložit pod sedadlo, do uličky nebo nahoru na poličku pro zavazadla. Někteří cestovatelé pro jistotu ještě balí skládačku do staršího prostěradla nebo přímo do speciálního kufru, já zatím vystačím bez nich.
Lednicko-valtický areál, kde se v sobotu 1. 10. konalo Mistrovství ČR v jízdě na těchto strojích, se rozkládá mezi Břeclaví a Lednicí. Někteří lidé tvrdí, že v Břeclavi už se novorozenci rodí s malými kolečky. Tohle potvrdit nemůžu, každopádně provoz cyklistů je v Břeclavi opravdu hustý. Prosluněné sobotní ráno vylákalo na výlet mnoho lidí a při cestě mezi nádražím a okrajem Lednicko-valtického areálu jsem potkala několik desítek cyklistů. Můj Brompton budil zájem už ve vlaku, vyptávali se na něj i lidé v Břeclavi. Řada lidí se stále ještě s moderními skládacími koly nesetkala, a tak si v této souvislosti vzpomenou hlavně na legendární Sobi 20. Dnešní skládačky mohou vypadat podobně, jsou ale rychlé, lehké a hlavně, skládání nezabere víc než 10 až 15 vteřin a zvládne to každý i bez nářadí. Skládací kolo jako řešení pro každodenní dojíždění nebo kombinované služební cesty autem či vlakem objevuje více a více mých známých. A jak ukázali Básník s Vílou, na Bromptonu se dá ujet i trasa Kodaň-Praha.
Aktualizace 8. listopadu 2011
Do naší redakční schránky přišlo video z této události: