Letošní zima v Česku byla po dlouhých letech skutečně „Ladovská“. Sníh mnoho věcí zakryje, něco se ale díky němu naopak jasně ukázalo. Například to, jak české zákony počítají s cyklisty.
Česká města pokryl sníh, který se v rozumné době ze silnic podařilo odstranit. V naprosté většině ale zůstaly stranou zájmu cyklostezky, chodníky a místní komunikace, které s oblibou využívají právě cyklisté. Údržba komunikací se přednostně zaměřila na hlavní silniční tahy, cyklostezky však z velké části zůstaly neprotažené.
Jízda v nepříliš hlubokém sněhu je přitom docela dobře možná. Problémy nastanou, když neuklizený sníh odtaje, následně zmrzne a změní se v ledovku. Jízda po ledových polích patří spíše do kategorie adrenalinových zážitků, a pokud má cyklista za sebou ještě automobil, může jít na ledu doslova o život. Pokud byl na komunikaci vyhrazený pruh pro cyklisty, odhrnutý sníh z pruhů pro automobily skončil většinou právě tady. Cyklopruhy se tak staly pro cyklisty zcela neprůjezdné.
Mnoho cyklistů je přitom přesvědčeno, že zákon o provozu na pozemních komunikacích č. 361/2000 Sb. nařizuje jízdu i po takovém cyklopruhu, případně po neudržované cyklostezce. Konkrétně § 57 tohoto zákona říká: „Je-li zřízen jízdní pruh pro cyklisty, stezka pro cyklisty nebo je-li na křižovatce s řízeným provozem zřízen pruh pro cyklisty a vymezený prostor pro cyklisty, je cyklista povinen jich užít.“
Naštěstí je tu § 4 stejného zákona, na který je možné se v případě potřeby odkázat: „na pozemních komunikacích je každý povinen… své chování přizpůsobit zejména stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, povětrnostním podmínkám, situaci v provozu na pozemních komunikacích, svým schopnostem a svému zdravotnímu stavu.“
Hradec Králové – tady cyklisté mohou jet pouze po společné stezce pro
cyklisty a chodce. Na vozovku je zákaz vjezdu.
Foto: NaKole.cz
Pokud jsou tedy cyklopruh anebo cyklopiktokoridor částečně nebo úplně nesjízdné, může se cyklista zcela legálně pohybovat nalevo od něj. Také stezku pro cyklisty není za této situace povinen cyklista použít a může se bez jakýchkoli pochybností pohybovat v souběžné vozovce.
Problém s legálností průjezdu nastává pouze v případě, že je zde (zpravidla zcela nesmyslně) vyznačen zákaz vjezdu jízdních kol. Tyto nevhodné úpravy „vedení cyklistů“ však naštěstí nejsou příliš rozšířené.
Většina cyklistů, které potkáváme v ulicích měst, se chová podle toho, jak jim velí selský rozum. „Nezbývá, než jezdit po slušně udržovaných komunikacích. Ano, jsou to ulice, kde jezdí auta. Ale díky tomu se tam dá jet slušně i na kole,“ říká k tomu Štěpán Mazánek, který používá své jízdní kolo na většinu cest po Praze.
Pokud cyklista ignoruje zasněžený cyklopruh a jede společně s auty, je to pro řidiče pochopitelné a většinou to respektují. Paradoxně mnohem horší bude pro cyklisty situace, až sníh a led roztaje a voda odteče. Na cyklopruzích totiž zůstane vše, co se odhrnulo společně se sněhem – matky, šroubky, kousky skla a úlomky různého původu. Proražení pláště v takovém terénu je téměř jisté, a tak cyklisté budou jezdit stále v pruhu s automobily. Alespoň do okamžiku, než správa komunikací cyklopruhy uklidí. Abychom byli poctiví, dříve či později k tomu vždy dojde. Do té doby se ale mnoho cyklistů setká s troubením a možná i agresivními útoky řidičů, kteří nepořádek na vozovce nevidí a chování cyklistů tak nechápou.
Pomalu tají i ledy v české legislativě. V současné době leží v Poslanecké sněmovně návrh na úpravu uvedeného zákona 361/2000 Sb. V případě jeho přijetí by někteří cyklisté nebyli povinni používat cyklostezku či cyklopruh i mimo výše uvedené „zimní“ situace.
„Povinnost užít jízdní pruh pro cyklisty nebo stezku pro cyklisty… neplatí pro cyklisty, kteří by zejména výrazně vyšší rychlostí své jízdy nebo sportovním charakterem své jízdy mohli ohrozit provoz ostatních cyklistů, popřípadě chodců, pohybujících se v pruhu pro cyklisty nebo na stezce pro cyklisty anebo na stezce pro chodce a cyklisty.“