Na internetu se šíří poplašné zprávy o novele silničního zákona, který právě prochází Poslaneckou sněmovnou. Přednost na přejezdech prý bude mít za následek vyšší počet sražených a zabitých cyklistů. Co skutečně obsahuje takzvaný „malý cyklistický balíček“ a co by jeho přijetí znamenalo v každodenním životě, si můžete přečíst v dnešním článku.
Sněmovní novela zákona č. 361/2000 Sb. je výsledkem několikaměsíční práce expertního týmu, který pracuje na Ministerstvu dopravy. Součástí novely je také pět bodů, které se nějakým způsobem dotknou cyklistické dopravy. Takzvaný „malý cyklistický balíček“, který právě prochází sněmovnou, obsahuje vcelku nekonfliktní technická ustanovení. Jejich cílem je napravení situací, kdy přesné dodržování zákona způsobuje na našich silnicích absurdity, nad kterými zůstává rozum stát nejenom cyklistům. Ty nejdůležitější naznačila cyklokonference ve Špindlerově mlýně už v roce 2009 a jejich přehled najdete zde.
Nedávno uveřejněné články k tomuto tématu ukázaly, že smysl úprav pro cyklisty není příliš srozumitelný novinářům, ale bohužel i některým zákonodárcům. Při nahlédnutí do obsahu novely totiž zjistíte, že tolik diskutovaná a s oblibou komentovaná změna přednosti pro cyklisty v něm vůbec není. Podívejme se tedy, co ve skutečnosti obsahuje přávě projednávaná změna zákona.
§ 17 odst. 5 písm. d): Řidič nesmí předjíždět na přechodu pro chodce nebo na přejezdu pro cyklisty a bezprostředně před nimi.
Přejezdy pro cyklisty se vyskytují často v místě, kde je i přechod pro chodce – je tedy logické, že jeden z nových návrhů požaduje zákaz předjíždění jiného vozidla v místě přejezdu pro cyklisty, stejně jako je tomu i dnes v místě přechodu. Předjíždět dále nebude možné samotná jízdní kola, mopedy a motocykly bez postranního vozíku v místě křižovatky (pozn.: při jízdě v pruzích se stále nejedná o předjíždění).
Také v případě samostatného přejezdu pro cyklisty má toto ustanovení svůj význam. Přestože podle zákona dnes nemají cyklisté na přejezdech přednost (s jednou výjimkou, které se budeme věnovat o několik odstavců dále), běžně se stává, že někteří řidiči zastaví. Novela se týká především přejezdů, které nejsou světelně řízené a často jsou kombinované s přechodem pro pěší. Ustanovení by mělo zabránit tomu, že cyklista bude sražen rychle jedoucím automobilem v druhém pruhu.
Evropským trendem je sjednotit podmínky pro pěší a cyklisty na přechodech
a přejezdech.
Foto: Jitka Vrtalová
§ 27 odst. 1 písm. c): Řidič nesmí zastavit a stát na přechodu pro chodce nebo na přejezdu pro cyklisty a ve vzdálenosti kratší než 5 m před nimi .
Další úprava sjednocuje omezení zastavení a stání před přejezdem pro cyklisty, opět stejně jako je tomu u přechodů (5 metrů před nimi nelze zastavit ani stát). Smysl ustanovení je zřejmý – stejně jako chodec nemůže cyklista vjíždět do křižovatky „naslepo“, když mu ve výhledu brání parkující automobily. Podobná opatření jsou už naprosto běžná i ve většině okolních zemích, kde mají cyklisté na přejezdech mnohdy přednost, ale tuto úpravu současná novela neobsahuje.
§ 57, odst. 1: Je-li zřízen jízdní pruh pro cyklisty, stezka pro cyklisty nebo je-li na křižovatce s řízeným provozem zřízen pruh pro cyklisty a vymezený prostor pro cyklisty, je cyklista povinen jich užít. Povinnost užít jízdní pruh pro cyklisty nebo stezku pro cyklisty podle předchozí věty neplatí pro cyklisty, které by mohl v jejich jízdě, zejména vzhledem k její vyšší rychlosti nebo sportovnímu charakteru, omezit provoz ostatních cyklistů v jízdním pruhu pro cyklisty nebo na stezce pro cyklisty.
Povinnost použít stezku pro cyklisty nebo cyklistický pruh patří k nejkritizovanějším místům z hlediska cyklistů. Běžně se totiž stává, že a) není jasné kam souběžná cyklostezka vede, b) zda je cyklostezka sjízdná pro kolo v celé délce (nejrůznější „tankodromy“ označené jako stezka pro cyklisty se bohužel u nás vyskytují až příliš často), c) je potřeba odbočit z cyklopruhu na křižovatce a při striktním dodržení zákona by to jezdec na jízdním kole vůbec nemohl udělat, d) při předjíždění pomalejších jezdců v cyklopruhu je potřeba vybočit.
Návrh novely upravuje alespoň poslední ze jmenovaných bodů. Úprava zohledňuje narůstající význam cyklistické dopravy jako každodenní dopravy osob, např. do zaměstnání, a nikoli jen rekreační aktivity, a do určité míry uvolňuje dosud striktní povinnost užití některých pozemních komunikací či jejich částí, bez ohledu na skutečné potřeby a rozdílnou povahu jízdy jednotlivých cyklistů.
§ 70 odst. 2 písmeno f): Při řízení provozu na křižovatce znamená pro řidiče signál „Signál žlutého světla ve tvaru chodce“, „Signál žlutého světla ve tvaru cyklisty“ nebo „Signál žlutého světla ve tvaru chodce a cyklisty“, jímž je doplněn signál se zelenou šipkou směřující vpravo nebo vlevo, upozorňují řidiče, že při jízdě směrem, kterým tato šipka ukazuje, křižuje směr chůze přecházejících chodců, směr jízdy přejíždějících cyklistů nebo směr chůze přecházejících chodců a směr jízdy přejíždějících cyklistů,…
V tomto typu křižovatky (řízené plnými světly) musí řidič automobilu
při odbočování vlevo i vpravo dát přednost chodcům a cyklistům, kteří
přecházejí nebo přejíždějí v souběžném směru.
Zdroj: prahounakole.cz
Podle současné legislativy existuje několik situací umístění cyklistického přejezdu. Jediným případem, kdy cyklista může dostat přednost před automobilem, je odbočení na křižovatce řízené plnými světly, jak ukazuje obrázek vpravo. Kompletní přehled všech situací najdete na webu www.prahounakole.cz, odkud jsme si vypůjčili i tento náčrtek.
Především je nutné zdůraznit, že novela NEMĚNÍ PŘEDNOST CYKLISTŮ. Nově bude pouze možné, aby světelná signalizace řidiče upozorila na cyklisty, kteří mají „zelenou“ ve stejném směru jako auto. Podle očekávání toto světelné označení zvýší bezpečnost (řidič bude navíc upozorněný na cyklistu, který už podle platné úpravy má v této situaci přednost).
Z přestupků, za které mohou řidiči přijít o body, vypadává podle návrhu novely např. také parkování na cyklopruzích, jízda v pruzích, které jsou dnes vyhrazeny veřejné dopravě a kolům nebo přímo v cyklopruzích. Všechny tyto situace spadají mezi „málo závažné přestupky“, které by podle návrhu novely nebyly „bodovány“.
Návrh novely silničního zákona reaguje na reálné potřeby cyklistů, kterých je na českých silnicích každý rok přibývá. Pokud by novela byla přijatá v současné podobě, přispěl by alespoň částečně ke zvýšení bezpečnosti a k lepší „viditelnosti“ cyklistů na našich silnicích.
Senzacechtivé články (bohužel i na některých cyklistických serverech) pouze usvědčují jejich autory, že si ani nedali práci s přečtením toho, o čem píší.