Milí přátele,
před měsícem a půl jsem tady napsal o výzkumném projektu (viz http://www.nakole.cz/diskuse/10926-koncepce... v rámci kterého mj. zpracuji koncepce levného velomobilu pro všední cesty. Teď jsem ukončil předběžní návrh, který najdete na webových stránkách projektu:
http://www.buschbacher.at/velomobilplakatcz.jpg : krátká prezentace podobně reklámnímu letáku
http://www.buschbacher.at... : rozsáhlý popis
s pozdravem,
Harald
píšeš o 28 rychlostech a přitom o rozsahu cca 4km až 30km/h což je více než dvakrát tak hustě odstupňováno než Rohloff a nechápu proč tak hustě odstupňovat 28 rychlostí, ani pomocí čeho a mít přitom tak malý rozsah....
Nechápu jak chceš dosáhnout ceny 999€ Neber to nijak špatně, to že něco nevím, neznamená, že to nejde, ale rád bych věděl odpověď. I v tom případě, že vozidlo budou vyrábět otroci, se podle mne nemůžeš dostat na celkovou cenu jež je téměř shodná s cenou mého jen samotného zadního kola...
Neuveřejnil si o nic víc než v tom prvním vlákně a nerozumím tedy tomu, proč zakládáš nové vlákno, když jsi vlastně jen zopakoval to, co v prvním...
Věnuj, prosím tě, pozornost pravopisu, interpunkci apod. než zveřejníš nějaký text. Pokud to, co jsi zde zveřejnil, myslíš vážně, tak text v podobě, jaké ho máš na tebou uvedeném odkaze, tedy třeba šest chyb na větu, tvou snahu nesmírně degraduje....
Ahoj,
co se tyče cenu je třeba zdůraznit, že je to koncept na hromadnou výrobu a distribuce v diskontu. Vycházím z toho, že na takové vzdálenosti příjatelné jízdní kolo lze koupit za 400 €, stan za 200. Nosní rám je z obyčejných profilů, kterých je jen třeba řezat a vrtat a je určen pro montáž zákaznikem (jako nabýtek od IKEY). Obklady nosní vany je vstřikované HDPE.
To s těmi rychlostmi je detail, možná stačí i méně. Hlavně jde o rozpětí, a to je podle toho, co jsem našel u konvenčních kol maximálně 5, ale já bych chtěl 7,5 aby by bylo možné překonávat velké stoupání na stabilním trojkole pohodlně pomalu.
Jinak se za chybi omluvím. Čeština není moje matěrština a jsem si myslil, že je lepší komunikovat i s českou lehokolovou komunitou s chybami, než vůbec.
Jasně, já bych německy nedokázal bez chyb napsat ani řádek. Trochu tolerance kolegové. ;-) Ta cena, i když půjde o skládačku, je stejně nízká a určitě počítáš s nejlevnějšími komponenty a to je chyba. Navíc možná znáš úsloví "zlaté české ručičky", před dvaceti lety u nás nic nebylo a všechno sme si museli vyrobit na koleně a ti starší to praktikují do dnes. Za prvé se ušetří, za druhé to mám jak chci a za třetí ten pocit že to člověk dokázal postavit sám je k nezaplacení. :-) No a ti mladší a nešikovní jako třeba já, to radši koupí a připlatí si za kvalitu aby to vydrželo. No a ti nejmladší si rači koupí auto. :-))
Ano za 400€ tedy cca 10.000,-Kč jde koupit přijatelné jízdní kolo a pokud s ním nebudeš provádět psí kusy, tak i nějakou dobu vydrží. Už to není ten uplný šunt za 3000,- co se objevuje v Tescu atd.
Nevím, co myslíš obyčejnými profily, ale konstrukci volíš poměrtně variabilní (odpojování dětské části atd.) a tím pádem složitou, materiálově náročnou a těžší. Samozřejmě to jen odhaduju z toho obrázku a popisu, nevyděl jsem prototyp ani výkres...
to s těmi rychlostmi mi nepřijde jako detail. Šlapat a řadit budeš pořád. Čím docílíš těch 28 rychlostí v tak malém rozestupu? Celkově je ten rozsah také malý. Na to stoupání je jasné, že budeš potřebovat poměrně lehký převod, ale zároveň pokud to má jezdit, budeš potřebovat z kopce a po rovině trochu jet. U velomobilu není takový problém díky aerodynamice 40km/h po rovině ani pro moc netrénovaného člověka a pokud mají použít tohle a ne auto, tak to nějakou slušnou rychlostí jezdit musí.
Jinak tu velkovýrobu si nedovedu také představit. neprodá s etoho podle mne ani zlomek množství prodaných klasických kol.
Pokud tvá mateřtina není čeština, pak chápu. Ale i tak by možná stálo za ten text před prezentací nechat někoho opravit. Ochotní lidé by se našli určitě i třeba tady...
http://www.slunecnice.cz/sw/cesky-pravopis/
Již několikrát jsem si všiml, že často kritizuješ, a to i češtinu. Přečti si to po sobě také někdy a všimni si hrubek, kterých tam nemáš málo. Překlepů máš skoro vždy také ažaž. Buď se polepši, nebo si kritiku tohoto rázu nasměruj na sebe.
..Haralde tady je návod......goldene tschechische hande..
http://nz.bloguje.cz/841978-bikecar-project-dil...
http://www.youtube.com/watch?v=oW9GCSPZePU
28 rychlostí na rozsah 4 až 30 km/h není více než dvakrát více odstupňováno než rohloff, rohloff má na více než poloviční rozsah rychlostí (4 až 21 km/h) přesně poloviční počet převodů (14), takže je odstupňován méně, než 2x jemněji:-) ale i tak bych na takový počet rychlostí radši volil větší rozsah, rohloff je pro běžné ježdění odstupňován zcela dostatečně.
Jen jestli tím 28 nemyslí něco jako čtyřtác a sedmikolečko...
Rohloff má na 14 rychlostí rozsah (u mě záleží na počtech zubů samozřejmě) cca od 4 po 40km/h odhad.
Ale hádat ani dohadovat se nechci. Mě to rpostě ten rozsah, který uvádí připadá strašně malý a 28 rychlostí jako zvláštní počet a moc rychlostí na poměrně malý rozsah...
Ale je fakt, že už když jsem to psal, tak jsem si říkal, že se ozveš a napíšeš, že nemám pravdu :-)
rohloff (bohužel) nemá rozsah 1000 % ale pouze těch 526 %. Což odpovídá rozsahu rychlostí třeba 4 - 21 km/h nebo třeba 8 - 42 km/h. Že snížením nebo zvýšením optimální frekvence šlapání se dá docílit i nižších nebo vyšších rychlostí je věc úplně jiná (mohl bys říct, že singlespeed má rozsah 0 až 40 km/h a měl bys potom taky pravdu, k čemu potom tolik převodů?).
nikdy jsem to nepočítal nemám otáčkoměr, takže to byl odhad, že zhruba v těhle rychlostech šlapu zhruba stejnou rychlostí. Nikdy jsem to nepotřeboval vědět přesně a potřebovat nebudu. Jak už jsem psal nechci se přít. Určitě máš pravdu a já neříkám, že ne....
přesto se mi pořád zdá tolik rychlostí v takovém rozsahu, co psal Harald divné a jen jsem chtěl vědět, jak toho dosáhl. Co použil. Tedy chce použít. O rohloffu jsem si psát a dohadovat se s tebou vůbec nechtěl a nerozumím tomu proč to děláme... Znovu opakuji, že máš v tomhle ohledu určitě pravdu a tím bych s tím rád skončil. Ptal jsem se a chtěl vědět něco uplně jiného...
Tak k otázce, jak jsem přišel na ty 28 rychlosti: Hlavně mi šlo o tom rozsahu, jinak jsem to považoval spíše za detail, co vlastně v této fázi nemusí být tak přesně určen. Podle německé Wikipedii (http://de.wikipedia.org/wiki/Kettenschaltung) se používají běžně přední ozubené kola od 22 do 44 zubů u horských a od 30 do 55 u závodních kolech, zadní mají zpravidla 11 až 34. Tak jsem si myslel, že vyúžívám maximálné rozpěti ve smyslu kombinace všech těchto, na nějakých kolech použivaných a tím asi na trhu nabízených počtů zubů, tedy od 22 k 34 do 55 k 11, což je právě rozsah 772%. Diagonální běh řetěže je přítom řešen nadměnou délkou řetěži. Dále jsem si prostě myslel, že při tak velkém rozsahu by neškodilo mít trochu více stupnů a že stejně je u středové osy více místa, tak jsem příšel na 4 krát 7. Ale máte pravdu, že právě když není třeba překrývání kvůli diagonálnímu běhu řetěže, jsou takové husté odstupňování spíše vyhozené peníze a asi je lepší mít například jen 21.
Chápu že ti šlo o rozsah, ale takový malý detail, není to proveditelné kvůli přesmykači, z takovým rozsahem prostě neexistuje. Spíše bych doporučil zkombinovat dvě planetové převodovky, nejlevnější jsou Sturmey Archer. Myslím že osmi rychlostní a tří rychlostní by mohly stačit.
nebo trojtác + dualdrive, mohlo by to být jako volitelné dražší řešení pro kopcovitější krajinu, komu by stačil menší rozsah, měl by klasicky trojtác + osmikolo
Taky možnost, ale pokud už počítá z motorizací, jsou lepší převodovky pro vyšší účinnost a nižší spotřebu, jedno jestli elektrického nebo spalovacího motorku.
A v čem tkví výhoda převodovek v tomto případě? Jak by mohly způsobit vyšší účinnost a nižší spotřebu?
Hledej, už sem to tu rozepisoval milionkrát a už mě to nebaví. Jen napovím, pomocný pohon přímo využívá třeba těch osm rychlostí Sturmey Archra, ne jen část šlapací.
A proč by nemohl motor točit přes přehazovačku? Pomáhat člověku točit se šlapacíma klikama? Autor to v tom popisu přesně takto popisuje (uvádí to jako pro tento případ nejlepší řešení).
Protože je to ač se to nezdá složitější a v konečném důsledku dražší. Tedy pokud je to tak jak to být má, tedy oba pohony tj. motorový a pedály jsou na sobě nezávislé. Jinak je to ztráta času a peněz. A proč nezávislé na sobě? Třeba proto že nejsem frekvenční jezdec a neumím točit rychle pedály. Další důvody vypisovat nebudu. Autor to sice popisuje jako nejlepší řešení ale je zřejmé že až tak moc neví o čem mluví, tímto se mu omlouvám. Když se podíváš do historie tady "na kole", mých absurdních nápadů jak vyřešit pohon kola je tu požehnaně. Ale nechal sem si poradit a poučit od lidí kteří už něco sestrojili a myslím že už můžu radit i já. Ale vím že mládí je mládí a to si do ničeho kecat nenechá a musí pořád stejné chyby opakovat aby se poučilo. Není to zbytečné?
1) nevím, proč by oba pohony musely být na sobě nezávislé, myslím, že stačí, když můžu šlapat, aniž bych točil s motorem (tedy zapojit motor přes "cvrka").
2) nevím, jak souvisí "nefrekvenční" šlapání s nemožností použít asistenční motor ke šlapacím klikám, myslím, že záleží v podstatě jen na zpřevodování mezi motorem a klikami. Nebyl by možná ani zásadní problém tento převod udělat proměnlivý, ale např. vhodný elektromotor určitě takovéto drobné rozdíly v otáčkách snadno pobere bez větší ztráty výkonu nebo účinnosti.
Jasně, možná máš pravdu, ale pokud není cílem udělat koncepčně nejlepší možné takovéto vozítko, ale vozítko v základní verzi (tedy bez motoru) co nejlevnější, přehazovačku bych rozhodně nezavrhoval a už vůbec ne z důvodů, které popisuješ (přestože taky spíš fandím převodovkám).
Bod 1. úzce souvisí z bodem 2., ale máš pravdu že se to dá u elektromotoru řešit elektronikou a otáčky motoru přizpůsobit jezdci. Ale elektrický pohon je podle mě volovina, při dnešních zákonech EU, kdy el. motor může mít maximální výkon 250W, to prostě na dvě děti, nákup, baterky a vlastně celý stroj prostě nestačí. Snad jen na rovině ale v české kotlině nebo v rakouských alpách těžko, jedině že by maminka byla vrcholová sportovkyně. Navíc je elektropohon kvůli bateriím v celkovém součtu dražší jak spalovací, tím myslím pořizovací cenu a následný provoz. Proto bych do základu dal levnou planetovou převodovku kvůli bezproblémovému napojení spalovacího motorku. Je zajímavé že legislativa EU neřeší spalovací motorky, takže třeba u nás platí maximální výkon 1kw, což už je jiná káva. :-)
Co se ti nezdá na 250W? Pokud vím, tak i vrcholový sportovec vydrží tenhle výkon tak hoďku a šmitec, já na tom nejsem úplně špatně, ale měl bych to tak na čtvrt hodiny a odpadnu. Normálně jezdím cca mezi 100 a 160W, akcelerace právě kolem těch 250W po dobu do jedné minuty, spíš tak 20s. Pokud bych si teda přičetl dalších 250W, tak můžu mít stejnou akceleraci (tedy takovou jakou mají auta okolo mě) i s dvojnásobnou hmotností. To je v mém případě 80kg nákladu, nebo teda o 20kg těžší stroj plus 5kg baterek plus 55kg nákladu, a to aniž bych zpomalil oproti tomu jak jezdím teď. A se slučnou kapotáží bych po rovině mohl ten motor vypnout při dosažení cestovný rychlosti (ze zákona ho ale musím vypnout už o chlup dřív při 25km/h). Ať to počítám jak chci, tak 250W elektromotor stačí na to, abych se slušně naloženým velomobilem jezdil tak rychle jako jezdím na kole.
Naprostý souhlas potvrzuji z vlastní zkušenosti.
Tak jo, ty s tím máš vlastní zkušenost takže nemám důvod ti nevěřit. Ale nic to nezmění na tom, že elektrika je posranou EU tak očesaná až to hezké néni. Já zůstanu u spalovacího systému, přeci jen příjdou doby kdy mi těch 250W určitě stačit nebude a jako skoro invalida tu 1kw uživím. :-) Ve všem mám rád rezervu a to i ve výkonu, člověk nikdy neví kdy se mu bude hodit. Ale zase je pravda, že těch 250W nežere tolik baterky, takže by se na to možná dalo ujet i 100km. Pro mě je to ale stejně málo, já chci aspoň 300km což je se spalovákem bez problému. Ale to jsem zašel někde úplně jinde než by Harald chtěl, omlouvám se. Na ty účely co chce Harald, bude těch 250W stačit, ale musí to být zpřevodované, proto doporučuju převodovku v náboji, bude to jednoduší. Líbí se mi ta nová Nu-Vinci, netušíte kolik stojí? Podle mě by to nemělo být dražší než 11 000 Kč, jinak rači Rohloff.
jenže samotný rohloff stojí skoro tolik, kolik je plánovaná cena celého vozidla...
Myslím že cena i z brzdou více než přijatelná, co na to říkáš? http://www.cyklovybava.cz/product/naboj-sturmey...
Nevím proč se to nechce zobrazit, ale je tam osmi rychlostní převodovka z bubnovou brzdou za 3 200 Kč, což si myslím že je super cena. A zkušenosti s ní tady jsou a prý spokojenost. http://www.cyklovybava.cz/product/naboj-sturmey...:1480/
Už mě to nechce pouštět k přímé odpovědi, takže asi naposled. Ty osmi rychlostní náboje se vyrábí kromě provedení s bubnovou brzdou i v provedení pro kotoučovou brzdu a dokonce i bez brzdy jen s volnoběžkou. :-) Stačí si jen vybrat jak to bude konstruktérovi vyhovovat. Tu variantu s bubnovkou sem vybral kvůli velmi příznivé ceně, ale třeba by s toho šla udělat parkovací brzda. :-) Rozsah je sice menší, ale kdyby jsi pořádně četl, tak by jsi věděl, že jsem myslel kombinaci osmi rychlostní převodovky s tří rychlostní převodovkou stejné značky, cena taky velmi přijatelná, tak jak to má Jirkův táta. No a o převodnících u klik ani nepíšu, tam se dá taky něco nahnat, ale myslím že už to nebude potřeba. Prostě převodovky jsou pro tento případ ideální a pro zamýšlený motorický pohon nejideálnější. Ještě cena té Nu-vinci převodovky-7 600 Kč, což není vůbec špatné, k té už by stačil jen trojpřevodník.
Je to na začátku poslední čtvrtiny http://www.nakole.cz/diskuse/6210-motokolo...
Haralde, jsem tvůj fanda, ale už si z nás prosím tě nedělej srandu. Za tu cenu aby to trochu vydrželo to nikdy nepostavíš. Pokud budeš na všem šetřit, rozpadne se to během první sezony a dobrý nápad pohřbíš. Nezapomeň že to není pro "normální" lidi, ti lidé co by si to koupili žijí cyklistikou a takoví si rádi připlatí, protože ušetří na provozu auta. Jinak nevím nevím jestli to všechno není Mirkova práce, jeho styl humoru je silně podobný. :-)
V případě že se skutečně nejedná jen o hloupý vtip a že tento projekt dokonce i někdo platí (šťastná to země, kde holubi sami ... )měl bych několik postřehů:
Jako hlavní problém celého projektu vidím to, že na to jdeš ze špatného konce. Proč sepisovat elaboráty o tom, jaká bude stabilita a jízdní vlastnosti a pod., namísto toho abys vzal dvě trubky přišrouboval k mim kola a zkusil si na to sednout a třeba dát nějaké závaží tam, kde mají sedět děti.
Pak bys totiž zjistil, že tato koncepce je nevhodná a jízdní vlastnosti by byly hrozné.
Zkus si třeba představit, že za zadní kola posadíš dvě děti a ve předu bude prázdné sedadlo - celý velomobil se samozřejmě převrhne na zadní stranu.
Podobná situace může nastat v případě jízdy do prudšího kopce (jednoduchá fyzika z učiva základní školy - na jedné straně páky dvě dobře živené děti, kočárek a přepravka nápojů, na druhé straně sportovně založená a dietu držící matka).
Dalším tématem k zamyšlení by určitě mohl být třeba desidn. To, co je na přiložených obrázcích je všechno jiné, jen ne hezké. Myslet si, že se to nějak dokrášlí až pak je nesmysl - design se dělá hned a zevnitř ( tedy pro lidi, kteří tam budou sedět )jinak to nemá smysl.
Mohl bych se rozepsat i víc, ale vzhledem k rychlosti celého projektu ( placené je to asi od hodiny, že ? :O) a také abych nenudil ostatní, tak by to pro začátek snad mohlo stačit.
Chceš mi říct, že ty jsi přesně takové vozidlo již zkusil sestavit a proto již přesně víš, že to má špatné jízdní vlastnosti?
Na to, že to se by mohlo převrhnout dozadu v případu těžkého nákladu bez řídiče, jsem již přišel sám a kdybys ten elaborát četl, tak bys již veděl, že vozidlo má zádní stoján, který lze zdvihnout ze sedadla řídiče. Že by se to převrhlo i s řídičem nemyslím, na to musel by být náklad značně těžší, než řídič, proto že težiště rámu je taky značně před zádní osou. I když, tak holt bude zádní osa o kus dál dozadu, na podstatní konstrukci to vlastně níc nemění. Kvůli nízkému težišti reálné sklony taky neměli mít příliš velký vliv na stabilitu.
Jasně, že design je důležitá věc, ale přece je třeba zohlednit požádavky praktické použitelnosti a bezpečnosti, a konečně i náročnost výroby. A právě proto se přece vyplatí zpracování konceptu na papíru než se začíná s mnohokrát náročnější výrobou prototypů.
V prvé řadě jsem musel přidat bod Pollokovi za jeho odkaz na Triximobil - ano, toto by měl být správný začátek jakéhokoli projektu: Proč vymýšlet vymyšlené, případně se nepoučit na chybách jiných.
Když si u Tvého velomobilu představíš jedině správné posunutí zadních kol až dozadu a trochu současný design, tak z toho nic jiného než ten Triximobil nezbude.
Ohledně jízdních vlastností: Přesně takovýto stroj jsem skutečně ještě nepostavil ( a ani stavět nehodlám ), ale jeho jízdní vlastnosti si dokážu představit zcela reálně.
Pro názornost bych je popsal takto: Určitě jsi někdy na silnici viděl traktorový bagr. Nedělám si legraci - skutečně bagr. S navrhovaným velomobilem má společné to, že má poměrně krátký rozvor kol a velké zatížení na převisech ( radlice vpředu a podkop vzadu ). Nevím jak na Rakouských silnicích, ale tady u nás když takovýto stroj jede přes díry v silnici, tak se dost hodně rozhoupá.
Ahoj,
tak tomu s rozvorem a nákladem za osou rozumím. Vypadá, že by bylo skutečně lepší přesouvat zádní kola dále dozadu. Bez nákladu to by sice znamenalo horší stabilitu, proto že težisko se přesouvá dopředu, kde je trojúhelník mezi třemi kola úzší. Ale možná to lze řešít tím, že to bude konečně čtýřkolka, vyžaduje sice čtvrté kolo, ale s náhradou předního kola točnicovým řízením se mi to připadá celkem praktikabilní.
Tak díky za vzkaz - už máme přece příklad, proč se vyplatí předem úvažovat a diskutovat různé návhry než s pustit do výroby prototypů!
Ještě k té ceně (když uš se to jmenuje levný velomobil):
Utrácet za vývoj něčeho, co už bylo vymyšleno, vyrobeno a funguje je zbytečné.
Stačí tedy zakoupit licenci k triximobilu ( nebo jej zkopírovat - ukrást ), použít nejlevnější komponenty, vyhodit diferenciál, vyhodit elektropohon, vyhodit vše co není nezbytné a nechat to vyrábět někde na dálném východě.
Pak bude ale následovat další krok tohoto výrobce - vyhodí z rozběhnutého kšeftu Tebe i všechny ostatní a bude to skutečně vyrábět třeba za původně zamýšlenou cenu.
Samozřejmě trochu přeháním (třeba to nabádání ke krádeži skutečně neber vážně), ale takovýto je dnes svět a našel bych spoustu příkladů, že to takto dopadá.
co keby si sa pozrel na nejake rikse made in bangladez...taki ti indovia maju stim bohate skusenosti..proste namontujes polku bajku na lavicku na dvoch koleckach zo starej karicky a mas to za par susnou ...jenoducho a lacno povedane :D
doplnam...
http://www.triximobil.sk/fotogaleria.html
Hm, vlákno má nadpis Levný velomobil, takže trixi za 8399 EUR je mimo. Jinak ale to je moc pěkné vozítko.
mne sa ten trixi moc paci, takze to berem iba ako ze nieco na ten pricip..staci do googlu hodit "riksa" a tam toho naslo namraky pre ispiraciu.. podaktore vytvory boli celkom podarene ale ispirativne urcite dost:))
http://www.perala.net/pics/gallery8/gallery880...
http://www.netikka.net/vaasalaisia/Henrik390.jpg
http://cesta.sko.cz/Skops_around_the_world/02...
http://www.ssissa.sk/pics/dovolenky/bulharsko...
http://yle.fi/ecepic/archive/00122/riksataksi...
http://www.riksa.eu/layout/foto/riksa_vemeste...
Neřekl bych, že je úplně mimo. Je to příklad ergonomicky odzoušené platformy, kerou můžeš udělat jako super hi-tech a máš ten trixi. Nebo můžeš použít tu konfiguraci, ale udělat pohon jen na jedno zadní kolo, jednoduchý posvařovaný rám s nataženými plachtami ala velorex atd. Není potřeba vyložené zkopírovat, stačí se inspirovat podle fotek. A máš něco, u čeho víš předem, že nastupování, výhled ven, řiditelnost a další věci jsou už odzkoušené, ale vyrobíš to s trochou snahy fakt za těch tisíc euro. Ručně v Evropě asi ne, ale už při malých sériích na východě by to šlo.
Přečetl jsem si ten podrobný popis (mimochodem: i přes silně zkomolenou češtinu jsem rozuměl každé větě určitě líp, než kdyby to bylo psáno německy a možná i anglicky:-) ), a dojem je celkem dobrý. Nejsem odborník, ale myslím, že by se to dalo dostat i na tu avizovanou cenu (přesněji: nepřekvapilo by mě to - za předpokladu použití nejlevnějších dostupných, ale přesto jakž takž funkčních součástí).
Myslím, že bude problém s mlžením oken, pokud to má být používáno za každého počasí. Možná by se dalo větrací vzduch nasměrovat nějakým potrubím tak, aby ofukoval okna zevnitř. Absence stěrače by taky mohl být problém, zvlášť v zimě. Možná by stálo za to použít radši ploché čelní sklo, kde by se stěračem (třeba alespoň ručně mechanicky ovládaným) nebyl problém.
Pro použití v létě by se zase hodila možnost rozepnout (třeba zipem) krycí plachtu na větší ploše (možná se s tím počítá..).
Za hlavní nedostatek považuju to, že je to jen jednomístné, ale pokud by velmi dobře fungovalo spřažení více vozítek za sebe, tento problém by z větší části odpadl - a zase je výhoda, že třeba dva lidi mající větší část cesty společnou můžou jet spřaženi spolu (s tím, že silnější vypomáhá slabšímu) a pak (třeba na zpáteční cestu) se rozdělit.
No a pak by bylo asi opravdu lepší,
kdyby se to naložené nepřevažovalo i bez nutnosti nějakého stojánku. Bohužel posunutím zadní nápravy dozadu vyvstanou další nevýhody.
Také trochu nechápu, proč není použito klasické středové složení s klikama ze standardního kola, mám dojem, že by to zlevnilo výrobu a byly by dostupnější náhradní díly (nebo alespoň zaměnitelné, leckdo by si tam chtěl například namontovat spd pedály a podobně).
Jako ideální zdroj elektrické energie na světlo bych považoval nábojové "dynamo" - alternátor, nejlevnější typy nejsou zas tak drahé a odpadají všechny problémy jiných řešení (solár nefunguje potmě, kdy je nejvíc potřeba, nabíjecí baterky vyžadují pravidelnou údržbu (nabíjení) - užitkové vozidlo by mělo vyžadovat minimální údržbu. Nábojové alternátory existují i ve verzi s bubnovou brzdou (která by taky trochu zjednodušila údržbu). Světlo samozřejmě diodové se záložním kondenzátorem pro obrysová světla pro případ stání třeba na semaforech (levné bezúdržbové a bezobslužné řešení)
Pro tento možný výrobek chybí v materiálech marketingová studie, která by prokázala, že by se na trhu uplatnil. Zvláště pokud to má být masově prodávaný produkt s nízkou cenou. Pokud je projekt míněný seriózně a není to jen seminární cvičení, měla by být marketingová studie na prvním místě.
Jinak přikláním se k názoru výše - představoval bych si koncept, který je prověřený praxí (rikša), případně nějaký upgrade běžného bickylu - postranní vozík, kapotáž.
Na marketingovou studie jsem určitě ne"zapomněl". Sice se již teď trochu snažím sehnat názory "obyčejných" lidí, ale seriózní odhad potenciálů na trhu, byl by dálší projekt, který by i určitě vyžadoval výrobu prototypů. Jestli na tu budou peníze a partneří, tak to možná i bude. V tomto projektu (na celkem 880 pracovních hodin) je velomobil jen jeden z více možných směrů technologických řešení, pro které prozkoumám, zda odpovídají požadávkům energetické efektivnosti a bezpečnosti a zda mohou být praktikabilní řešení pro potřeby mobility různých skupin obyvatelstva na venkově.
Přijde mi, že to vše je takové teoretizování, jako bys byl členem parlamentního výboru pro úsporu ropy. Chtělo by to k ruce někoho, kdo stojí nohama na zemi.
Podle mne by stálo za to udělat nejakou soutěž mladých designerů, nebo diplomku na toto téma, nebo použít výsledky nějaké takové soutěže (určitě se již někde něco takového zkoumalo). Pak by bylo jistě dobré navštívit veletrh (spezi, třeba?) s nějakou trošku konkrétnější myšlenkou, a sbírat inspiraci. A taky si zkusit něco postavit, domluvit se s nějakým výrobcem nebo zámečníkem, aby zkusil vyrobit tu tvoji stavebnici, a měl by sis to sám smontovat.
dnes som na nieco narazil(iba obrazne povedane:)) na nete..koncept velomobilu pochadza este z roku 1985 az dodnes..lacne to asi nieje, no plan sa zrejme bude uberat stejnym smerom..akurat ze treba uz len najst lacny material(pokial mozno nie na ukor kvality) a poriesit jednoduchu konstrukciu..material bi sa dalo mozno dostat na tych 1000ecok ale kto zaplati robotu??hmmm...
http://www.rjk-europa.com/rjk.html
Nákresy jsou to pěkné, ale jak už jsem psal posledně, pořád mi to připomíná akademickou debatu. Fakt by to chtělo alespoň předváděcí předprototyp na ověření konstrukce, vychytávání much apod. Má to vážit 40kg a to je potřeba zažít na nohách a na brzdách. Přijedeš na lehosraz do Brodu?
Je to takové hezké fantazírování, ale prakticky neupotřebitelné. Fyzicky a sportovně zdatná matka vezme dítě na kolo, normální matka tento kolos s dítětem neutáhne. V holandsku jsem s kamarádem jezdil po městě s nákladním kolem s plošinou nad předním kolem. Vždy se jeden vezl a druhý šlapal. Roviny šly, ale kopečky jsme dřeli ze sedla. To průměrná matka nezvládne. B udoucnost městských vozítek je v elektropohonu s asistencí jezdce šlapáním. Geniální je už přes deset let starý švýcarský koncept "Twike" s naprosto nereálnou cenou pro normální lidi.
Právě v případě trojkola může dodatková váha resp. horší kondice řídiče/řídičky (prosím nech si své předsudky, manželka je značně silnější, než já...) znamenat i jenom pomalější jízdu při stejném výkonu. Vypočítal jsem dosažitelné rychlosti dle výkonu řídiče, nákladu, stoupání a protivítr, a to pro tento velomobil, pro leitru, pro závodní a pro klasické kolo. Výsledkem je, že uvažovaný velomobil je na rovině rychlější než klasika, na stoupání většinou ještě nad 80% rychlosti klasického kola, v ojedinelých případech dosáhne jen 70% této rychlosti. To znamená, že když na klasickém kole v příjatelném čase jedeš 4 km, tak na tomto velomobilu holt jen 3. Pěšky bys ve stejném času nešel ani jeden kilometr, a tak se zvětší spadová oblast skoro na desetinásobné.
Příklady tak výpočitaných rychlosti jsou i najít na mapě na spodní straně letáku, jsou tam cesty s a bez stoupání.
Zajímalo by mě, jaký výsledek by Tvoje metoda výpočtu předpověděla pro následující situaci:
10km se startem ve městě a semaforem každých 500m, pak 3-5% stoupání asi 800m dlouhé a poslední 4km rovinka mimo město a prakticky bez křižovatek. Osobně mám pro tento scénář změřená data pro turistické térénní lehokolo Azub Apus, polozávodní silniční lehokolo a velomobil WAW. Konkrétní rychlosti jsou samozřejmě závislé na výkonu konkrétního jezdce, ale relativní vzájemné srovnání různých HPV na tom tak moc záviset nebude. A právě to bych rád porovnal mezi Tvým matematickým modelem a mnou naměřenými daty.
jen poznámku k téhle větě:
"příjatelném čase jedeš 4 km, tak na tomto velomobilu holt jen 3. Pěšky bys ve stejném času nešel ani jeden kilometr"
3km je pěšky fakt hodně procházkový tempo.... průměr 5,5km/ jsme měl na 55km pochodu přírodů počítaje v to všechny zastávky na čůrání jídlo atd. atd. a různorodým terénem a profilem...
Ahoj,
tak těším se na příležitost ke kalibraci výpočetního modelu - jen napiš mi prosím, kolik más kila a nějaký popis toho velomobilu, tak se po velikonoční dovolenky se do toho pustím.
Co se tyče rychlost chůzi: Při předpokladu, že obyčejné kolo jezdi 20 km/h, tak potřebuje pro 4 km 12 minut, a velomobil s 75% rychlosti konvenčního kola jede ve stejné době 3 km. Když za 12 min jdeš pěšký 1 km, tak to nejsou 3, ale 5 km/h.
Azub Apus: 20kg, terénní pláště (jako horské kolo), odpor vzduchu asi jako klasické vzpřímené silniční kolo.
Homebuild silniční polozávoďák: 16kg, pláště 1.5" na tlak 7 bar, odpor vzduchu asi poloviční oproti klasickému vzpřímenému silničnímu kolu.
Velomobil WAW: http://www.fietser.be/en/products/waw.htm, asi 35kg, vysokotlaké pláště, přední kola 20", zadní 26", odpor vzduchu nevím přesně, ale asi čtvrtinový oproti klasickému silničnímu kolu.
Já sám vážím cca 63kg, běžně dávám asi 120-140W výkonu, při akceleracích ze semaforu na pár vteřin i přes 300W.
Tak mám to spočítano (mm:ss):
WAW: 26:40
Azub Apus: 32:54
Homebuild polozávodák: 27:26
Velomobil podle projektu: 30:55
Předpoklady:
-Výkon 2,2 W / kg (v případě 63 kg jsou to 138,6 W), při zrychlění dálší 120 W (k tomu výkonu, který je nutný pro překonání ostatních odporů)
-10 semaforů s průměrnou čekací dobou 30 vteřin
-800 m se stoupáním 4%, zbytek na 10 km rovina
-Hodnoty CwA:
WAW: 0,162
Azub Apus: 0,636
Homebuild polozávodák: 0,297
Velomobil podle projektu: 0,383
-součinitele valivého odporu:
WAW: 0,004
Azub Apus: 0,005
Homebuild polozávodák: 0,003
Velomobil podle projektu: 0,0045
Wow, pěkná práce. Úvaha o výkonech celkem sedí, kdykoliv jsem zkoušel počítat svůj výkon libovolnou metodou, vycházely mi podobné hodnoty.
A teď změřené hodnotyčasů:
WAW: 22:30 při jízdě fakt naplno a se zavřenou kabinou. Bylo to rozhodně víc než obvklým výkonem, což jsem zjistil až dodatečně podle únavy a bolesti svalů. Tak nějak jsem čekal, že to pojede rychle, tak jsem to hnal co to šlo. Test s otevřeným vrškem kabiny vyprodukoval 26 minut.
Azub Apus: Měření je zkresleno tím, že na něm jezdím v zimě a tomu odpovídá oblečení, nicméně koeficient odporu vzduchu je podle mě lepší než s jakým jsi počítal: 30 až 32 minut podle štěstí na semafory a směru větru, teploty do 10°C.
Polozávodní homebuilt: Rekord mám 17 minut při extrémním štěstí na semafory, draft za trolejbusem si 1km, bezvětří a horko. Standardní časy jsou 19 až 23 minut podle štěstí na provoz a semafory, směru větru a teploty. Dnes při 3°C a relativním štěstí to bylo 25 minut.
Pokud bych to měl nějak shrnout tak by to bylo tohle:
Azub Apus se chová tak jak by člověk čekal, jeho výkon se hodně podobá horskému nebo trekovému kolu když je obutý na terén.
Homebuilt midracer je příjemné překvapení. Když jsem ho jednou vytunil kvalitními komponenty a naladil na sebe, stal se z něj oprravdu rychlý stroj. V porovnání s Azubem je to úplná raketa v akceleracích, do kopce jede sám a po rovině je úplně cítit ten poloviční odpor vzduchu. Vynikající manévrovatelnost podpořená sezením jen 40cm nad zemí umožňuje v hodně typech zadáček podržet vyšší rychlost a tím i utratit méně energie - zbyde víc šťávy na to ostatní.
WAW byl naopak zklamání. Nemůžu uvěřit, že jsem to málem koupil :-). Ten, ve kterém jsem jel, nebyl v dokonalém stavu. Řeťězová linka kladla určitý odpor (ne moc, ale trochu ano) a geometrie přední nápravy nebyla dokonale seřízené. Takže to nebyl WAW v plné kondici, ale stejně jsem nečekal, že ho nekapotované kolo může porazit.
Podle mě je to tím, že člověk je schopný/ochotný na jednu cestu vydat určité množství energie. Výpočet založený na výkonu a odporech tím pádem není až tak spolehlivý. S WAWem jsem se tak vyčerpal na prvních rozjezdech ze semaforů, že jsem úplně cítil, jak každý další rozjezd jde hůř a hůř. Navíc těch akcelerací je víc, protože do zatáček se s WAWem prostě nedá tak rychle jako na kole. Na závěrečné dlouhé rovince jsem věděl, že do pedálů nedávám zdaleka tolik, jako na začátku. Přitom 10km je normálně pro mě kratičká vzdálenost, na které se skoro nejde unavit. S tím midracerem to teprv na té dlouhé rovince rozbaluju naplno, do té doby není plný výkon skoro třeba. Kopírovat v křižovatkách akceleraci aut před sebou je snadné, zatáčky jdou střihnout rychle a se v té první městské části jen tak příjemně rozcvičuje na ten dlouhý nepřerušovaný závěr.
Už jsem zkoušel přijít na to, jak počítat takovéto předpovědi časů tak, aby to fungovalo. Nedal jsem dohromady obecný matematický model, ale něco přece. Existuje takový graf, který vypadá asi jako hyperbola a ukazuje lidský výkon ve wattech na vodorovné ose versus výdrž v minutách na svislé. Teoreticky někdo jako já může dát výkon řekněme 350W po dobu několika minut, 160W po dobu jedné hodiny a méně než 100W po dobu několika hodin. Čím méně trénovaný člověk, tím prohnutejší je křivka (větší rozdíl mezi krátkodobým a dlouhodobým výkonem).
Grafickou metodou jsem zkoušel dojít k času potřebnému k cestě tak, že si budu do tohoto grafu kreslit čáru: 30s výkonem 240W, pak dvě minuty 120W, pak 20s bez výkonu, pak zas těch 240W atd. Jak dlouho bude konstantní výkon trvat jsem určil z toho, jak rychle se s daným strojem na daném výkonu dostanu k dalšímu bodu změny výkonu (brždění, nová akcelerace). Zní to jako pěkně komplikovaná simulace, ale když si člověk dá tu práci, dojde (a s WAWem jsem došel) do bodu, kde se mu ta čára potká s tou křivkou maximálního výkonu. Od toho momentu už není k dispozici víc než daná mez, kolo zpomaluje a dostání se k dalšímu bodu trvá déle a déle (takže limit výkonu dále trochu klesá). Podle toho modelu jsem měl na konci v 36kg těžkém WAWu jen cca 90W výkonu - akcelerace zpátky na cestovní rychlost (která už je pod 30km/h) trvá věky.
Asi by šlo udělat simulátor, třeba v Matlabu, kam by člověk zadal svou křivku limitních výkonů a výdrží, na kterých bodech se musí zastavit na jak dlouho a jaký je mezi nimi sklon svahu, parametry vozidla a svou vlastní váhu a ono by to odsimulovalo jízdu a vyplivlo čas. Ale i kdybych měl Matlab se Simulinkem, asi by se mi už nechtělo vzpomínat na zaprášené vědomosti ze školy jak tu simulaci provést. Ale ta papírová metoda tehy vyprodukovala výsledky velmi podobné realitě.
Ten levný velomobil s nákladním prostorem / prostorem pro děti by podle mě kombinoval několik špatných faktorů a ve výsledku by rychlostně zvládal tak možná ten Azub, ale spíš ne: je těžký, komponenty pohonu, ložiska a pláště jsou levné (vyšší odpor a vyšší váha/moment setrvačnosti) a aerodynamika nebude nic moc - lepší tvar ale výrazně větší plocha než má Azub nebo i klasické kolo.
"normální matka tento kolos s dítětem neutáhne" ---- to si myslím, že je jen záležitost času a zpřevodování. Je jasné, že jezdit s tím každý den 500 m převýšení je spíš pro sportovce, ale pokud by se s tím jezdilo třeba 10 km po rovině a potom 250 m do 15 % stoupání, nemusel by to být problém. Druhá věc je samozřejmě akcelerace na semaforech atd, což ovšem při předpokládaném využití především na venkově poněkud odpadá.
Všichni tady immerwährend řešíte převody, rychlosti, hmotnosti, aerodynamiku ... ale že se v tom ta matka i s děckama udusí, nikoho nezajímá.
Mám vyzkoušený WAW při 35°C na plný výkon se zavřenou kabinou. Je v tom vedro, protože se do tebe neopírá vítr jako na nekapotovaném stroji, ale obměna vzduchu je víc než dostatečná i kdyt jediný výfuk použitého jsou dva otvory za hlavou tak 3x10cm směřující dozadu. Kyslíku je dost. Odvětrat tu Haraldovu věc není žádný problém.
Levný velomobil si asi každý představuje jinak.
Moje představa za takovou šlapací káru je:
koupit stan(celý) za 900-1200Kč (3kg)
koupit dvě kola ze supermarketu nebo z bazaru (bazar 2x 500-1200Kč, supermarket 2x1500-2000Kč).
Koupit výpletový sedátko(uhýbaný trubky)=cca 350-600Kč.
Zajít do dílny kde to celý rozřezat a posvařovat do tvaru šlapacího "něčeho", princip zakapotovaná rikša. Při realistickým přístupu se prostě nelze dostat s prací a materiálem přes 8-10tis Kč. Za 30tisíc korun si takovou pojízdnou kraksnu nikdo , podotýkám nikdo normální, nekoupí. Pojízdný auto se dá koupit za 5-10tis. Kč.
Pro lidi kterým připadají řeči o tom že taková plechovka šlapací se nedá vyrobit levněji než za těch 35-50tis Kč, tak ty bych rád upozornil že v Indii se vyrábí a prodává zakapovoané auto s motorem 650ccm (Tata mobil) za 40 000 Kč.
Nikdo nevidí rozdíl mezi 40kg šlapací rikšou a 550kg novým 4místným automobilem ve stejné cenové relaci?
Zajistěto dovoz rikš z Indie a nevymýšlejte jak vyrobit šlapací vozíček v cenové relaci BMV.
Já jezdím na nádraží na kole za 3200Kč(spravené bazarové), mám pláštěnku pončo za 80Kč(z pracovních potřeb), nákladní košík za 150Kč. Uvezu nákup, nezmoknu, zaparkuju zamču a jedu, no problemo hombre. With ugly velomobil za 35 000Kč, kiss my ass please.
Když tohle šlapací vyrobíte navrhnete výrobní a prodejní cena verze open source plán FreeOfCharge, profesional version basic=6500Kč, profesional Speedversion=9500Kč, megaprofesional version=15500Kč. Pak si tohle někdo snad i koupí.
Give me good product and there is sure market for it.
Není třeba dělat studii jestli tohle někdo koupí.
Je třeba vyrobit dobrý produkt za dobrou cenu a to se bude prodávat samo.
Profi výrobci lehokol vyrábí málo kusů drahých lehokol, nikdo nevyrábí levné a dobré. Je hodně lidí co by si rádo koupilo obyčejné lehokolo v cenové relaci 8-10tisíc(odpružené se síťovaným sedátkem), ale hold prej nejde takové vyrobit. Houmbuildeři takové recyklované kola dělají jak na běžícím pásu, profibuildeři jsou příliš hrdí na to bastlit.
Open source se hold nedělá pro miliony na kontě.
Mě jsi ztratil v momentě srovnání ceny masově sériově dělané Tata Nano na domácím indickém trhu s hypotetickou cenou malosérivé výroby čehokoliv na evropském trhu. Fajn, dovez si rikšu z Asie. Napadlo tě počítat náklady na samotný dovoz? Nebudou náhodou vyšší než cena toho vozítka? Kolik bude clo? Co náklady na distribuci a prodej? Jestli to přesto vychází na jak říkáš 6500Kč, jdi do toho, budeš bohatý.
Diskuze o možnostech výroby a prodeje levné verze velomobilu opravdu nepotřebuje hloupě zjednodušující příspěvky od lidí, kteří nejen všechno ví, všechno znají a všude byli dvakrát, ale ještě mají potřebu o tom ostatní poučovat.
FYI šikovný homebuilder se dostane s náklady bez práce do cca osmi tisíc u jednomístného jednostopého lehokola. Mmůj současný homebuilt už sežral 30000 (ne tam nepřebývá nula), když nepočítám náklady na nářadí a stroje, jen materál a komponenty. A zdaleka není hotový. Když má výsledkem být něco nekompromisně nejlepšího možného, stojí to desetinásobek toho, co je jen jakž takž použitelné. A cokoliv co chceš prodávat musí být někde mezi nebo brzo krachneš.
Nedá mi to reagovat.
Není můj problém že si stavíš kolo za 30 000 korun(a furt tomu ještě něco chybí). Jezdí-li tvoje kolo 10x rychleji než moje za 3tisíce Kč, potom gratuluju.
Perfekcionismus a puntičkářství je problém který si musí každý vyřešit za svoje peníze.
Zde je řeč o "něčem" na čem se bude ráno jezdit na nádraží 3-5km(+potřebuješ garáž-do výtahu a kolárny standartní se to nevleze) a odpoledne zpátky. Přibližně stejnou službu udělá obyčejné kolo s košíkem a dobrá pláštěnka(případně s přívěsným vozíkem na děcka(prodává Azub základní cena tuším od cca 5-6tis Kč).
Využití vozítka = 200dní ročně 10km = 2000km /ročně (cca +-autobus). Při využití ve vhodné dny kola(ukrajina Velamos či jiné přibližovadlo splní účel), se naježděné kilometry sníží. Kolik je adekvátní cena za km tohodle vozítka? Pro spoustu lidí je cestování na kole vyjádřeno cenou za km dosažitelné 0,1 -1Kč/km . Kolo z bazaru za 500Kč jistě zvládne ujet i bez údržby do rozsypání více než 500km, 10minut údržby(namazání řetezu) zvládne 2-4tisíce km.
Není třeba střílet zajíce dělem. Porovnávám cenu za službu kterou to poskytuje. 15, 20, 30 tis za plachťák je prostě pro drtivou většinu populace cenový strop kterou by byli ochotni za takový šlapohyb investovat.
Pojem levný velomobil je pro mne a spoustu dalších lidí= levný velomobil=3kola s pláštěnkou= 6-10tis Kč. Musí se zaplatit za 2-3roky maximálně. Když si to na sebe nevydělá tak budu jezdit na kole a MHDčkem.
Ano, jistě relevantní názor, ale nikoliv úplně pokrývající realitu.
Myslet si, že lidé posuzují cenu vozidla přímo úměrně dosahované rychlosti je poněkud mimo mísu, jinak by si nikdo nekoupil nové auto za 300.000 když si může koupit v bazaru ještě celkem zachovalé auto za 10.000, které jezdí prakticky stejně rychle.
Na kole a mhdčkem se dá jezdit tam, kde mhdčko jezdí, tadyto mělo být určeno primárně na venkov jako alternativa auta (a než auto to vyjde levněji jednoznačně). Jezdit na kole v dešti a zimě sice jde, ale není to úplně ideální. Třeba já bych za funkční a praktické a dostatečně robustní vozítko tohoto typu klidně ty peníze dal, a to mám mhd spojení celkem kvalitní. Pořád to má totiž výhodu individuální dopravy: jedu kdy chci, kam chci, kudy chci, nemusím řešit jízdní řád, přestupování a náklad tahat na zastávku v taškách.
Měl jsem na mysli hlavně to, že tvůj pohled na věc není jediný.
Srovnej dvě tříkolky: tu co navrhuješ, se kterou se do zatáčky nesmí jinak než krokem, každých 500km musíš mazat řetěz, rychle to jet neumí kdybys makal sebevíc a krytí proti počasí je buď částečné, nebo trvá dvě minuty se do toho nasoukat a zazipovat a vylézt ven z mokré a nenamočit se o ni chce léta cviku. A pak tu máš hypotetickou tříkolku, která nabízí jisté, příjemně vyladěné jízdní vlastnosti na odpruženém podvozku, bezúdržbovost po tisíce km (správně krytý řetěz má mazací interval 5000 a životnost 25000km) a slušnou karoseri, kde ochrana je kompletní a nastupování je jako do auta.
Ani s tou druhou netrhneš žádné rychlostní rekordy, ale pojede příjemněji a hlavně uřivatelský komfort je mnohem vyšší. Teoreticky by mohla stát třeba čtyřicet tisíc, jako slušný skůtr. Ty tvrdíš, že je to blbost, protože když obětuješ všechen komfort, můžeš to mít za deset. Kde jsi vzal informaci, že lidem, kteří by vůbec jen uvažovali to pořízení takového vozidla, by ty přidané užitné hodnoty nestály za těch třicet tisíc rozdílu? Já osobně kdybys mi dal na výběr tu očesanou primitivku za deset nebo tu vymakanou za čtyřicet, beru tu druhou nebo nic. Jak dokazují stále rostoucí prodeje velomobilů za sto pade a víc tak v tom nejsem sám.
Beru, já vím že dicky budou lidi co si připlatí za luxusní věci. Těchto lidí není mnoho. Při konstrukci není třeba slevovat z komfortu užívání.
Nikdo netvrdí že : a) vyskytne se problém životnost řetězu= kryt řetězu 200Kč kus plechu, vyřešeno.
b) blbě se do toho leze = suchý zips, odklápěcí deštníková trubková konstrukce s roletovou plášťěnkou, pevný windshield, pevný zadek, flexibilní boky a přetahovací plášť.
F40 lighting se mi principielně líbí jako vhodný allseason comuter bike(s motorkem, benzín či elektroasistent), hravě zdolá dojíždění i 40km denně(rychleji než vlak bus(bez čekání na vhodný spoj) styl start bod A, cíl bod B.
Když bude můj šlapohyb mít 95procent uživatelsky přívětivých vlastností drahého velomobilu a bude udělán jednoduše, robustně a levně a bude plnit to k čemu byl sestrojen, tak si třeba 10 lidí koupí základní verzi(za pár šlupek). Z těch 10ti si 1-2 připlatí za vytuněnou verzi a díky prodeji svého použitého šlapohybu poskytnou možnost dalším lidem za ještě nižší cenu jezdit na nádraží a zpět.
Myslím si že AZUb má možnost už teďka nabízet "comuter bike"( zkombinovat windshield s lehokolem a doplnit blatníky a šusťákovou konstrukcí pro ztížené povětrnostní podmínky, případně se stanoviny nádstavbu na tříkolku alá Velorex style. Nebo tento mezistupěň přeskočí a za nějaký ten rok budou mít v nabídce plnohodnotný velomobil(skořepina, odpružená tříkolka) na export do Holandska a pár kousků pro zdejší fajnšmekry. I tak si myslím že ale tahle varianta je docela velký oříšek se vrhnout na tenký led.
Nikde není předem dané že něco levného musí trpět tolika neduhy aby se to nedalo používat.
K dojíždění na nádraží ale musí být infrastruktura(mít kolo kde zamčít a odpoledne ho tam nalézt). Já sem jezdil na nádraží pravidelně, po zlikvidování úkrytu(hromady panelů za kterými jsem schovával své kolečko, jsem jel už jen třikrát- druhý den vypuštěné ventilky, třetí den proříznuté pláště, po dvou týdnech testovací jízda= ukradené celé kolo.
Existence levného(opravdu levného jednoduchého velomobilu) nijak finančně nezruinuje výrobce Questů, Versatilek a podobných BMW mezi kapotovanými HPVčky. Kdo chce extra, má to mít. Kdo si nemůže a nechce koupit , mohl by mít možnost pořídit si či postavit za pár kaček hodně muziky.
"Když bude můj šlapohyb mít 95procent uživatelsky přívětivých vlastností drahého velomobilu a bude udělán jednoduše, robustně a levně a bude plnit to k čemu byl sestrojen,..." tak si myslím, že bude stát těch 30.000 Kč;-) (komerční cena). Pokud by někdo na vývoj či výrobu něčeho takového dostal nějaký grant nebo dotaci (nebo by mohli dostat dotaci kupci, pokud by to bylo součástí nějakého většího projektu) - což je klidně možné, tak by mohla být cena nižší. Jinak tomu moc nevěřím (pouhým srovnáním s cenami "obyčejných" kol) - pokud by to totiž mělo plnit některé ze zcela základních vlastností a totiž maximální bezúdržbovost, blbovzdornost a spolehlivost, nelze to poskládat výhradně z toho nejlevnějšího, co je dostupné.
Taky si myslím. Nejde předpokládat, že základní velomobil v řádově stokusových až tisícikusových sériích půjde dělat za stejné peníze za jaké Taiwan chrlí stotisícové série relativně základních, ale slušně provedených a osazených klasických kol - totiž do deseti tisíc. Věřil bych, že cena relativně primitivního velomobilu jde při opravdu sériové výrobě dostat k těm 30-40 tisícům - pětina ceny momentálně stavěných ručně laminovaných rychlostních velomobilů. Ale za deset to nepostavíš ani doma když nebudeš počítat vlastní práci, a té nebude málo. Kdo něco takového zkoušel, ten to ví. Stavbu handbiku s cílem minimálních nákladů mám ještě v živé paměti. Jen svaření rámu stálo tři, protože je komplikovaný, a barva na ten rám další tisícovku.
donekonecna to tu citam stale dokola,,obcas sa aj pobavim a aj nieco rozumne dozviem no toto je jak nekonecny pribeh.. smudla, PavelS, Jirka a dalsi, dokazte ze sa to NE/DA a je po pribehu..
mozna s toho aj nieco rozumne vzide..alebo proste ostante iba pri krcmovych(pardon,. odbornych) reciach ze co a jak je komlikovane alebo naopak ze jednoduchsie nez sa zda..
co vi na to, pani?
Pokud se do toho někdo pustí, má mou podporu, třeba i aktivní.
Já mám za sebou výrobu toho handbiku a nějaké úpravy a výroby kol, což mi dává jistou limitovanou možnost odhadnout, s jakým úsilím bych jakou mašinu postavil. A protože o pomalý a těžký velomobil nestojím za žádné peníze, sám se to stavět nechystám.
Co myslím jsou tu opravdu jen hospodské kecy jsou naše úvahy o tom, co by sériová výroba dokázala s cenou. Nikdo tu zatím nedal najevo, že by nějak měl zkušenosti se zaváděním sériové výroby komplikovaného produktu co do té doby neexistoval.
Tak jen materiál mého homebuild prototypu stál přesně 1351,87 Euro, co se relativně rovnoměrně rozdělovalo na hliníkové profily, ojetou rehabilitační trojkolku, což jsem používal jak zdroj některých nestandardních dílů, diferenciál, různé cyklokomponenty, spojovací materiály a textil.
Je skutečně težky se orientovat v cenách a nákladech dle velikosti serii, země výroby, technologický úroveň a cenové a distribuční politiky, ale značně méně něž 1000 Euro včetně práce a prodej jsou určitě nereálné.
To je tak když tesař peče chleba.
V ČR pokud máš plánek jak má vehicle vypadat, tak si spočítáš kolik metrů trubek potřebuješ, kolik profilů(jeklů) zajdeš do Ferony, řekneš: potřebuju 3metry trubky 40/1,5, dva metry trubky 30/2, dva metry trubky 18/1,5 , obdelnik 30x20x1.5. Oni ti to ve skladu nařežou, vydají. Pak zajdeš do sběrných surovin kde na hromadě najdeš 3-5kusů kol (veliká chyba kupovat starší trojkolku pro handicapované kůli speciálním dílům).
Fáze výroba prototypu: nástroje
Pak zajdeš do OBI/baumax/hornbach, tam koupíš rozbrušovací flexu (500-800Kč, k tomu kotouče cca 200Kč, svářečku 3000Kč, elektrody na svařování, přímočarou pilku(500Kč). To celé vezmeš do dílny/garáže, nařežeš potřebné kousky, přiložíš k sobě, posvařuješ, přivaříš úchyty na kola.
Já sem se takhle učil dělat lehokolo, koupil sem pár nových komponentů(3 tis. Kč) vzal starý vrak kola zadarmo, posvařoval, smontoval , osadil a pojezdil sem si. Naučil sem se svařovat, všecky díly mi zůstaly na jiné použití, investoval jsem jen mnoho času do studia a experimentování.
Pokud je v začátku blbý cíl čeho dosáhnout a natvrdo vytyčená cesta kudy se dobrat k výsledku, tak je skoro jisté že s daným rozpočtem toho nelze dosáhnout.
Mě na tom celém nejvís asi bavilo že se člověk něco naučil a ani to nestálo tolik peněz. Takový užitečný hobby.
Svařované železo není jediná cesta. Každému vyhovuje něco jiného, někdo třeba dokáže snadno obrábět hliník, ale nemá čím a hlavně kde svařovat. (A navíc nevěří diy svarům začátečníka svářečkou za tři litry ani kdyby je dělal sám.)
Snow Zombie (http://hebi.rajce.idnes.cz/Snow_Zombie/) nemá jediný svar a oceli je v ní naprosté minimum. Zatím má najeto jen cca 240km, ale zdá se, že hliníkový montovaný rám je jedna z věcí, se kterými na ní potíže nejsou a nebudou. Dvakrát už jsem trhnul sekundární řetěz, protože je dělaný pro MTB a tak houby vydrží :-). Narychlo zbastlený nosič držený pohromadě stahovacími pásky by šel vylepšit a podobně, ale montovaný hliníkový rám je parádní. Má správný poměr tuhosti a pružnosti, tuhý je ve směru tahu řetězu a pruží svisle pro pohodlí. Když se chce, jde to.
Tož snowmobile to je krásná práce, fakt, smekám !
Ale když jsem viděl technické detaily Haraldova vozítka tak hold takhle to vypadat nemá(špatně navržený po technické a funční stránce, složitý, mraky šroubků atd). Třeba by to ze dřeva bylo funčnější. Když s něčím neumím pracovat(neumím svářet hliník, nemám frézky a soustruhy ...atd) tak nedělám výrobky takovou technologií.
Kdyby Harald došel na dílnu s nákresem vozítka tak by mu hnedka řekly že takhle se to udělat nedá(aby to fungovalo a nevážilo tunu a nestálo majlant).
Dicky se volil tvar podle dosažitelných materiálů a technologií zpracování a ne naopak( něco nakreslím na počítači a pak zjistím že takovej materiál se ještě nenarodil aby to vydrželo).
Ted na to koukam - ten nosic, to je IKEA, ne? 8-)
Jo, ale prd to vydrží. Když na to dáš deset kilo, tak některé svary nad tou neodpruženou nápravou prasknou už po sedmi kilometrech mimo asfalt :-). Ale jako základ dobrý, vylepším to až se dostanu do obchodu s hliníkem. Vezmu 12mm trubičku, vrtnu do ní sérii 8mm děr a nasunu ji na ty vyčuhující konce, jednu z každé strany. Pak už to unese všechno.
Ještě musím doplnit fotky blatníků a nosiče na svislé parkování, na rajčeti ještě nejsou.
Levny velomobil je pro me v soucasne dobe neco, co bude stat cca 100.000 Kc, bude to mit elektromotor a solarni panely, bude to schvalene jako mala motorka a bude me to vozit v lete v zime zadarmo na vzdalenost cca 20 km v case jen o par minut delsim nez auto.
Jinak velomobil je anglicky "velomobile"... :-)
Také uvažuji o něčem takovém. Napadlo mě uprášit starý známý Velorex, samozřejmě s lehčím rámem ocel/dural. osadit to elektromotorem alespoň 2kW a polepit solárními články které se dají čas od času koupit třeba na aukru. Zajímavě si s podobným problémem poradil tento pán:
http://highmileagetrikes.blogspot.com/index...
Možná taková konstrukce může někomu připadat moc amatérská, ale je to každopádně cesta.......
To je jak koncepce cykloaut po 2.světové válce.
Jistě, ale historie se pohybuje ve spirále ne v kruhu :-). Tenkrát nebyl tak běžný dural (a další lehké materiály), elektromotory v nábojích kol ani solární články. Dokonce i olověné akumulátory byly o něco horší.
Takže, co tenkrát uspělo jen okrajově, mohlo by teď uspět možná o trochu lépe. Krom toho bych v tom viděl předkrok k mobilitě kterou nám zde nastínil kolega Galla.
Jo a v neposlední řadě je verolex děsně roztomilej :-D
Megalomanské projekty obvykle vyšumí do ztracena...
jako třeba tento:
http://auto.idnes.cz/i-solo-madarske-slapaci...
Podobně jako kolega Harald začnu papírovým modelem.
http://www.ulozto.cz/6407110/vystrihovanka...
;-)
Co se týče motoru měl jsem představu nečeho takovéhoto:
http://www.goldenmotor.cz/products/motor...
Solární články:
http://aukro.cz/solarni-clanky-36-2ks-pro...
'Potah' by mohl být řešen podobně jako u Mr. Elkinse plastovým 'kartonem' přišitým k potahu vázacími pásky. Pokud by se podařilo sehnat nějaké díly z druhé ruky možná bych se mohl vejít i do těch 1000 Teuro :-)
u toho motoru mě zaujala tahle věta: "Motor neobsahuje žádné mechanické části"
funguje to tedy na principu magie? :-D
Ale, ale Jurimíre. Uznávám že formulace není nejšťastnější, ale nesnaž se nás tu přesvědčovat že to nechápeš. To ti nežerem, takovej low-level inteligent snad neješ. Nebo že by jo? No nic, budu to považovat za svébytný druh smyslu pro humor.
počkej, já neřekl, že to nechápu, ale prostě mě to zaujalo a děsně rozesmálo. Potěšilo mě to a rozsvítilo den.
Tak jsem tu blbůstku vypíchnul, aby se mohli potěšit a zasmát i ostatní.
Tím nijak nechci hanět ten motor, ani náhodou. Podle popisu by mohl být velmi dobrý.
Neodolám a zeptám se: proč na to chceš dávat ty solární články? Pokud bys to celé navrhnul jako solární auto (gigantická vodorovná plocha) s přidaným šlapáním, tak by třeba měly smysl, ale pokud to bude mít tvar nějaké relativně kompaktní tříkolky, tak jen dáš spoustu peněz za něco, co za celý den dobije baterku na pět minut jízdy (když uvážíš reálné parametry článků za tuhle cenu, účinnost nabíjení baterie atd). A to i kdybys je dokázal použít. To co je v tom odkazu na Aukru je děsně křehké. Jestli znáš ty tenounké lázeňské oplatky, tak tohle se láme snadněji. Musíš tomu ze správných materiálů udělat podklad a průhledné krytí (propustné na správných vlnových délkách) atd. Jinak by ti to popraskalo buď při instalaci, nebo během užívání vozidla.
Jinak proti koncepci hybridního vozidla s výkonným elektromotorem a dojezdem proudlouženým pomocí šlapání nic nemám. Pro mě to není, ale pro leckoho je to skvělé řešení.
Solární články jsou taková třešnička na dortu. Ten ilustrační příklad z aukra opravdu není nejvhodnější, ale jsem si naprosto jist (vzhledem ke své rychlosti:-)že až bude projekt ve fázi montáže článků budou už běžně dostupné fotovoltaické folie :-D
Idea je v podstatě následující: Někam dojet odstavit vehikl na sluníčko a po delší době zas odjet ....
To je velice pěkná idea, ale na trhu zatím není článek, který by takhle fungoval. Ne při tak malé ploše. Většinou když píšou řekněme 100W, tak tím myslí, že na Sahaře v poledne otočené kolmo ke slunci a vyleštěné od prachu to dá 100W. Takže u nás to dá třeba 70W kolmo ke slunci a čisté, 60 po lehkém zaprášení, a vlivem úhlu natočení to klesne třeba na 40W. Nabíjení baterií bude poměrně kvalitní, pokud se podaří v nich udržet 60% toho, co se do nich cpe. Takže to jsme cca na 25W. Pokud budou úhly natočení vůči slunci silně odlišné od kolmého dopadu paprsků a nebude zrovna super slunečné počasí, klesne to na polovinu. Takže když se díváš na to, jaký by sis dal na nějaké vozidlo dobíjecí solární panel, tak počítej ne víc než 20% toho výkonu, který je na něm napsaný. Pokud bys chtěl jezdit s motorem na pouhých 100W příkonu, a opět započetl účinosti baterie a regulátoru, tak zjistíš, že na jednu hodinu jízdy to musíš 100W panelem dobíjet třeba 10 hodin. Proto to nevychází tak, abys po práci odjel domů na energii nasbíranou na parkovišti za pracovní dobu. Aby to tak fungovalo, musíš to od začátku navrhovat podle nějakých panelů tak, aby jich bylo hodně (relativně vzato k rozměrům a hmotnosti vozidla) a tím pádem to utáhly.
Uvidíme, jestli někdo přijde s nějakým zázrakem ve fotovoltaice, ale už hodně dlouho se vyrábí furt ty samé typy s tou samou účinností. Zlepšily se hlavně náklady na jeden metr čtvereční, ale výkon moc ne. A nikdo se nechlubí, že by měl v labu pokusnou verzi nějakého zázraku s dvojnásobnou účinností. Fyzika je potvora, dělat elektřinu přímo z el.mag. záření se jí nechce.
Ok, doplňuji svou formulaci:
1.
Někam dojet odstavit vehikl na sluníčko, postavit tropiko ze solární fotovoltaický fólie, stožár s větrnou elektrárnou, do potoka hodit ponornou turbínu a po delší době zas odjet ....
2.
Přijet do práce, odstavit vehikl na sluníčko, natáhnout si maskovanou prodlužovačku od komplice z údržby
a hned jak zmizí šéf odjet....
To první by bylo supr udělat a sledovat reakce kolegů a kolemjdoucích. Když poslední dobou sleduju, jak lidem padne čelist z takové drobnosti, jako vyhřívané boty, tak tohle by asi leckoho posadilo na zadek. :-)
To druhé mi zní jako vítězná strategie. Velmi praktické, velmi realizovatelné.
Ty solární články s aukra jsem si taky koupil na hraní.Fakt se lámou i při křivym pohledu.
Daj se uzavřít do hliníkovýho rámu. Zkusil jsem z Ikey rám na obrázky hliník a je to pevný.Články jsou po 18 ks v rámu 50x50cm .2 takový rámy už utahnou aku vrtačku. Nevýhoda 1 rám s články má 2kg.
Na dětský vozítko by to výkonem stačilo. Ale můj přescent by to nezvládlo
Našel jsem si zajímavou inspiraci - Fotogalerii stavby velouše pro děti. Je tam spousta zajímavých detailů rámu. Trochu jsem se zastyděl. Tenhle pán by velomobil postavil s prstem v nose.....
http://velorex.com/007/index.html
to se mi líbí! Něco podobně úžasnýho jsem viděl kdysi na Spezi:
http://jurimir.rajce.idnes.cz/SPEZZI/#z52.jpg
paní chodila jen o berlích a měla nohy přivázaný a asi spíš než šlapala to měla na rozproudění oběhu krve a šlapal pán a elektromotor. Děsně s emi to líbilo.
TO tvoje je ještě hezčí. I ta jeho "trucovna" se mi fakt líbila!
Trucovna je dobrá :-), ale pan Elkins je prostě Mr. Vychytávka
http://www.youtube.com/user/paulwelkins#p/u
Myslím že by zbledl závistí i Přemek Podlaha ;-)
ten chlap je fakt borec!!! :-O
D9ky za odkaz. Doma zkouknu i nějaký další videa. Některý věci mě rozesmály, ale některý bych si z fleku objednal:-)
Takhle dane tema vypada od jineho Haralda viz http://www.youtube.com/watch?v=YX1ko9e0kJ4
za par teuracu k tomu posila navod jak to postavit, neodolal jsem a koupil si ho je v nemcine
Vaclave mohlo by tech fotek byt mozne poslat najednou vic nez 3?
Pěkné, ale trochu se obávám té konfigurace.
Jedno kolo vepředu dvě vzadu - jen jedno hnané. Sice to dobře rejduje, ale není to až tak stabilní. Pořád se mi víc líbí něco alá Velorex.
Nepotřebuje diferenciál a doplňkový pohon el. motorem lze také řešit elegantněji.
Dva lidi vedle sebe, to znamena hodne protahnout zadni kolo dozadu, aby v pripade vyuziti jednim jezdcem nemel ridic teziste prilis mimo...
Nebo koncipovat sedadlo jako lavici a pedály na klikovém hřídeli tak, aby bylo možno sedět uprostřed v případě single jízdy
A umisteni volantu (riditek)?
I kdyz, kdyby byl pouzit kardan - dvakrat zalomeny, dal by se cvaknout bud na stranu, nebo na prostredek.
Nebylo by lepší udělat šlapání i řízení ´plovoucí´?
(aby moh´ řízení převzít ten, který ví, kudy kam ...)
8-)
aalebo treba spravit velomobil pre 3 ludí vedla seba soferuje ten v strede a mate to v poho aj singl aj double a naviac aj triple humanmotor speed :-D taky ten leho cadilac
Kardan tam vpredu je a ten volant tusim visi na elektrikarskem skrku shodou okolnosti vpravo. Kam si ho povesis je tvoje vec, rizene je predni kolo a hnane je prave zadni ktere ma max zateze. Ridit me to nenechal, ale svezl me jako spolujezdce (spolu-slapace) a bylo super. Je to odvozene od jeho singl stroje stejne koncepce jen z carbonu, povazovane za nejlehci velomobil sveta, protoze ten cely vazi 12kg. Ze Spezi 2009, kde ho mel, mam fotky jak to cele drzi nad hlavou :-)
http://twike.com/en/home/home.html
Tady je další možné provedení
Toto je asi nejdotaženější, pokud můžu hodnotit.
To jistě, ale pro domácí výrobu může být diferenciál trochu problém :-(
http://www.cabrio.cz/auto/MirageR3S/6.jpg
a z tohohle mám trochu strach :-(
Proč? Mistr Bean bez problémů i s motorem. :-D A na diferenciál je dobrý Jirka, Má to na svém jednom kole.
huu ale to naklonenie.....vies ako musii rezat zakruty na to ze je to velomobil a nie dvojkolka.
naviac mi to pripomina plsku fiatku ..nostalgia
z toho červeného udělali v top gearu raketu.
Jinak jmenuje se to tuším Gewis nebo jak se to píše, a v anglii (a možná ještě ve francic) to bylo poměrně rozšíření vozidlo. Přesně jak ty píšeš polsky fiat. Takové národní vozítko.
Reliant Regal ;-)
A povedlo se mu zařadit i mezi nejhnusnější auta světa :-)))
http://athingforcars.com/autos/eight-worlds...
http://www.cyclorama.net/viewProduct.php?id=339
Diferenciál není problém ...
No a pokud je naší metou nepřešvihnou 1 000,- Teuro nemůžeme se moc rozmachovat :-(
T€? Do jednoho teraeuro se myslim vetsina velomobilu vejde. 8-)
Myslim že i platinovej by se vešel. Bohužel o takovějch relacích se nebavíme......
"1 000,- Teuro" jsi psal Ty.
http://translate.google.cz/translate?hl=cs&...
Pokusím se svou myšlenku trochu poposunout. Začal bych asi rámem podvozku svařeným z tenkých ocelových jeklů. Ten by měl být dostatečně tuhý a dalo by se zkoušet jak to jezdí ještě před zakapotováním. Konstrukci pro kapotáž bych řešil jako šroubovanou z Al profilů. Pro milovníky ekologie bych viděl jako inspiraci tento 100% recyklovatelný Hanomag z roku 1925 ;-)
http://www.strangecosmos.com/images/content...
No, tohle není úplně nejlevnější velomobil, ale každopádně je to nejlevnější a nejpomalejší Porsche. Určitě stojí za úvahu pro ty, co nenakupují všechno v Lidlu, ale tu a tam utratí i nějaký ten vydělaný peníz za něco dražšího :-)
http://www.alternativni-cyklistika.cz/lehokola...
Chtěl jsem oznámit, že jsem uvedený projekt ukončil, výsledky jsou najít na stránce http://www.buschbacher.at/kleinmobilcz.html .
Poslední dva měsíce projektu jsem přece ještě věnoval výrobě prototypu, který se ale nepodářil celkem funkčně. Konečně jsem přišel k závěru, že výhodnější by byla asi konstrukce na základě jíž o něco rozšířenějšího typu nestandardního kola, třeba nákladní kolo či kombinovaný tandem: Nejen, proto že se s tím nepotřebuje tolik nestandardních dílů, ale i proto, že to by mělo větší akceptace u poteniciálních zákazníků.
Ostatně, jestli to tady ještě nikdo neoznámil: Ve souvislosti s veletrhem Spezi 2011 byla vyhlášená soutěž na konstrukce velomobilu pro všední účely, viz: http://www.alltagsvelomobil.de
pozdrav,
Harald
Chtěl jsem se podíval, ale nevím proč, nejde mi to otevřít
Mne to jde (Chrome). Snaz se, Smudlo.
Už snad půl hodiny a furt to nejde a nejde a nejde (mozila), všechno jde jen tohle a chcíplá koza ne
Ted jsem to otevrel i v FF a IE - specialne kvuli Tobe. Vazne to jde.
Hmmm, divné, stále to píše Čekání na www.buchbacher.at ... a koule točí a točí a nic
Že by byly od nás ucpaný dráty k Buchbacherovi a nebo mě nemá rád
Nevim, kde se bere buchbacher, mne se stale zobrazuje http://www.alltagsvelomobil.de/
Hned v první větě má odkaz na html stránky jakého buchbachera a ty nejdou otevřít, tytéž stránky už má v úvodu k téhle diskuzi
mě to v práci taky nešlo a teď doma mi to už jde...
No, nejde, je to jasný, nemá mě rád a nechce abych to viděl
Je mi líto a už jsem kontaktoval administrátor mého webu. Už před pár dny mi kamarád řekl, že mu dočasně nešlo otevřít moje stránky, ale pak to zase šlo.
Zkusím to za pár dní, třeba to bude lepši
Haralde, a co třeba lehotříkolka tady z bazaru za 1000 USD, na to dáš Velokit za dalších 1000 USD (http://www.krash.us/VeloKit_2009.html) a pro děti/náklad koupíš vozík za kolo za 300 USD.
A babky na vesnici se můžou prohánet s vnoučkama jak je libo...
Když tříkolky z bazaru dojdou, tak můžeš k výrobě používat levné tříkolky TW Bent/Trident Stowaway/KMX/Sun/TerraTrike apod.
To jako, že ten velokit pasuje na Pollokovu tříkolku :-) Ostatně, kupme jeden a adaptujme na místní stroje, cestu do číny bychom museli spíš přidat k někomu, kdo tam obchoduje běžně. Protože na těch asi celkem 20ks pro nás, by ta úspora asi nebyla velká.
Když to pasuje na tyhle http://www.krash.us/velokit-trike-list.html
tak na Pollokovu tříkolku určitě. Maximálně se tam něco přihne :)
Čína to ale asi není, to bude dělat v garáži ten chlápek z Ohia, proto i ta cena je dost americká. Z Číny by to bylo za cenu čínských stanů z Tesca, tj. 50 USD...
Jestli jsem to správně pochpil, tak to ještě neabsolvovalo ani cvičnou jízdu. Ten papírový model je ale hezký :-)
Absolvovalo to několik metrů na dvoře, pak jsem zjistil uvedené vady (především nedostatečnou pěvnost v oblasti pohonu a vedení řetěze). Lze těžce odhadnout, kolik práce to by ještě bylo, abe pořádně fungoval, možná, že to by ani nebylo tak námahavě. Jsem se ale rozhodl, že zatím s tím prototypem nepokračuji - nejen protože jsem jíž vyčerpal peníze a pracovní dobu v rámci projektu, ale i proto že se mezitím čím dál víc ukazovaly kritické body této koncepci: neočekaváně vysoké náklady a potřebné nestandardní díly, a taky pravděpodobnost odmítání lehotrojkolky na trhu.
Ano, je to slepá ulička a samozřejmě jde lehce se o tom posmívat. Ale je to smysl výzkumních projektů, ověřovat nebo i přeházet koncepce a je každopadně lepší po půl roce práce něco odložit, než bez solidních výzkumů prosazovat něco neužitečného nebo předviditelně neúspěšněho či naopak nepodniknout ve směru vhodných vozidel pro krátké všední cesty na venkově vozidel vůbec níc.
No posmívat sem se přímo nechtěl, ale tuhosti by přispělo třeba i svařování konstrukce a ne jen šroubková montáž. I když vzhledem k celkovému prostorovému návrhu to asi čeká na buď zjednodušení konstrukce nebo na jiný nosný materiál. Asi pro příště skusit třeba skořepinovou konstrukci, ale takových nápadú máš asi dost.
Když už nic jiného, tak další budou vidět kudy vede jen s větším utrácením. Používal jsi při návrhu nějaký strojařský 3D CAD, který by vyhodnocoval graficky zatížení?
Co se tyče pěvnost, tak myslím, že nosní rám je dost pěvný pro různé síly počas jízdy, ale na co jsem nemyslel, to jsou síly, které vznikají kvůli šlápaním a vedením řetěze. Tady vznikl problém, že když nosní rám tvoří bočnice, a retěž je veden uprostřed, tak tam níc nevede sílu zpět. Proto se mi hned při velmi slabém šlapáním strašně ohýbala jedne příčka, a zádní spojovací řetěž ztrátil napajení.
CAD jsem nepoužíval, aly bývalo bylo by určitě úžitečný. Je to i tím, že právě nejsem strojař, ale dopravní urbanista.
co keby si proste zjednodusil ram na minimum.. zvarane zelezne (konstrukcne-bezsvove tahane za studena) rury zakladneho tvaru akehosi kriza a stoho vychadzat..hlinik ma viac nevyhod nez vyhod(zvaranie, pevnost a cena) ...no ale aj tak, ram je jedna vec, len cena priemernych suciastok ta bude stat asi 600+ ecok a to neratam ten stan a pracu ,pan boh zaplat,;) ..zmen celu koncepciu a hlavne sa vzdaj sroubovaneho hliniku.. stavias bicykel a nie lietadlo :D
Právě, že jsi dopravní urbanista...
Kdyby ses spojil s nějakým zkušeným stavitelem kol, ušetřil by sis spoustu nervů, času a peněz. Projekt by se sice nevešel do 1000 EUR, ale aspoň by dopadl úspěšně.
A jeden zkušený stavitel si tady s tebou o kousek výše právě dopisuje.
ahoj,promiň mi mou upřímnost, ale po shlédnutí tvé práce si nezasloužíš titul :"pionýr slepých uliček", jsi přímo "mazák slepých uliček"!
ale zase na druhou stranu - hezká náplň dotované práce, ne ?
zkoumat něco, co už je dávno vyzkoumané a řešit to, co už řešil někdo jinej ...
hlavně, že to zaplatíme my všichni ...
Neměj obavy, že bys platil něco ty, mohl sis všimnout, že se jedná o Rakousko ;o))
Nene, vubec nemame obavy, ze by v tom nebyly nejake eurounijni (tedy i nase) penize... Ale popravde, radsi bych financoval takovehle hracicky nez solarni peklo...
OT - jak jsem teď jel kolem dalšího rozestavěného penězovodu, tak jsem je s chutí povzbudil - "At vám to zmrzne!!!" Já vím, že tihle za to třeba nemůžou a ještě na tom musejí makat v mínus deseti, aby se to stihlo, ale co už pro to udělat. Tyhle monstra mi kazí pocit z každé cesty.
Nejlevnější, co jsem našel:
http://www.recumbentblog.com/2011/01/04/paper...
Ahojte,
nečetl jsem celou tuto diskuzi ale jak jste naráželi na cenu a kvalitu dílů tak k tomu bych si dovolil toto.
Když si koupíte např. Ford Mondeo v základní výbavě a dáte do něj naftovou 1.6-tku tak stojí asi 630K a když tam dáte benzínovou 1.6-tku tak vyjde asi na 520K (internetový konfigurator). A přitom tam nejsou skoro žádné rozdíli jen v použité technologii.
Takže bych řekl že jen záleží na zákazníkovi jestli tam chce jako pohon nějaké -pánové prominou, dámy jsou zvyklé- núzácké shimano, a nebo si tam nechá nainstalovat rohlofa.
Netvrdím samozřejmě že shimano neudělá stejnou službu jako rohloff (bude řadit). Takže i tohle by mělo být na zákaznikovi.
Postavíš li něco co bude za cca 10 000,- ok. ale bude tam jen shimano, nebo můžeš si připlatit dejme tomu jednou tolik a budeš tam mít rohlofa.
Takže je to z mého pohledu na zákazníkovi co si bude přát vlastnit. Tudíž jakož to konstruktér (znovu opakuji nečetl jsem celou diskuzi) bych udělal několik cenových variant.
Omlouvám se jestli jsem zbytečně zaplnoval diskuzi tím co tady už možná někdo předemnou řekl :-)
Akorát, že mezi Shimanem a rohlíkem ty rozdíly jsou, a celkem dost podstatné ;-)
Jasně, to pravda. Zákazník si může vybrat jestli chce shimano nebo rohloff.
Je to stejné jako u jiných věcí. Motor v autě mi příjde jako nejběžnější příklad, protože naftový i benzínový se dají udělat se stejným obsahem a zároveň i výkonem. Jenže rozdíl v technologii použitých komponentů a konstrukcí je rozdílný a tudíž si může zákazník vybrat co by mu vyhovovalo víc.Ale jinak učel mají ty motory stejný... pohánět nějakou soustavu.
Takže jak jsem psal, udělat základní model třeba na shimano a já nevím jaké další výbavě a pak dle přání zákazníka příplatková výbava...
Nebo se mýlím?
Nepamatuju se, jestli to sem už někdo nedal, tak to sem plesknu. http://www.treehugger.com/cars/pedal-powered...