Následující výlet lze skutečně vnímat jako lehce naučný. První výuky se vám dostane ohledně způsobů jízdy po Praze, protože trasa výletu vede snad po všech možných druzích cest. Pojedete jak v běžném silničním provozu, využijete integrační dopravní opatření, projedete se po cyklostezkách a značených cyklotrasách, ale především po polních cestách a lesních pěšinách. Druhý způsob poučení vám pak nabídne několik naučných stezek (NS), které budou na několika úsecích doprovázet vaší cestu.
Východní okraj Prahy je zajímavým územím, kde se prolíná jak ryze městská zástavba, reprezentovaná největším pražským sídlištěm, Jižním Městem, ale také se zde setkáte s původními vesnicemi, nyní městskými částmi, které si dodnes zachovaly svůj původní charakter. To vše je pak pospojováno zajímavou přírodou ve všech podobách, včetně největšího lesního komplexu v Praze.
Jako začátek tohoto výletu můžete zvolit hned několik míst, která spojuje jeden pojem, a to PID, tedy zjednodušeně městská hromadná doprava, která v případě jízdního kola u tohoto výletu znamená vlaky a metro. Zvolme jako start právě konečnou linky metra C – Háje. Od metra vyjeďte po ulici Opatovské, kde můžete využít vyhrazený jízdní CYKLO+BUS pruh, po kterém dojedete ke kruhové křižovatce s ulicí Výstavní. Dolů do Petrovic můžete dojet buď přímo po Výstavní, nebo po paralelní zapomenuté asfaltce, která se posléze změní na vyježděnou pěšinku. V Petrovicích se napojte na červenou turistickou značku a pokračujte vpravo proti proudu Botiče. Právě zde se setkáte s první NS Povodím Botiče. Na rozcestí Dobrá Voda změníte červenou za zelenou, ale neopustíte značení NS. Minete přírodní památku Pitkovická stráň a stále po zelené dojedete do Uhříněvsi, přímo ke zdejší železniční stanici, kde je rozcestí turistických značek. Dále pokračujte po modré značce, nejprve skrz zástavbu, ale brzo se dostanete k začátku PP Obora v Uhříněvsi, zde začíná druhá naučná stezka Dubeč – Uhříněves, která vás provede okolo zajímavého židovského hřbitova a Podleského rybníku do Dubče. Z této městské části vyjeďte po cyklotrase A24, která směřuje k rybníku Slatina. Ovšem, pokud se poradíte s mapou, můžete si cestu zkrátit po neznačené cestě. Nejprve projedete zahrádkářskou osadou Slatina a následně po polní cestě dojedete do Dolních Počernic, kam vede i A24, ale poněkud oklikou.
Podleský rybník u Dubče
V Dolních Počernicích se napojte na žlutou značku a společně s ní minete Počernický rybník, který je rovněž chráněn jako přírodní památka. Žlutá vás vyvede nad zástavbu a i nad Pražský okruh a zanedlouho i na začátek PP Xaverovský háj. Tímto lesem pohodlně projedete společně s modrou značkou, teprve na konci dojde na překonávání překážek v podobě kořenů.
Za Xaverovským hájem modrá ústí kolmo na docela rušnou ulici Ve Žlíbku. Zde je více než vhodné opustit turistickou značku a jet stále rovně, protože pohodlnou cestou po hraně lesa zanedlouho na modrou opět narazíte. No a modrá značka, částečně s NS Klánovickým lesem, vás doprovodí k železniční zastávce Klánovice. Až sem jste ujeli asi 26 km.
Hájovna Nové Dvory uprostřed Klánovického lesa
A jsme na místě, kde se nabízí mnoho možností, jak pokračovat dále. Tak například velkou výzvou jsou projížďky samotným Klánovickým lesem, kterým prochází řada pohodlných cest a pěšinek, ale také již zmiňovaná naučná stezka. Jistě neurazí projet si druhou část NS, tedy pokračovat od nádraží nejprve po červené a po značení NS se obloukem vrátit do Klánovic. Případně můžete vyjet ven z Prahy, směrem na Úvaly a následně pokračovat do lesů v okolí Říčan.
Pokud vám nestačila lesní projížďka k nádraží Klánovice, můžete pokračovat v druhé polovině výletu, a to jízdou po cyklotrase A50/8100 do Újezdu nad Lesy a následně do Kolodějí. Obě městské části spojuje cyklostezka. Pokud se budete chtít podívat na Kolodějský zámek, musíte u kaple Povýšení sv. Kříže odbočit vpravo. Další cestu vám bude dlouho, vlastně až do konce, určovat červená turistická značka. Nejprve pojedete po polní cestě, pak po okraji pole a následně pěšinkou k bývalému hradišti Královice. U sv. Markéty je vhodné opustit na chvilku červenou, protože ta do Královic klesá po pěšince opravdu prudce. Cestou do Královic jistě nepřehlédnete pěkně zachovalou věž bývalé tvrze, ale její okolí není příliš reprezentativní.
Zbytek výletu je již jednoduchý. Pokud z Královic budete sledovat stále jen červenou značku, vrátíte se na začátek, tedy k železniční zastávce Uhříněves. Pokud se budete vracet stejnou cestou zpět k metru Háje, v Petrovicích můžete udělat příjemnou změnu, když budete pokračovat po červené značce, tedy po pravém břehu Hostivařské přehrady a následně pojedete obloukem přes lesopark a Jižní Město zpět k metru Háje.
Po kliknutí na obrázek si můžete trasu detailně prohlédnout, případně stáhnout do svojí navigace.
Spojka od metra Háje k železniční stanici v Uhříněvsi je dlouhá 9 km, k nádraží v Klánovicích ujedete asi 26 km. Celý výlet, tak jak je popsán je pak dlouhý zhruba 55 km.
Jak je uvedeno v úvodu, trasa vede střídavě po nejrůznějších druzích cest, ale na extrémní terénní pasáže nedojde. Rovněž se nemusíte bát dlouhých stoupání a prudkých sjezdů. Na výlet se můžete tedy vydat i s dětmi.
Výlet lze rozdělit na několik částí, k čemuž lze využít především vlakových spojů začleněných do systému PID (zastávky Klánovice, Dolní Počernice a Uhříněves). V těchto vlacích je na území Prahy jízdní kolo dopravováno zdarma a platí v nich jízdenky MHD, včetně karty Opencard.
Od roku 1969 je území o rozloze 0,51 ha chráněné jako přírodní památka. Jedná se o nevysoký, skalnatý ostroh z břidlice. Je zde chráněno společenstvo skalní stepi s typickou teplomilnou květenou a zvířenou. Vyskytuje se zde například koniklec luční český. Území je ohrazeno dřevěným zábradlím a je na něj zakázán vstup.
Od roku 1988 přírodní památka o rozloze 41,76 ha. Je chráněn jak rybník, tak i část zámeckého parku, který je pod hrází. Na hrázi je stromořadí lip malolistých. Jde o největší rybník v Praze. Je zde chráněna vodní a mokřadní vegetace a hnízdiště vodního ptactva.
Východní hranici parku tvoří hráz Počernického rybníka, rozloha parku je 7 ha. Současný park byl založen současně s klasicistní přestavbou zámku v polovině 19. století. V parku je zastoupeno 12 druhů jehličnanů a 56 druhů listnatých stromů.
Obec vznikla teprve po roce 1875, kdy zde pražský podnikatel Václav Klán koupil pozemky o výměře 103 ha a založil novou osadu nazvanou po svém jménu. Významnou úlohu při vzniku této osady hrála také železniční dráha Olomouc – Praha, která byla vybudována v roce 1845. V roce 1883 vznikla železniční zastávka.
Vyhlášeno jako chráněné území v roce 1982 na rozloze 221,6 ha. Území se nachází v rozmezí nadmořských výšek 245–265 m n.m. Jsou zde chráněna zajímavá lesní společenství, bohatá mykologická a entomologická lokalita, bylo zde napočítáno na 60 druhů hnízdícího ptactva.
První zmínka o vesnici je z roku 1346. Na místě tvrze byl v letech 1705–20 Janem A. z Liechtensteina vybudován barokní zámek, v roce 1806 byl přestavěn. Nyní jej tvoří tři křídla do tvaru podkovy. Kolem zámku je anglický park a obora o celkové rozloze 26 ha. Celý objekt je dlouhodobě pro veřejnost nepřístupný, nejprve sloužil pro státní reprezentaci, v současnosti se jedná o soukromý objekt.
Původně zde stávalo hradiště z doby Václava II. Dodnes jsou patrné dochované hradby. V roce 1296 zde královna Guta porodila dceru Markétu, na památku této události byl postaven kostel sv. Markéty.
Zbytek gotické tvrze, připomínané roku 1388. V současnosti je zachována 20 metrů vysoká obytná třípatrová věž, přestavěná r. 1592. V 80. letech 20. století byla započata rekonstrukce, ale po roce 1989 práce ustaly. V současnosti je objekt nepřístupný a je součástí obydlené, ale silně chátrající usedlosti.
Partnerem seriálu „Tipy na výlety v Praze“ je AUTHOR – česká značka pro horská, silniční a krosová kola s tradicí od roku 1993.